3 fotky 
Pokud patříte mezi pravidelné návštěvníky Pražského hradu, jistě jste zaznamenali, že vyhlášená atrakce, Zlatá ulička, byla od května široké veřejnosti uzavřena. O miniaturních domečcích, které ji lemují, se v pověstech vypráví, že v nich žili bohatí a tajemní alchymisté císaře Rudolfa II. Skutečnost je ale jiná.
Archeologický výzkum v roce 2010, Zdroj: archiv AÚ AVČR
Archeologický výzkum začal v květnu probíhat mimo jiné díky hloubení nových inženýrských sítí, kanalizace. Vedoucí akce, Josef Matiášek z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky nastínil nové poznatky:
„ Jedná se o nález chodby, která běží po vrcholu opevnění a spojuje Bílou věž s Daliborkou. Byla určena k obraně severního pole Pražského hradu. Dále se jedná o nález válcovité střílny, která byla otočná a kryla střelce před útočníkem. Je to obranný prvek, který byl používán v opevnění, které se začalo budovat za Vladislava Jagellonského a pravděpodobně, nebo téměř jistě, toto opevnění stavěl Benedikt Reid, který stavěl mimo jiné Vladislavský sál a nebo kostel sv. Barbory v Kutné Hoře.“
Archeologický výzkum 2010, Zdroj: archiv AÚ AVČR
Magie ani lektvary se nekonají
Milovníky záhad a magie výsledky výzkumu asi moc nepotěší. Při výzkumu domků se potvrdily domněnky většiny badatelů. Nejstarší terény sahají až do 17. století, častější jsou potom podlahové horizonty z 19. století. Co se týká historie Zlaté uličky, tak se vlastně jedná o plochu, která byla pravděpodobně za Vladislava Jagellonského (1456 – 1516) předsunutá severně od hradu, jelikož původní středověký hrad končil v místě dnešního Purkrabství.
V roce 1541 postihl Pražský hrad a celou Malou Stranu a Hradčany ničivý požár a tehdy také zaniká vršek toho opevnění, které mělo jenom dřevěné podsebití. Za Rudolfa II. poté došlo k vystavění současné úrovně, jakou známe dodnes, a terén narostl zhruba o tři metry. Výzkumem bylo zjištěno, že několik centimetrů pod podlahou domků se většinou nalézá hradební zeď. V domcích se kromě zachovalých podlah podařilo najít především keramické a kostěné zlomky a drobné předměty denní potřeby, jako jsou například knoflíky.
Obyvatelé Zlaté uličky zlatem tedy příliš neoplývali, ani se ho za pomoci kouzelných lektvarů nebo tajemných formulí nesnažili vyrobit. Žili většinou v nuzných podmínkách v chudobě, jak dokazují i nálezy z archeologického výzkumu.
