3 fotky 
„To, co se nalézá pod tunely Tokijského metra, je děsivější, než jste si kdy dokázali představit…“ tak se na nás snaží zapůsobit první díl hororové trilogie Temné metro, jedné z prvních knih svého žánru v českém překladu u nás. Dá se říci, že se mu to docela povedlo.
Nakladatelství Zoner Press dostalo už před časem skvělý nápad začít vydávat přeloženou mangu na českém trhu, a vyplnit tak stále se zvětšující díru. Začátky jsou vždycky těžké, a tak se zpočátku objevilo jen několik kočičáků a započalo směřování na převážně dívčí osazenstvo čtenářů mangy, a to v podobě miloučkých, sem tam hororem stříhnutých dívčích románků. Tedy pokud nepočítáme Gravitation. Ugh. Naštěstí se ale vydání dočkalo Temné, a v žádném případě miloučké, metro.
Hned první pohled po této akurátně objemné knížečce vám sjede na převrácený obal. Ne, to není chyba tisku, to je jedna z věcí, kterými se Zoner při vydávání edice mangy honosí. Jak se dovíte po otevření zadní (naší přední) papírové strany, tato kniha je vytištěna v nejautentičtějším formátu pro čtení mangy, tj. zprava doleva. Dokonce je zde nabídnut schématický obrázek čtení okének, takže i laik prostý zkušeností s japonským komiksem se může pustit do hlubin metra. Není třeba mít obavy, tento netradiční způsob četby přejde rychle do krve.
Na každé z několika mála barevných stránek na (teď už pravém a skutečně pravém) začátku knihy na nás pokukuje jedním očkem hlavní hrdina, průvodce celou trilogií. Sympaťák Seiya, lamač, jak se pak později ukáže, nejen dívčích srdcí, je částečně mýtická postava hlídače v Podsvětí, které je zde stylizováno, jak mnozí brzy bystře odhalí, do podzemní dráhy velké japonské metropole. Seiya má od narození dar vidět plamen života lidí. V metru se přitom skrývá množství hrůzných a pomstychtivých démonů, před kterými má Seiya poslání chránit lidi, kterým plamen života hoří jasným světlem. Naneštěstí existují i ti, kterým se této ochrany nedostává, a ani Seiya nedokáže zachránit vždy všechny. Není to žádný superhrdina, a jak se od explicitního japonského hororu očekává, musí zde aspoň jednou za kapitolu stříkat krve jako z vola.
Metro se jak známo dělí na stanice, a tak není divu, že i zde najdeme podobnou kompozici. Každá kapitolka nese jméno stanice, v níž se odehrává. Celkem nás čeká, z celkového počtu třinácti kapitol, v prvním svazku pět stanic – čtyři hrozivé příběhy cestujících metra a jeden poodhalující minulost hlavního hrdiny.
Kapitola 1 – GINZA
Začínající muzikálová herečka Anna se vrací ze zkoušky pozdě domů a nestíhá poslední noční vlak. Když chce odejít, zjišťuje, že už je celé metro uzavřeno a ona se nemůže dostat pryč. V kolejišti se náhle zjevuje její usměvavá kolegyně, která před několika dny zmizela a o níž si všichni si špitají, že spáchala sebevraždu. „Pojď,“ říká, „můžeme spolu dojít na další zastávku…“
Docela povedený začátek, který by šel jednoduše zařadit do kategorie survival hororu. Krvavá kresba a utrhané končetiny utvrzují v tom, že tohle nebude četba jen tak pro někoho. Démoni podsvětí jsou zde poprvé představení jako pomstychtivá a krvelačná stvoření.
Kapitola 2 – SHIBUYA
Mladého Nobora vyděsí v ranních novinách článek o brutálně zavražděné středoškolačce. Záhy se na cestě do školy setkává se spolužáky, kteří ho seznamují se svým kšeftem dohazovaní děvčat starším pánům. Zčistajasna se před nimi zjevuje dívka, která by měla zájem o jednu takovou partii, stejně jako několik jejích kamarádek. Zve proto chlapce do klubu, který se nachází netradičně ve vestibulu metra. Noboru si nevšimne, a ani nemůže, že je ta dívka nápadně podobná té zavražděné…
Jeden z nejkrvavějších příběhů v knize, možná s nejefektnější popravou z celé trilogie. Démoni se zde projevují jako soudci trestající zlo, ale při bližším pohledu je patrné, že nejde opět o nic jiného než o pomstu, a že jen oni jsou to největší a všeprostupující zlo.
Kapitola 3 – IKEBUKURO
Aoshima dnes nastupuje jako nový vlakový operátor v Ikebukuro. Kolegové ho děsí zvěstmi o jakémsi sebevrahovi, který se v tunelu metra zjevuje, ale není po něm po ohledání místa sebemenší známky. Aoshima dostává strach, ale snaží se ho překonat a hrůzu skrývající se ve vjezdu do tunelu podceňuje…
Příběh o tom, že všichni lidé a ani duchové v Podsvětí/metru nejsou zlí, přestože se mohou dostat do nešťastného střetu, při kterém zešílí.
Kapitola 4 – SHINJUKU
Gigolo Jin opouští kvůli penězům Natsuko, která se s tím nehodlá smířit, a dochází k tragédii. Jin se snaží na celou událost zapomenout, ale Natsuko nemůže…
Zápletka o rozchodu jednoho páru, který končí smrtí, okořeněný o zjevení a duchy. Z konce zamrazí. Mimoto jde také o jeden z mála kapitol odehrávající se převážně mimo prostor metra.
Kapitola 5 – MEIJI-JINGUMAE
Roztomilá mladá slečna Wakano si pročítá hororový příběh z první kapitoly, a vzpomene si, že jméno Seiya už jednou, když byla malé dítě, slyšela. Rozhodne se proto vrátit do stanice metra, kde se ona událost odehrála, a doufat, že ho najde…
Závěrečná kapitola dá nahlédnout do prapočátku Seiyova působení v Podsvětí, a svojí stavbou a scénářem, až na plameny, nezaujme.
Temné metro se autorce Tokyo Calen povedlo. Zdůrazňuji autorka, protože vás může splést, že se v mylném překladu, který se zas tak moc nepovdl, uvádí jako muž. Sice tam není tolik do očí bijících překlepů, ale na několik velice prapodivných formulací lze narazit. Postavy mluví dost strojeně a ne moc uvěřitelně, což ubírá na hororovém pocitu z příběhu. Lze si položit otázku, zda je tato chyba už v původní verzi, nebo je způsobena až překladem, který sice může vypadat v komiksu jako jednodušší záležitost, ale vzhledem k tomu, že je zde kladen důraz na to, aby text mluvený souvisel i s obrazem, není to opravdu tak lehké jak se zdá.
Výtvarník Yoshiken (tentokrát se díkybohu překlad strefil do pohlaví) kreslí citlivě s detailem pro odpornosti, kusy těl a monstra. Možná jenom všudypřítomná krev působí trochu podivněji, ale to je způsobeno tím, že se zde většinou vyskytuje v živé vystřikující formě. Velký prostor, na jednotlivých stránkách zaplněný přímkami, simulující rychlý pohyb, a často se objevující nevykreslená kolemjdoucí postava mohou často působit rozpačitě, ale dokážou vytvořit skutečně věrohodný pocit pohybu/nárazu a pocit oka kamery zaměřeného na hrdinu. Jednou z malých zajímavostí je ponechání původních citoslovcí v obraze v původním japonském zobrazení. Přestože si jej moc nepřečtete, kniha vypadá autentičtěji. Shrneme-li to, kresba je až na několik málo chybiček, stejně jako scénář, velice dobrá. Nakonec je ještě třeba doplnit, že její styl je posazen k reálnějšímu a dospělejšímu zobrazení postav, za deformaci lze maximálně pokládat až docela obsesivně mladický look všech hrdinů. Až na několik málo chybiček vypadá Temné metro jako v každém aspektu povedený první díl, který nasazuje laťku pro další pokračování vysoko, převysoko.
Český název: Temné metro – svazek 1
Scénář: Tokyo Calen
Kresba: Yoshiken
Počet stran: 192 + 8 barevných
Vydal: Zoner Press, Praha 2008 (dotisk 2010)
Doporučená cena: 149 Kč
Hodnocení: **** (80%)
