Menu
TOPZINE.cz
Přijímací zkoušky na VŠ

Studijní obory na VŠ: Studenti učitelství preferují jazykové a společenskovědní obory

Alena Nová

Alena Nová

31. 1. 2011

FOTO: TabuleUvažujete o učitelské profesi? Pak jste určitě přivítali zprávu z ministerstva školství, že od ledna letošního roku nebude mzda nastupujících kvalifikovaných učitelů nižší než dvacet tisíc korun hrubého. Než se ale kvalifikovaným pedagogem stanete, čeká vás pět let studia. Pojďme se zatím společně podívat, jak na to.

FOTO: Učitel u tabule

Matematika a fyzika studenty moc nelákají, FOTO: Tomáš Polák, Topzine.cz

Na povolání učitele vás připraví nejen pedagogické, ale dnes už i většina filozofických a přírodovědeckých fakult. Studium je většinou dvouoborové, některé obory, jako je například výtvarná výchova, lze studovat i samostatně.

Studium učitelství je dvoustupňové, po tříletém bakalářském studiu (titul Bc.) následují dva roky na magisterském stupni, po jehož absolvování získáte titul magistr (Mgr.) a s ním i úplnou učitelskou kvalifikaci. Jediným oborem, který má dosud nedělený pětiletý studijní program, je učitelství pro 1. stupeň ZŠ.

Testy studijních předpokladů i oborové zkoušky

Přijímací zkoušky se liší škola od školy. Pedagogická fakulta UK v Praze zůstává věrná oborovým tesům, pro přijetí na PdF Masarykovy univerzity je třeba uspět v Testu studijních předpokladů (TSP) organizovaném fakultou, přičemž u některých oborů se zároveň pořádají oborové zkoušky.

Vlastní TSP připravují i pedagogické fakulty v Olomouci a v Ostravě. Fakulta pedagogická ZČU v Plzni naopak letos po několika letech upustila od Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) společnosti Scio a pro studenty znovu chystá oborové přijímačky.

Na výtvarných, hudebních a tělovýchovných oborech vás neminou talentovky, přijímací řízení do méně žádaných oborů, jako je matematika, fyzika nebo chemie, se na některých školách může obejít i bez zkoušek. Pokud jste na střední škole pracovali na SOČkách nebo byli úspěšní v různých olympiádách, i to vám u přijímaček může pomoci.

Největší zájem je o psychologii

Pokud jde o úspěšnost uchazečů, na všech školách je větší šance dostat se na méně vytížené přírodovědné obory, u jazykového a společenskovědního zaměření je konkurence mnohem vyšší.

Top 5 nejžádanějších oborů na PedF UK (prezenční forma studia)

– počet přihlášek (% přijatých)

1. psychologie a speciální pedagogika: 564 (12 %)

2. speciální pedagogika: 368 (13 %)

3. anglický jazyk – český jazyk: 272 (9 %)

4. český jazyk – základy společenských věd: 267 (20 %)

5. český jazyk – dějepis: 245 (20 %)

Zdroj: PedF UK

Na PdF Masarykovy univerzity se nejvíc uchazečů přihlásilo na speciální pedagogiku, přijali jich 16 %. Velký zájem byl rovněž o sociální pedagogiku a volný čas (14% úspěšnost) a učitelství pro mateřské školy (21 %). Nejmenší šance na přijetí byla u lektorství anglického jazyka (3 %), dvouoborového studia češtiny a základů společenských věd (4 %), angličtiny a češtiny (6 %) a dále angličtiny a dějepisu (12 %). Oproti tomu v kombinacích fyziky, matematiky a chemie se úspěšnost uchazečů pohybovala v rozmezí 60 až 75 %.

Jak učit vás škola nenaučí

Bakalářské studium je zaměřené především na získávání odborných znalostí v aprobačních oborech, navazující magisterské studium se orientuje hlavně na didaktiku jednotlivých předmětů a osvojování poznatků z pedagogiky a psychologie. Jeho součástí je i povinná praxe.

FOTO: Studenti„Letos na jaře máme týdenní praxi, v posledním ročníku je to měsíční praxe v kuse. Už se na to těším,“ říká Dáša, studentka 1. ročníku navazujícího magisterského studia pedagogické fakulty.

Zároveň dodává, že ve vyšších ročnících už studium není jen o získávání konkrétních poznatků. „Snažíme se vytvářet si vlastní pohledy a vymezovat rámec tomu, co do nás nalívají, přemýšlíme o tom, jak zajímavěji by to šlo předat dětem,“ vysvětluje Dáša a doplňuje, že v obecné pedagogice se například dozvěděla o projektovém vyučování, které ji nadchlo, a z vlastního zájmu si teď na internetu vyhledává různé typy projektů.

Na dotaz, zdali škola sama o sobě může z člověka vychovat dobrého učitele, odpovídá, že určitě ne. „Škola nás nenaučí, jak učit, buď to člověk v sobě má, nebo ne,“ konstatuje studentka. Jak dodává, učit může v podstatě kdokoli, ne každý ale zvládne ve třídě udržet pozornost, nebo naopak ano, ale práce ho zase nenaplňuje.

Žádaní jsou matematici a fyzici

Absolventi pedagogických fakult najdou uplatnění jako učitelé na konkrétním stupni škol podle toho, jaký obor vystudovali. Zatímco absolventi učitelství pro střední školy mohou učit jak na středních školách, tak i na základních, absolventi učitelství pro ŽS získávají kvalifikaci jen pro výuku na základních školách.

V současné době je poptávka hlavně po učitelích matematiky a fyziky. Kvůli malému zájmu studentů o tyto obory lze očekávat, že co se týče uplatnění, bude jejich studium i nadále znamenat sázku na jistotu. Žádaní jsou rovněž kvalifikovaní učitelé angličtiny.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Studijní obory na VŠ: Studenti učitelství preferují jazykové a společenskovědní obory