3 fotky 
Tajný deník: otevřená zpověď luxusní prostitutky je titul knihy, pod níž je podepsaná madam Camilla. Vyšla v nakladatelství XYZ a jsem si téměř jist, že si své čtenářky určitě najde (nejen díky autobiografické podobě románu). O Cenu Jiřího Ortena nebo Magnesii Literu autorce nejspíš nejde, tak co se tím stresovat.
Těšil jsem se na českou Pauline Réage, která v 50. letech ve Francii vydala Příběh O. Nechtěl jsem věrnou kopii, napodobeninu nebo imitaci. Představoval jsem si ale podobně erotický a vzrušující příběh, který je zasazený do tuzemského prostředí. Autorka a hlavní postava madam Camilla však nakonec předvedla vepřo-knedlo-zelo parodii na moravskoslezský způsob.
1984 vs. 2007
V anotaci jsou avizované dvě dějové roviny a samotného mě překvapilo, že tam vážně jsou. Jako první se nám představuje nevinná čtrnáctiletá Camilla Vařená, žijící na sídlišti ve 2+1 s mladším bráchou Péťou a despotickou matkou Maruš – notorickou alkoholičkou a promiskuitní zdravotní sestřičkou. Camilla ještě netuší, nakolik je věrnou kopií své matky, kterou v jedné chvíli nenávidí a následně bere na milost.
Linii ze současnosti zastupuje sebevědomá, ale v lásce zoufale pitomá čtyřicátnice Camilla. Podle svých slov je ale to nejlepší, co vám v sexu za peníze dáma na privátě může nabídnout. Je krásná, inteligentní, profesionální, náruživá – ne však nymfomanka – a děsně v pohodě. Kolem Camilly je vše v pohodě. V pohodě lidičky, pohodový prostředí, pohoda doma ve vaně a v autě z Německa, pohoda v Emirátech a pohodový vztah se synem, v pohodě peníze a pohodový život; o pohodě na Pohodě se nezmiňuje.
Camilla ze sídliště přijde o panenství s Ivanem, nevlastním synem prasáka Pepy, což je momentální přítel její matky. Vzhledem k tomu, že jí ještě není patnáct, začne vydírání z Pepovy strany a skončí hromadnými souložemi ženatého Ivana, který má doma dítě, Camilly a ženatého Pepy, který pracuje jako stěhovák. A takhle se to skutečně stalo.
Postav jak v Bibli se dočkáte zejména v prostřední a závěrečné části. Za chvíli je vám úplně jedno, koho to vlastně teď prcá, jestli je to gymnasta, který za ní chodí několikrát týdně, anebo tetovaný sympaťák, jenž se zjevil jako náhodný zákazník. Je až neuvěřitelné, jak dílo s tak jednoduchým syžetem dokáže použitím několika desítek postav celý děj zkomplikovat natolik, že se v něm vyzná snad jen autorka sama.
A hrdá buď, žes vytrvala
Jakýsi posun v ději je samozřejmě znát v části, kde Camilla vyrůstá a postupně se přes různé noční kluby vypracovává až na majitelku vlastního ostravského privátku. Není se vůbec čemu divit, když si uvědomíme, že tu popisuje dvacet tři let; k tomu jí stačí asi dvě stovky stran (na deníkové záznamy dalších sto padesát). Proč ona ale při takovém rozsahu v podstatě nic zajímavého nepředvede je mystérium. A když k tomu ještě připočteme, že její hlavní postava se snaží působit jako naprosto soběstačná, finančně zabezpečená a velkou většinou mužů opovrhující feministka, dostáváme se pomalu do bodu nula.
Jazyková stránka románu je nevídaná. Autorka píše natolik přirozeně, že jakákoliv následná korektura a pokus o více sofistikovanější projev by vytvořil naprosto nesourodý celek. Takto madam Camilla buď doslovně přepisuje jazyk sobě vlastní, anebo dokázala tento styl natolik dokonale napodobit, že mi nedá nevzpomenout si na Lan Pham Thi. Nemyslím si, že příběh této prostitutky napsal přímo Jan Cempírek, ale i když Camilla sama několikrát odkazuje na své internetové stránky, nejsou nikde k nalezení; stejně jako jakákoliv informace o ní.
Lasturka a slušně vybavený
Poměrně slušně bych se pobavil, kdyby to celé skrouhla řekněme na polovinu a odpustila si donekonečna stejné popisy, vsuvky a přirovnání. A nejen přirovnání, ale i přirození by mohlo mít větší a pozoruhodnější rozptyl pojmenování (anebo naopak vytvořit jedno nové a univerzální označení; jakýsi šlapkovský neologismus).
Epilog, napsaný údajně tři roky po dokončení deníku, tj. někdy v roce 2010, je čtyřstránkový manifest, bojující za lepší život v erotice, střízlivější povědomí o prostitutkách a nakonec i za lásku. A vězte, že dívka, která se živí sexem za peníze, pracuje za hodinovou mzdu, stejně jako třeba právník, a bere si svou taxu.
Jsem opilá, ale pořád vím, co dělám. Svlékám se, tlačím se ke starému a olizuju jeho chlupy na prsou. Hraji si s nimi. Oblíbená zábava. Jsme polosvlečení, když tu se otevřou dveře a vrazí Ivan. No a? Je mi to najednou jedno. Usmívá se, svléká pomalu košili.
„Naše nejkrásnější Camillka…“ Starý mě hladí na nahých prsou.
Ivan se rychle svlékl úplně do naha. Nechápu. Alkohol působí, ale jsem překvapená. Proč nepošle starého někam? Nežárlí? Já to nechápu…
„Už jsi to zkusila se dvěma?“ Ivan má hloupé otázky. Stydím se, až zčervenám.
„Něco ti ukážeme, žádný učený z nebe nespadl.“
Úplně nahý staroch se přivalil na posteli ke mně, mladý mě začal dráždit na bradavkách. Nejdřív rukou, pak jazykem. Najednou cítím druhý jazyk na svém přirození. Jemně a odborně mě vylizuje Pepa. Jsem totálně mokrá. Jsou příjemní. Tlačím se k Ivanovi. Jeho nahé přirození třu rukou, je velké a pevné. Hladově se vrhnu po jeho puse, ale odstrčí mě a přitlačí má ústa ke svému penisu.
„Vem si ho… pořádně…,“ násilně mě drží a nepustí.
Nikdy jsem neměla penis v ústech. Nechci. Konec odmlouvání, musím. A tak ho beru celého do pusy, olizuji jazykem, mlaskám, učím se nové věci…
„Víc!“ Mladý je vzrušený jako zvíře.
Ale starý ho předběhl. Pronikl do mé kundičky a už jede. Drsně i jemně, vzrušeně.
Výměna. Mladý ho vystřídal. Jeho větší penis mě dokonale zaplnil. Všechno je mi jedno. Hlavně souložit. Nevnímám nic, jen pohyby a tlak jejich těl. Zas výměna. Nemám nic proti. Každá zkušenost je dobrá. Chtějí se mi procpat i do zadku. Tak to teda ne. Všechno, ale tohle… Ubráním se. Nevadí. Roztrhají mi lasturku svými ocasy.
Název: Tajný deník: otevřená zpověď luxusní prostitutky
Autor: madam Camilla
Počet stran: 366
Vazba: vázaná s přebalem
Vydalo: Nakladatelství XYZ, Praha 2011
Doporučená cena: 289 korunHodnocení: ** (40 %)
