×
TOPZINE.cz

Tajemná Transylvánie aneb Proč Rumuni nesnášejí Drákulu

rumunský hrad Bran (tzv. Drákulův hrad)

Rumuni jsou na krvelačnou postavu z knihy Brama Stokera přímo alergičtí. Zastiňuje totiž svou slávou středověká transylvánská města, rozmanité horské masívy Karpat a idylický venkov plný koňských povozů.

Před cestou do Transylvánie doporučuji trochu si osvěžit němčinu. Anglicky se domluvíte možná s několika mladými Rumuny, ale protože rumunský národ je hrdým „latinským ostrovem v slovanském moři“, v Rumunsku se často učí nejdříve francouzsky a v Transylvánii kvůli historickým vazbám upřednostňují němčinu.

FOTO: ulice ve městě Sighisoara v Rumunsku
ulice v městě Sighisoara, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz

Osídlení Transylvánie různými národnostmi můžeme rozpoznat z názvů, kterými byla tato oblast v minulosti pojmenována: německy Siebenbürgen, maďarsky Erdély a rumunsky Transilvania nebo Ardeal.

Právě němečtí osadníci zde postavili dnešní klenoty mezi středověkými evropskými městy jako Braşov, přezdívaný Praha Rumunska nebo také Krakov Transylvánie, Sibiu (bývalé evropské hlavní město kultury 2007) či  Sighişoara se zachovanou citadelou z 12. století, která patří na seznam památek UNESCO.

Honba na upíry

Unikátní polohu Braşova pro turisty netvoří jenom blízké Jižní Karpaty, které lákají na zimu svým lyžařským střediskem Poiana Braşov, ale odtud je to také co by kamenem dohodil od slavného Drákulova hradu, Branu. Předobraz hraběte Drákuly stvořil hororový spisovatel Bram Stoker podle skutečného krutého vládce sousedního Valašska, Vlada Tepeše. Přestože Tepeš zřejmě nikdy hrad nenavštívil, najdete jeho tvář snad na každém suvenýru od místních prodejců.

Foto: pohled na náměstí v rumunském městě Sibiu
Výhled na náměstí Piata Mare v městě Sibiu, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz

Kdo se na Bran vydá s cílem vyděsit své ustrašenější přátele, zřejmě pohoří. Většina fotografií, které se snaží představit hrad jako ideální hororovou lokaci, byly pořízeny v zimě nebo koncem podzimu. Po většinu roku je však Bran obklopen ze všech stran zelenými loukami a idylkou poklidného rumunského venkova. Ani andělsky bílé zdi Branu nevytvoří ten pravý děsivý zážitek, kvůli kterému se budete bát příštích pár měsíců chodit v noci na záchod.

Ještě se ale musím vrátit k hrozivé představě, kterou filmy o upírech přiřknuly Vladu Tepešovi. Navzdory přezdívce „Napichovač“, která odkazuje na Tepešovu oblibu napichovat své protivníky na kůl, je pro Rumuny tato postava národním hrdinou. Valašský kníže totiž úspěšně bránil Rumunsko před nájezdy Turků a za svoje hrdinské činy obdržel Řád draka, což byla tehdy obdoba českého Řádu Bílého lva.

Česká okupace Karpat

Nebojte se toho, že jste si nevšimli česko-rumunského válečného sporu o Karpaty, protože o nic takového se nejedná. V létě nejsou rumunská pohoří obsazená českými vojenskými jednotkami, ale stahuje se sem nespočet českých turistů a horolezců. Transylvánie se může pochlubit například pohořím Făgăraş, kde najdete kromě nejvyššího rumunského vrcholku i Transfagarašskou dálnici nebo ledovcové jezero Balea.

FOTO: Pohoří Fagaras v Rumunsku
Fagaras – nejvyšší pohoří v Rumunsku, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz

Transfagarašskou dálnici nechal postavit bývalý komunistický prezident Ceauşescu, aby dokázal, že pokud poctiví dělníci pracují na 110 procent, mohou pokořit i přírodu. Asfaltová silnice se totiž skládá ze šílených serpentin, které protkávají Făgărašské hory.

Na mnoha částech silnice můžete jet nejvyšší rychlostí čtyřicet kilometrů za hodinu, ale i tak může být problém, pokud s sebou vezete někoho, kdo se bojí výšek. Nádherné výhledy však stojí za překonání strachu.

FOTO: Transfagarašská dálnice v Rumunsku
Točitá Transfagarašská dálnice v horách, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz

Jízdou po Transfagarašské dálnici směrem k městu Piteşti se také dostanete k přehradě Vidraru, která se v době svého dokončení stala pátou největší přehradou v Evropě.

Monumentální stavba ze šedesátých let se táhne více než deset kilometrů do dálky a přes dva kilometry do šířky. Další číslo již tak velkolepé není – během její výstavby kvůli obtížným podmínkám ve vysokých horách zemřelo přibližně osmdesát lidí.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..