×
TOPZINE.cz

Studenti Akademie nahoře bez… a dole taky

Byl první máj – lásky čas. Teď přišlo léto a hormony se nám blázní zas. Kdyby vám to bylo málo, můžete tohle erotické dusno podpořit i četbou knihy Nahoře bez… a dole taky. Soubor 25 povídek, který vytvořilo 19 studentů a studentek Literární akademie Josefa Škvoreckého je proložen krátkými básněmi Ivony Březinové, která je také editorkou knihy.

Foto: Taťána Kročková, Topzine.cz

Líbilo se mi, že se v knize střídají povídky vážnější i ty vtipné. Básně od Ivony Březinové také pobaví. Autoři jednotlivých povídek nás v knize navíc seznámí se svým životem, tím jak se stali studenty Akademie a ti odvážnější přidají i nějaký ten erotický zážitek. Zaujala mne fotografie na přebalu, na které jsou dívky nahoře bez, chlapci pro změnu dole. Zakrývá je jen černý pruh. Co se mi na tom tak líbí? Že na fotografii jsou studenti, kteří povídky napsali a měli odvahu tu fotku udělat! Několik studentů se dokonce postaralo o ilustrace knihy.

S erotickým nádechem?

Povídky jsou většinou třístránkové, ale přesto se studenti snažili do nich zahrnout nějaký děj, zápletku a hlavně nějaký erotický nádech. Někde se jim to podařilo na výbornou, někde ne. Kvůli tomu, že každý z nich se na téma erotika díval z trochu jiného úhlu pohledu, najdeme zde příběhy opravdu rozmanité. Jak to bude s láskou na zemi za pár desítek let, až tu budou jen roboti? Jak malá holčička volala na horkou linku, o které pořádně netušila, co to je a jak to dopadlo? A co třeba pokus o první sex ve stanu se značně opilým idolem?

Jsem nemocnej? Asi jo. Já… já jsem ji zaved ke mně domů. Zaved… Možná odtáh. Žena byla v práci a děti ve škole. Ta malá chudinka prostě nemohla nic dělat. Když začala křičet, hrozně jsem se bál, že to někdo uslyší. Zacpal jsem jí pusu rukou a tiskl. Byl jsem strachy bez sebe. Moje ruka jí zakryla skoro celou tu její ubohou tvářičku. Jen ty vytřeštěný, vylekaný oči plný ukrutnejch srdcobolnejch slz na mě koukaly a děsily mě.
Zpověď (Kristýna Lyachová)

Jak jsem psala na začátku: kromě těch veselejších témat, u kterých se můžeme zasmát, jsou tu i poněkud vážnější povídky. Třeba ta, kdy dva spolužáci znásilní opilou nezletilou dívku nebo když se otec zamiluje do své nezletilé dcery.  Jak se tento děj podařilo zachytit na papír studentům si můžete přečíst sami. Já sama jsem knihu přečetla za jedno odpoledne a jedním dechem. Jak se kniha bude číst a líbit vám si ale neodvažuji odhadnout.

O (ne)charakteristice postav

U některých povídek neměl autor zřejmě čas na hlubší propracování postav a jejich psychologii, protože povídka začne, otočíte na další stranu a zjistíte, že to je konec. Děje sice mají rychlý spád, ale přece jenom nějaké poselství ukrývají. V povídce s názvem Takový malý večírek vypravuje náctiletý kluk o večeru, kdy měl sex s opilou nezletilou dívkou. Díky tomu, že to vypráví zajímavým způsobem a popisuje přesné detaily, můžeme si jeho charakteristiku domyslet samy. Ale třeba povídky Lesboid nebo Inkubus psané ve sci-fi žánru mě neoslovily vůbec a podle mého názoru v knize vůbec nemusely být.

Jsem rozrušená! Večer byl jedním slovem úžasný. Napájení baterií při svíčkách, popíjení francouzského oleje! Byla skvělá. Dokonce mi řekla, že mi to moc sluší!!! Jsem z ní celá paf, ale k její zásuvce jsem se nedostala, i když to mezi námi jiskřilo jak při zkratu. Na zítra mě pozvala k sobě. Tak jsem zvědavá a celá nažhavená. Doufám, že mi z toho neoprýská lak.
Lesboid (Tomáš Tvrdý)

V některých příbězích se erotický prvek vůbec neobjevuje, v jiných pouze lehce. Ovšem je tu pár výjimek, kde si autor nebere servítky a vyprávění té které osoby je sexualitou přímo nabité.

A. si na něj pak nahá lehla a přilepila se mu prsy na hruď. Sklouzávala čím dál níž. Níž a ještě níž, až byla u jeho kalhot, které mu v několika vteřinách rozepnula, stáhla a odhodila z postele na zem. Potom si sedla, položila dlaně na jeho kolena a po vnitřních stranách stehen sjížděla směrem k poslednímu kousku textilu, který měl na sobě. Když začala obdivovat Markovo náčiní, uslyšeli zvláštní zavrzání.
,,Marečku, seš to ty?“
,,Jasně, babi, všechno je v pohodě, můžeš jít klidně spát.“
,,Cože? Nechce se ti stlát? Já ti ustelu, počkej, už jsem skoro tady.“
Bábrle (Ondřej Vašina)

Český název: Nahoře bez… a dole taky
Editorka: Ivona Březinová
Obálka: Zdeněk Mareš
Ilustrovali: Tomáš Kříkava, Klára Mayerová, Tomáš Tvrdý
Počet stran: 208
Vazba: Vázaná s přebalem
Rozměry: 145 x 257 mm
Vydal: XYZ, Praha 2010

Hodnocení: ***** (90%)

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..