×
TOPZINE.cz

The Economist: Francouzi se ve škole nudí, zkoušky ale nezvládají

StávkaEkonomický týdeník The Economist si bere na mušku prý příliš přísné střední školy ve Francii. Systém v současnosti čelí útokům z různých front. Člověka napadá, jestli by nebylo fajn, aby si od Francouzů něco vzal poněkud laxní český systém. Článek vám nyní nabízíme v češtině!

Stávka
Francie stávkuje často, i za vzdělání, Zdroj: marxist.com

Na konci každého školního roku, když britští školáci obdrží výsledky zkoušek A-level (britská obdoba maturity), zvedne se vlna kritiky inflace stupňů hodnocení a shovívavého známkování. Tento rok 27 % studentů dostalo A nebo novou známku A*. Na druhém břehu Kanálu mají obavy ráz naprosto opačný. Někteří se obávají, že studenti na lycée (druhý stupeň střední školy) pracují příliš tvrdě, jsou hodnoceni příliš přísně a jsou oběťmi sytému navrženého tak, aby propadli.

V poslední době vyšlo několik knih, které víří tuto debatu. V jedné z nich si stěžuje rektor elitní pařížské univerzity SciencesPo Richard Descoings, že francouzské školy „vychovávají generace úzkostlivých mladých lidí, kteří se bojí svojí budoucnosti, cítí se jako čísla a nedůvěřují jeden druhému a sytému“. V rámci vládního programu reformy lycées navštívil loni Descoings 80 škol a setkal se se sedmi tisíci studenty. Prý mu řekli, že ve škole jsou ve vězení „mezi nudou a hrůzou“.

V další knize, tentokrát Peter Gumbel, akademicky orientovaný britský novinář, si myslí, že francouzský neúprosný systém hodnocení je „skutečnou slabinou, která má podvratné důsledky na morálku, sebevědomí a výkon studentů“. Je téměř nemožné dostat plný počet bodů při baccalauréat (francouzská obdoba maturity), zkoušce, kterou zavedl už Napoleon. Letos pouze 30 žáků, tj. 0,006 % dostalo 20/20, zatímco 8 % britských maturantů dosáhlo výsledku A*. Jen 22 % Francouzů mělo více než 14/20. Zpráva cambridgské komise pro zkoušky varuje britské univerzity, že při posuzování uchazečů s francouzskou maturitou mají vzít v potaz, že „celkový výsledek 16/20 je vzácný a ohromující úspěch“ a že „14/20 je dosaženo pouze vynikajícími uchazeči“.

Musí být taková tvrdost na škodu?

Právě potřeba rozeznat ty excelentní vedla Brity k zavedení nového stupně A*. Francouzský systém lycée má stále čím inspirovat, nejen svou meritokracií (tzn. člověk se musí o svoje dobro zasloužit sám), jelikož nejlepší školy jsou státní. Povaha bac je široce založená, takže neznamená brzkou specializaci, a dává všem základ v předmětech jako filosofie a jazyky, což je výhoda. Tento systém je především účinným generátorem vysoce kvalifikovaných elit.

FOTO: Vzdělání v zemích OECDPodle kritiků je problém hlavně kombinace striktního známkování s nacpaným rozvrhem a učením skrze neúspěch. Studenti lycée mají vyučování často od 8 ráno do 6 večer – šité na míru spíše učitelům než žákům, jak říká pan Descoings. Oficiální zpráva uvádí, že včetně domácích úkolů studenti lycée stráví prací v průměru 45 hodin týdně (právě v zemi, která vynalezla pětatřicetihodinový pracovní týden pro dospělé). Ministerstvo školství z Paříže diktuje, kolik hodin týdně je věnováno tomu kterému předmětu pro každý ročník. Jak je vidět z tabulky, spousta hodin ve škole se jen velmi málo promítá do lepších známek. Finové stráví ve škole o 200 hodin ročně méně, přesto dle OECD (Programme for International Student Assessment – PISA) dosahují lepších výsledků.

Kromě demoralizace je dalším aspektem takto přísného hodnocení velké množství repetentů. Do svých 15 let minimálně jednou propadlo alespoň 38 % žáků. Pro srovnání průměr zemí OECD je 13 %. Studie ukazují, že žáci ve Francii podstupují neobvyklé vysoké stupně stresu a úzkosti. Každý rok jich 130 000 opouští školu bez řádného dokončení studií. Dle zprávy Cour des Comptes, státního auditora, „propast mezi těmi nejlepším a těmi, co mají potíže, se neustále rozšiřuje“.

Budou s tím něco dělat?

Ministr školství Luc Chatel už s tím začíná něco dělat. Nová reforma nabízí patnácti- a šestnáctiletým nový výběr v předmětech jako umění a technologie a dává každému časový prostor pro konzultace se svým mentorem pro pomoc s problémy s učením. Ve stovce škol se už zkouší nový rozvrh, s teoretickými předměty ráno a sporty odpoledne (jen 20 % francouzských středoškoláků ve škole sportuje). Vláda začíná řešit rozvržení hodin na celonárodní úrovni.

Jestli vůbec z nějakého z nových nápadů něco vznikne, je jiná věc. Francouzský vzdělávací systém a jeho kostra složená z jednoho milionu zaměstnanců je plná mocných lobbyistických skupin, které pevně obhajují předměty, učitele, studenty a další zájmy celého tohoto uspořádání. Tento systém má sám zájem na tom, „aby zůstal takový, jaký je,“ říká pan Descoings. Ministři školství jsou mistry ve zdlouhavých přípravách reforem, ale už méně výkonní v realizaci, zejména když studentské nebo učitelské unie vyrazí do ulic. Pravda je, že na tomto postu je těžké prosadit širší reformu. Od roku 1981 vydržel ministr školství na svém postu průměrně dva roky.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..