The Prostitutes jsou mnohými bez zaváhání označováni za nejlepší českou kapelu. Najdou se ovšem i tací, kteří prohlašují, že je to kapela přeceňovaná. Co jsou vlastně zač?
The Prostitutes, Zdroj: archiv kapely
Členy této anglicky zpívající pražské kytarovky nejsou, jak by se z názvu mohlo zdát, žádné holky od silnice, které v sobě objevily hudební talent. Ony to dokonce ani nejsou holky, ale kluci, přesněji kluci s věkovým průměrem něco nad třicet a k tomu jeden robot (ne kuchyňský). Konkrétně se to v současnosti má se členy kapely a jejich příslušností k nástrojům takto: elektrická kytara Martin Destroyer (Martin Přikryl), baskytara Šmity (Martin Chmátal), klávesy Stevie LFO (Martin Převrátil), bicí Luk Santiago (Lukáš Přikryl), zpěv Adrian T. Bell, který je také autorem všech textů, a robot WD 40, zvaný Wédéčko.
Vývojovým předchůdcem The Prostitutes byla kapela The Radios. Předchůdcem, který hudebně sice představoval důležitý evoluční článek, ale co se týče toho, jak by měla kapela správně fungovat, měl nejlepší předpoklady skončit jako slepá vývojová větev. A tak byla kapela The Radios po vzájemné dohodě jejich členů rozpuštěna. Tři bývalí členové (bratři Přikrylovi a Martin Převrátil) však nelenili a přibrali k sobě původem Brita Adriana T. Bella a jako baskytaristu Marka Dziubu a dali tak ještě téhož roku (na podzim 2004) vzniknout The Prostitutes.
Zajímavostí je, že jak Bell tak Dziubu si na sebe v době svého vstupu do kapely mohli obléci tričko z jejího merchandises s nápisem I was a virgin, now I am a prostitute a skvěle by jim padlo, neboť Dziubu držel baskytaru poprvé v ruce na první zkoušce kapely a Bell do té doby neměl žádné zkušenosti se zpěvem, kromě pár svých nahrávek na minidiscu. Právě tyto nahrávky se Bellovi staly osudnými, neboť je slyšel Destroyer a Bellův hlas, připomínající mu Joe Strummera či Leonarda Cohena, ho ohromně nadchl.
V dubnu roku 2005 nahráli The Prostitutes jejich první EP, které jako jedna z prvních českých kapel pověsili na server Myspace. Dostalo se jim tak nadšených ohlasů na jejich skladby nejen z Čech, ale i z nejrůznějších koutů světa.
Svůj premiérový koncert kapela odehrála v pražském Rock Café v červnu 2005. Zvuk The Prostitutes dohromady s faktem, že tento koncert byl prezentován jako koncert ke dvaceti letům úmrtí Iana Curtise a v neposlední řadě i živelnost tohoto vystoupení způsobily, že The Prostitutes získali nálepku Joy Division z Prahy.
Nicméně o Joy Division z Prahy byl zájem a to nejen ze strany posluchačů, ale i médií. Hudební časopisy nešetřily chválou na jejich adresu, televize Óčko začala vysílat klipy k písním Look Into My Eyes a She´s A Monster a pražská rádia skladby z EP. Kapela koncertovala v pražských i mimopražských klubech a po půl roce existence byla nominována na Objev roku v hudebních cenách televize Óčko a stejně tak časopisu Filter.
V létě 2006 The Prostitutes už vystupovali na významných českých festivalech. Při tom své debutové album nazvané Get Me Out Of Here, velmi dobře přijaté posluchači i odbornou veřejností, vydali až 4. září.
V listopadu 2006 si vyzkoušeli i hraní před zahraničním publikem, když spolu s Cat People odehráli čtyři koncerty ve Španělsku. Nebylo to ovšem poprvé a naposledy, co hráli v cizině. Příležitosti zahrát si občas i za hranicemi využily pak ještě několikrát a do budoucnosti by rádi dosáhli ještě vyšší frekvence.
V prosinci 2006 byli nominováni televizí Óčko v jejich hudebních cenách ve třech kategoriích (Objev roku, Rocková kapela roku, Videoklip roku) a časopisem Filter v kategorii Kapela roku. Na samém sklonku roku 2006 nastala personální výměna, kdy na místo basáka nastoupil Šmity (ex Roe-Deer), pro jeho pracovní vytížení občas na koncertech zaskakovaný Dušanem Neuwerthem nebo Adamem Vopičkou z Fake Tapes.
V roce 2007 získali The Prostitutes za videoklip k písni Sunshine cenu TV Óčko za nejlepší videoklip roku 2006 a cenu časopisu Filter v kategorii Kapela roku. Dále byli nominováni na cenu Anděl v kategorii Objev roku. V průběhu roku kapela odehrála velké množství koncertů, včetně festivalů (na Rock for People jako bonus přivezla filipínského Newyorčana Abe Cruze) a úspěšného podzimního turné nazvaného Destortion-Dancing-Destruction.
V následujícím roce začali The Prostitutes spolu s producentem Dušanem Neuwerthem pracovat na novém albu. Světlo světa spatřilo v březnu 2009 a jméno dostalo Hometown zombies. S tímto albem ze sebe The Prostitutes strhli nálepku Joy Division z Prahy, či spíše strhli nálepku Joy Division a nálepku z Prahy, neboť určit podle jeho zvuku správně zemi původu asi ani nelze.
Samotní The Prostitutes se k této desce, která zavání další hudební cenou do sbírky, vyjádřili takto: „Je to pestrobarevnej soundtrack k filmu popisujícímu špinavý ulice a zoufalý příběhy za okny domů ve městě, zatímco my se dobře bavíme v klubu s lidma, který ještě neumřeli. Teda když zrovna nejsme aktéry a oběťmi zmíněný apokalypsy.”
Seriál Star Trek, kde se bok po boku objevují lidé a roboti, se díky The Prostitutes zřejmě začíná stávat skutečností, neboť s novou deskou byl do kapely přibrán jako člen robot WD 40, který je autorem také jedné ze skladeb, instrumentální Unfaithful Sinclair.
WD 40 si také zahrál ve videoklipu k písni Elephant. Z Hometown zombies se své obrazové podoby dočkaly mimo to ještě i písně Leave It Like It Is (duet Bella a La Petite Sonji) a Boom.
V současnosti tato indie kapela, která má tak dobře našlápnuto, křižuje republiku a loví zombie z gaučů v rámci turné ke své aktuální desce. Návnadou jsou koncerty, které si upřímně užívají obě strany zúčastněných a společně křepčí, jakoby se náhle ocitly v jiném časoprostoru. V časoprostoru, kde čas je vnímán jako by neexistovalo nic jen daný okamžik a prostor jako mlhovina z melancholie rotující v tanečním rytmu, protrhávaná kytarovými melodiemi a nesoucí echo Bellova charismatického hlasu.
