Menu
TOPZINE.cz
Vzdělání a kariéra

Tábor ve městě na vlastní oči

Redakce

Redakce

23. 8. 2010

Co to příměstský tábor je a jak to na něm chodí, vám Topzine.cz už řekl. Dnes vám přinášíme přímé svědectví naší redaktorky Marie Rejžkové, která strávila den s dětmi a vedoucími na pražském Žižkově. Neminuly ji nelítostné boje pirátů ani večerní koupačka…

Na táborech si dětí hlavně hrají, Zdroj: UJEP

Je úterní ráno a kolem mě rejdí hejna žraloků, chobotniček, mořských koníků a tučňáků. Ne, nejsem ani na potápěčské výpravě, ani v akváriu. Stojím na dvorku klubovny vodních skautů v Praze na Žižkově a chystám se prožít jeden den ve společnosti dětí a vedoucích z příměstského tábora Korzár 2010.

A jak že to takový den vypadá? Po snídani si děti chvilku hrají nebo něco tvoří (dnes to byly těstovinové korále), zatímco přichází ti, kteří v klubovně nepřespávali. Na devátou už tu ale musí všichni být, probíhá vyhlašování bodů. Každé dítko patří do jedné ze čtyř zvířecích skupinek – starší Žraloci a Chobotnice, mladší Koníci a Tučňáci. A každé má svoji hodnost. Protože letos mají tábory pirátsko-námořní tématiku, z dětí se díky plnění rozličných úkolů stávají plavčíci, lodníci, loďmistři… Za splnění určitého úkolu (např. přejde po kladině, aniž by spadl) dostane malý námořník písmenko, a tak zatímco někdo už je plavčík, ostatní mají jen „pla“. Ale kdo by se nesnažil, když za písmenko bývá třeba bonbón?

Po vyhlášení bodíků je dnes na programu výstava Poznej se!, kde si každý může vyzkoušet, jakou má rovnováhu, sílu stisku nebo jak citlivý čumáček vlastní. Dopoledne vyráží jen Žraloci s Chobotničkami, ti mladší jdou odpo. Před vchodem na výstavu nastává přestávka na svačinu. Děti spokojeně chroupají tatranky a koukají, jak hluboká je asi ta studna, co tu mají. Když jsou všichni ready, vyrážíme vstříc exponátům, na které je přikázáno sahat. K dispozici tu mají chůdy, pedalo, různé přístroje měřící postřeh či vydávající různé zvuky, bezesporu však vítězí tabule, ve které je zabudovaná spousta pohyblivých kolíků, takže když se do toho člověk z jedné strany opře, kolíky na druhé straně vylezou. A tak se děti vášnivě dohadují, kdo se obtiskne teď a v jaké poloze, aby byl vzniklý reliéf co nejlepší.

FOTO: Her se aktivně účastní i vedoucí

S dětmi si aktivně hrají kvalifikovaní vedoucí, Foto: Marie Rejžková, Topzine.cz

Pohádku nečte maminka, ale vedoucí

Na oběd se vracíme zpět do klubovny. Děti si spokojeně pomlaskávají nad rizotem a těší se na polední klid. To se totiž všichni natáhnou na koberec, lavičku nebo u vedoucího, zkrátka kde je zrovna místo, a poslouchají pohádku, kterou jim ten nejméně unavený dospělák oddaně předčítá. Po pohádce si jdeme hrát, baba kolem stolu slaví velký úspěch. Ale co teď? Každý správný pirát přece musí mít meč a štít! Takže menší děti odcházejí na výstavu a ty starší chodí po stanovištích a vyrábí z kartónů štíty, ze dřeva meče. Kdo má hotovo, může si jít zase hrát. Když jsou všichni hotoví a výletníci doma, je čas večeře. U vchodu do jídelního prostoru probíhá odzbrojování a už se může jít dlabat. Podává se smažený sýr s bramborem a zeleninový salát.

A co po večeři? Jistě, že si jdeme zase hrát. Měníme se v ovoce, demonstranty či kuřata a všichni se dobře baví. Začínají se trousit první rodiče. Někteří si své ratolesti odvádějí domů, jiní se jen přišli podívat, zda je všechno v pořádku. A po deštivém dnu konečně na chvilku vykouklo sluníčko, tak přece hurá do bazénu! Netrvá dlouho a strhává se námořní bitva, jak má být.

FOTO: Děti se musí před bitvou řádně posilnit

Děti se musí před bitvou řádně posilnit, Foto: Marie Rejžková, Topzine.cz

Po krátkém boji a za vydatného řevu pirátů i mého končím i já, křehká redaktorka bez možnosti se bránit, ve vodě. Rodiče po zhlédnuté scéně raději vyklízí pole. Když se všichni usuší, mizí zase v klubovně za další zábavou, ale to už si já balím svých pět mokrých švestek a odcházím domů, přece jen je navečer už docela chladno a já s sebou nemám nic na převlečení. Děti se na noc uloží buď na půdu klubovny, nebo do stanů s podsadou a ráno se na ně bude těšit další den, plný zajímavých činností.

A co se na táboře dětem líbí nejvíc? „Mně se tady asi nejvíc líbily ty meče,“ prozradila mi osmiletá Nikolka. Stejně stará Anežka to ale vidí jinak : „Ráda si tu hraju s dětma a koupu se v bazénu.“ Jak je vidět, program je tu opravdu pestrý a každý si tu něco najde – vždyť se tu najdou i ostřílení skauti, kteří sem chodí pravidelně a pořád tu mají co objevovat!

Více o příměstských táborech se dočtete v článku Příměstský tábor: Na Žižkov přijeli piráti

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Tábor ve městě na vlastní oči