×
TOPZINE.cz

Stromeček vyřezaný z kartonu? I taková je historie symbolu Vánoc

Vánoční strom stavíme a zdobíme o Vánocích na Štědrý den. Mnoho z nás však přesně neví, kdy tato tradice vznikla a odkud tento symbol Vánoc pochází.

FOTO: Vánoční stromek
Živý vánoční stromek nic nenahradí, Zdroj: countryliving.com

Vánoční strom je jedním ze symbolů vánočních svátků. Stromek zdobíme různými skleněnými či slaměnými ozdobami, svíčkami, bonbóny, sušenými jablky a dalšími doplňky, které se nám líbí a patří k této tradici, nebo také podle toho, co je zrovna v módě. Jaká je historie zdobení vánočního stromku?

Ochrana proti mrtvým

Lidé zdobili stromy již v pohanských dobách, kdy uctívali sluneční božstvo, Slunce. Převládal kult jeho matky Asratry a kult zelených stromů. Lidé slavili svaté noci zasvěcené těmto bohům, tančili pod stromy ozdobenými ovocem, sladkostmi a světly. Toto zdobení živých stromků přešlo později i dovnitř do příbytků.

Věděli jste, že již staří Římané uctívali jedli? Ta byla symbolem slavností slunovratu, takzvaných Saturnálií.

Další vysvětlení vzniku zdobení stromů vychází ze strachu lidí, kteří veřili, že mrtví lidé se mohou v určité dny v roce vracet do světa živých a zaujmout jejich místo. Začali proto věšet stromečky špičkou dolů a zdobit dobrotami, aby se mrtví najedli, nasytili a nikomu již neublížili.

Rajský strom Adama a Evy

Tradice zdobení stromů má původ v Německu. Její historie sahá až do 16. století, jak je doloženo v cechovní brémské kronice z roku 1570. Strojení stromu bylo v tomto století považováno za pohanský zvyk. Až na konci 16. století ho církev přijala, ale přiřadila mu částečnou náboženskou symboliku. Symbol pohanských zelených větví jehličnanů zůstal jako podobenství věčného života. K tomu církev připodobnila stromeček k rajskému stromu Adama a Evy, jejichž svátek slavíme na Štědrý den.

Čtěte také o historii ozdob: Od perníčků po ruční granát

Zdobení stromku se začalo pomalu šířit i mezi ostatní lidi a v polovině 17. století bychom našli vánoční strom již v mnoha soukromých obydlích. Obyčej se rozšířil mimo Německo až v 19. století, nejprve do měst a později na venkov.

Staročeské Vánoce

U nás v českých zemích nemá tato tradice dlouhého trvání. I když můžeme směle tvrdit, že se u nás zdobil stromeček již dávno, jen se mu říkalo chvojka. Chvojka byla větvička nebo špička jedle, která se věšela ke stropu špičkou dolů a zdobila se sušeným ovocem, jablky, ořechy či stužkami. Celý stromek se na venkově objevil až na začátku první světové války.

Klasický vánoční strom poprvé postavil ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812 pro své přátele. Tento zvyk se prosazoval pozvolna a až ve 40. letech 19. století se rozšířil do rodin bohatých pražských měšťanů. Stromy se pro vánoční trhy dovážely z Německa a byly zpočátku vyřezávané z kartonu nebo tenkých prkének. Tyto stromy však nebyly u lidí moc populární, naopak živé získávaly na oblibě.

Symbol světa

Zdobení stromu bylo v minulosti odlišné, než jak je známe nyní. Jednotlivé větvičky se zdobily skromně, převážně jablky, sladkým pečivem, perníkem, ořechy nebo sušeným ovocem a stužkami či papírky. Zavěšoval se za špičku nad štědrovečerní stůl, stavěl do středu stolu nebo na okno.

FOTO: Vánoční stromek
V květináči vydrží i několik let, Zdroj: sxc.hu

Proniknutí této tradice z měst na venkov trvalo léta. Nejprve se stromek dostal do povědomí lidí z vesnic obklopujících města a teprve poté do vzdálenějších míst. Nejdéle tomuto zvyku vzdorovalo Slovácko a Valašsko, kde žili lidé s velkým vlasteneckým cítěním, tradice měli hluboko zakořeněné a měly pro ně velký význam.

Venkov byl také silně nábožensky založen a ozdoby měly své symbolické významy. Strom byl jako takový symbolem světa, zelené větvičky symbolem Kristova věčného života, papírové růže na větvích byly Pannou Marií – růží bez trnů, zavěšená jablka symbolizovala Evu – matku lidského rodu. Podle této symboliky byly zdobeny stromy v kostelích.

V současnosti míváme doma obvykle smrky, jedle a oblíbenou se stala i borovice. Mnohem častěji než v minulosti zdobíme stromky umělé. Většina lidí ale dává přednost živému stromu, řezanému nebo v květináči.

Kromě domácích stromků se staví velké vánoční stromy na náměstích měst i vesnic. Tato tradice začala poprvé v Brně v roce 1924. Vánoční strom nechal postavit spisovatel Rudolf Těsnohlídek a pod ním se rozhodl uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Strojení velkých stromů se provádí dodnes. Města se často předhánějí ve výšce stromu a originální výzdobou. Každý strom je tak svým způsobem jedinečný.

Stromeček vyřezaný z kartonu? I taková je historie symbolu Vánoc
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.