2 fotky 
Nakladatelství Host obohatilo svou literárně – historickou sekci o další edici, tentokrát věnovanou přelomovým avantgardním směrům. Prvním svazkem je Teoretizace Avantgardy Richarda Murphyho. Kniha s podtitulem Modernismus, expresionismus a problém postmoderny původně vyšla v nakladatelství univerzity v Cambridgi a nechává nás přihlížet debatě filozofů a kritiků.
Richard Murphy v knize moderuje a komentuje konflikty literárních kritiků, Zdroj: sxc.hu
Richard Murphy, profesor německé a komparativní literatury a filmu na Universitě v Sussexu, se v reakci na Teorii Avantgardy Petera Bürgera rozhodl doplnit sérii nejvýstižnějších definic avantgardy svým postmoderním komentářem. Zároveň vedle sebe staví hned několik, více či méně, protichůdných stanovisek, studií a teorií svých předchůdců a následně tuto výměnu názorů komentuje.
Teoretizace na základě teorií
Teorie Avantgardy vydaná v roce 1974 Peterem Bürgerem, té doby začínajícím profesorem literatury na universitě v Brémách, sleduje základní snahy avantgardních umělců o narušení totalisticky celistvého realismu a myšlenkové omezenosti uměleckých institucí. Stěžejní tendencí celé teorie je rozrušit iluze o nutnosti pospolité reality a umění, které by mělo takovou realitu odrážet. Základem je de-estetizace děl a touha po jejich dopadu na život, praktičnosti, až splynutí se životem.
Murphy na Bürgerovu práci navazuje a v průběhu knihy s ní opakovaně koketuje. Doplňuje obsah o německý expresionismus, který Bürger zmiňuje jen okrajově a nepovažuje jej za právoplatného příslušníka avantgardního hnutí. Murphy začíná sporem o expresionismus, distancováním od realismu, a odmítáním jakékoli dějově celistvé tvorby. Touhu expresionistického obrazoborectví blíže přibližuje na jednotlivých technikách a dílech. Poslední kapitoly se věnují avantgardním pozůstatkům v postmoderně a výhradám vůči její uhlazené formě.
Rozbor díla, uměleckého směru, umění, života
Po krátkém rozboru expresionistické poezie a souvisejících technik, přechází autor k inovacím v próze. Avantgardním básníkům a spisovatelům, hlavně expresionistickým, šlo o epičnost jednotlivých částí textu, které by měly nést smysl a význam i samy o sobě, po vytržení z kontextu díla. Projevuje se touha po vnímavosti a přemýšlení čtenáře a odmítání klasického schéma textu, jehož úkolem je jen vést čtenáře danou dějovou linií, a zabraňovat mu tak v jakýchkoli odbočkách. Podobný revoluční přístup se uplatnil i u filmu.
Aplikace zmíněných inovací v postupu a stylu jsou předvedeny na rozboru Kafkových Proměn, Bennových Mozků, Döblinovy Vraždy pryskyřníku a Kabinetu doktora Caligariho, vrcholného expresionistického díla německé kinematografie. Rozebírána jsou především jejich zpodobňovací hlediska – fantaskno, podivno a groteskno. Ty jsou hlavní zbraní proti úzkoprsému realismu, který svým neustálým vzájemným navazováním a překrýváním nikdy nemůže zobrazit realitu takovou, jaká doopravdy je, ale jen jako vykonstruovaný sled zážitků.
Protože se jedná o publikaci odbornou, je nutné počítat s velkým množstvím odborných výrazů a cizích slov. Značnou část knihy navíc tvoří jen odkazy na vývojově významná díla a autory a bývá nutné si, v případě neznalosti, vyhledat souvislosti a významy mimo publikaci. Pokud je však touha po poznání a pochopení hodna obětování času navíc, otevírá se nám možnost pohlédnout nejen na avantgardu, ale i na život a celé lidské snažení.
Český název: Teoretizace Avantgardy: Modernismus, expresionismus a problém postmoderny
Autor: Richard Murphy
Přeložil: Martin Pokorný
Vydal: Host, v Brně 2011
Počet stran: 294 ve formátu 140x210mm
Cena: 299 korunHodnocení: 90% ****
