2 fotky 
Gustav Klimt je pro mnohé symbolem secesního umění. V jeho rodné Vídni se nachází hned několik míst, které obohatil svojí tvorbou. Jarní dny jsou ideální dobou na procházku po stopách mistra ornamentu.
Kupole muzea Secession, přezdívaná „hlávka zelí“
Gustav Klimt, syn českého zlatníka, získal slávu a uznání především díky svým zlatem zdobeným obrazům. Jeho obrazy patří k nejdražším na světě. Pojďte se s námi projít po jeho rodném městě a objevit stopy mistrova uměleckého působení.
Burgtheater a uměleckohistorické muzeum
Divadlo Burgtheater patří spolu s protilehlou radniční budovou k dominantám centra Vídně. Když v roce 1888 otevřelo svoje brány návštěvníkům, bylo první elektricky osvětlenou budovou ve městě.
Gustav Klimt zde již v roce 1866 se starším bratrem Ernstem a společníkem Franzem Matschem vyhotovili monumentální výzdobu schodišť. Schodiště po levé straně zdobí obraz antického divadla v sicilské Taormině.
Na pravé straně je vyobrazeno Shakespearovo londýnské divadlo Globe a závěrečná scéna ze hry Romeo a Julie.
Klimt a jeho společníci ve stejné době svojí výzdobou obohatili hned několik dalších evropských divadel, mimo jiné i v Karlových Varech. Za malby v Burgtheateru si od císaře Františka Josefa dokonce vysloužili zlatý řád za zásluhy.
Uměleckohistorické muzeum, Vídeň, Zdroj: youtube.com
V roce 1891 přesídlila společnost do nedalekého uměleckohistorického muzea. Zde vyzdobili hlavní schodiště čtyřiceti výjevy z historie umění. Tyto obrazy jsou také poslední, které vytvořili všichni tři přátelé. Po smrti Ernsta Klimta se jejich společenství rozpadlo.
Pocta Beethovenovi
Pro výstavu secesních umělců v roce 1902 vytvořil Klimt jedno ze svých nejvýznamnějších děl, takzvaný Beethovenfries (Beethovenův vlys). Celá tehdejší výstava byla věnována hudebnímu géniovi a Klimtovo dílo s impozantní šíří 34 metrů a výškou dva metry jí dominovalo.
Již v době svého vzniku budil mistrův umělecký počin veliký obdiv a dnes je jednou z hlavních atrakcí muzea Secession. Tato budova už zdaleka upoutá díky zlaté kupoli na střeše. Vídeňané jí proto ironicky přezdívají Krauthappel (hlávka zelí). Jiný stánek umění by snad ani nemohl být hoden toho, aby hostil vlys zobrazující výjevy inspirované Beethovenovou Devátou symfonií.
Na nedaleké stanici metra Karlsplatz otevřené již v roce 1900 pak všímavý pozorovatel objeví květinové ornamenty a zlaté zdobení inspirované prvky Klimtovy tvorby.
Polibek v Belvederu
Zlatým hřebem procházky po stopách mistra ornamentu je jistě obrazová galerie v zámečku Belvedere. Ta vlastní celosvětově největší sbírku Klimtových děl. Už samotný zámeček je architektonickým skvostem. Jeho přeměnu v uměleckou galerii podporovala řada umělců, mimo jiné i sám Gustav Klimt.
Dnes je zde vystaveno i jeho nejslavnější dílo Polibek (Der Kuss) z roku 1908, které představuje alegorii lásky. Podle mnohých je žena na obraze Klimtova životní láska Emilie Flöge. O tom, zda tomu tak skutečně je, se můžete přesvědčit ve Wien Museum na Karlsplatzu, kde visí další slavný obraz, který zachycuje právě podobu malířovy múzy.
Díky impozantním rozměrům (180 x 180) a pozoruhodnému vrstvení zlata a stříbra k sobě přitahuje Polibek asi nejvíce Klimtových obdivovatelů.
