Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Svatá kniha vlkodlaka aneb Jak liščí prostitutka došla osvícení

Petra Gawlasová

Petra Gawlasová

13. 4. 2011

V roce 2004 vyšla v Rusku kniha, která způsobila senzaci. Svatou knihu vlkodlaka vynášejí do oblak čtenáři mladší a střední generace, zatímco literární kritici se ji nebojí označit za postmoderní slátaninu. Která ze z nepřátelených stran má pravdu?

Ilustrace na obálce knihy Svatá kniha vlkodlaka, autor: Viktor Pivovarov

Ruský spisovatel Viktor Pelevin je tajemnou postavou literárního světa, která neposkytuje žádné rozhovory, nevystupuje na veřejnosti a ani nepodává žádné zpětné reakce na kritiky svých knih. Těžko říci, co jimi chce říci a zda obsah děl odpovídá jeho názoru na svět. Skrytá identita může být ovšem i velmi důmyslně propracovaný reklamní tah.

Pod názvem Svatá kniha vlkodlaka se skrývají spíše filozofické myšlenky než fantasy příběh. Ne právě šťastně zvolený titulek Pelevinovy knihy působí dojmem, že dílo patří do řady románků pro mladé slečny toužící po setkání s upírem nebo vlkodlakem. Je ale pochopitelné, proč si autor vybral zrovna tento název, i když odpověď na tuto otázku čeká až na konci knihy.

Základní kostra příběhu se točí okolo prostitutky A Čuri. Tahle holka ale není tím, čím se zdá být. Přestože vypadá na sedmnáct, ve skutečnosti se narodila před dvěma tisíci lety. Větší tajemství však ukrývá po svým oblečením. Kromě obyčejných lidských orgánů vlastní liščí ocas, který jí propůjčuje nadpřirozené schopnosti. Díky zrzavému chvostu hypnotizuje své klienty a umožňuje jim prožít nejtajnější sexuální představy. A Čuri by byla prostitutkou nejspíš do konce života, kdyby nepotkala vlkodlaka Alexandra a jak ví každé malé dítě, láska i hory přenáší.

Lišky poučují vlky o postmoderním světě

Hlavní hrdinka A Čuri něco málo o našem světě ví. Většinu svého života prožila v Číně, kolébce lidské moudrosti, poznala slavné filozofy, spisovatele a vědce a díky svému vysokému věku měla spoustu času na přemýšlení o základní otázce života, vesmíru a vůbec. Místo konstruktivní odpovědi ale uvízla v postmoderním kolotoči.

A Čuri se v první třetině knihy dlouze vykecává a svým neustálým poučováním druhých o správném chodu světa začne mírně lézt na nervy, dokud nepotká svou osudovou lásku Alexandra, který se několikrát dokáže jejímu slovnímu průjmu vysmát. Není divu, že Pelevinovu knihu označili ruští kritici za postmoderní blábol. Co strana, to filozofické úvahy přemoudřelé liškodlačice.V půlce knihy nastává zvrat, kdy čtenáři dojde, že Alexandr nebude až tak chytrý a liščí prostitutka má přece jenom pravdu. Na konci už souhlasí se všemi jejími názory a uznale obdivuje lišku, která je opravdu všemi mastmi mazaná.

Sám autor jako vychytralá liška

V dovětku překladatele se lze dočíst, že Svatá kniha vlkodlaka je psána spíše pro mladší generaci odkojenou počítači a internetem, kteří nemají velké povědomí o filozofii, dějinách nebo náboženství. Nejspíš proto se setkala s takovou kritikou u vzdělanějšího čtenářstva. Poselství díla je jednoduché. Osvícení duše nespočívá v odříkání se hmotných požitků světa a mravním životě, ale v lásce, která jediná dokáže naplnit prázdnotu každého z nás.

Na závěr nezbývá než pochválit překlad, který se s originálem dokázal na výsost poprat a přeložit dílo hluboce zasazené do ruských reálií tak, aby ho správně pochopili i čeští čtenáři.

Název originálu: Svjaščennaja kniga oborotňa
Český název: Svatá kniha vlkodlaka
Autor: Viktor Pelevin
Překlad: Ondřej Mrázek
Obálka: Viktor Pivovarov
Počet stran: 392
Vazba: vázaná
Rozměry: 210 x 140 mm
Vydal: Albatros Media – Plus, Praha 2011
Doporučená cena: 349 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Svatá kniha vlkodlaka aneb Jak liščí prostitutka došla osvícení