4 fotky 
Vonné svíčky, věc, bez které si Vánoce nedovedeme představit. Cesta svíčky historií ale byla trnitá. Podívejte se sami, jak svíčka vznikala a co všechno musela překonat, aby se z ní stala ta voňavá věc, která vydrží hořet i desítky hodin.
Legendární vonné svíčky Diptyque, Zdroj: diptyqueparis.com
Svíčka jako zdroj světla provází lidstvo už od pravěku. Už tehdy člověk přišel na to, že vlákno nebo dřívko obalené ztuhlým tukem dává světlo. Svíčky znaly všechny vyspělé civilizace, Egypťané je dělali ze včelího vosku, Číňané při jejich výrobě využívali velrybí tuk, Indové dokonce uvařenou skořici.
Vosk jen pro bohaté
Jako surovina nejvhodnější pro výrobu svíček se ukázal včelí vosk. Bohužel to byl ale materiál málo dostupný a to se odrazilo v jeho ceně. Svítit si svíčkou z včelího vosku mohly kdysi jen nejbohatší vrstvy společnosti, a často jen při významných událostech nebo církevních obřadech.
To, že byl včelí vosk považován za něco mimořádného, dokazuje i fakt, že se používal při placení poplatků v řemeslnických ceších. Jednoduše se platilo voskem. Díky všem těmto okolnostem byli svíčkaři ve své době vážení a velmi bohatí občané.
Čtěte také: Luxusní dezert britských Vánoc? Sýr s pravým zlatem!
Nejlevnějším a nejdostupnějším materiálem pro výrobu svíček byl po dlouhá staletí lůj. Nejčastěji se používal skopový nebo hovězí a výrobou lojových svíček se zabývali mýdlaři a řezníci. Výjimkou nebyla ani domácí výroba svíček.
Lojové svíčky byly sice levné, ale že by vyzařovaly kvalitní světlo se říct nedá. Velmi rychle hořely a navíc odporně páchly. Při hoření z nich rychle odkapával lůj, který stékal do misky a používal se pořád dokola.
Svíčky s nápadem, Zdroj: selfridges.com
S rozšířením elektrického osvětlení a masovým používáním petrolejových lamp svíčky ztratily svůj význam. Až ve druhé polovině 20. století se staly dekorativním předmětem a svícny i samotné svíčky designovým doplňkem. Dnešní svíčky se vyrábí z parafínu se syntetickými a přírodními přísadami.
Jak svíčka vzniká
K nejstarším způsobům výroby patří válení, kdy se pláty vosku v tenkých vrstvách obalují kolem knotu. Další metodou, kterou si často můžete vyzkoušet i dnes na nejrůznějších středověkých akcích, je postupné namáčení knotu do roztavené svíčkové hmoty. Přidávalo se tolik vrstev, až měla svíčka požadovanou tloušťku. Novější a daleko rychlejší technikou je lití do forem.
Víte, jak vysvětlit původ slova Vánoce, advent či dárek?
Svým vývojem si kromě svíček samozřejmě prošly i knoty. Nejprve se vyráběly z koudele, vláken papírovníku nebo lnu. Později z bavlny nebo hadrů. S příchodem zdokonalených knotů odpadla povinnost knoty v deseti minutových intervalech zastřihávat.
I čajové vonné svíčky můžou vypadat skvěle – díky svícnu, Zdroj: this-that.cz
Buďme rádi, že dnes svíčky nesmrdí, nehoří rychlostí blesku a knot nepotřebuje pravidelně zastřihnout. Naopak si díky nim užijte pravou vánoční pohodu a pár jich kupte do zásoby pro případ pohotovosti. Až budete na Boží hod nutně potřebovat dárek pro nečekanou návštěvu, vonná svíčka splní účel dokonale.
