×
TOPZINE.cz

Strach a beznaděj v Dachau. Je to opravdu tak dávno?

Návštěva místa, kde se odehrávaly nejhrůznější činy nacistických Němců. Po rozhovorech s lidmi, kteří v Dachau žijí přes 50 let a nikdy neměli odvahu se do bývalého koncentračního tábora podívat, chápu jejich pocit viny. Vinu za ty, kteří si své ego a sebevědomí zvyšovali vražděním a ponižováním jiných lidí.

FOTO: Pohled na část arealu KL Dachau z roku 1942
Pohled na část arealu KL Dachau z roku 1942, Zdroj: KZ Gedänkestätte Dachau

Dachau vyvolávalo po celém světě strach a hrůzu

Dne 20. března roku 1933 vydal  Heinrich Himmler, komisař policejního prezidia v Mnichově, hlášení o zřízení koncentračního tábora pro politické odpůrce v Dachau. Do prázdných budov, které dříve sloužily jako muniční sklady, přijel první transport 22. března 1933.

V tisku bylo Dachau prezentováno jako tábor s lidskými podmínkami, ve kterých se vězni převychovávají pomocí práce. Nedlouho poté již byli považováni za nechutná zvířata, která musejí být oddělena od čisté německé společnosti. Aby byla ještě více zlomena a ponížena osobnost člověka, který byl do koncentračního tábora poslán (ať už se jednalo o židy, politicky známé osobnosti či prostě jen nově příchozí z jakéhokoli důvodu), používali členové SS rafinované a stále zdokonalované techniky přivítání.

Jedna z nich se jmenovala Pozdrav. Znamenalo to dostat úplně nahý 25 či více ran volskou oháňkou. Někteří slabší lidé již toto pozdravení na úvod nepřežili.

Kapacita 6 000 odsouzených byla pro SS málo

V roce 1937 byla nařízena přestavba koncentračního tábora na zařízení s plánovanou kapacitou 6 000 vězňů. Tento rok byl pro odsouzené jedním z nejhorších (až do května následujícího roku 1938). Již ve 4 hodiny ráno měli budíček, v 5.15 museli být nastoupeni k  počítacímu hlášení na Appelplatz za každého počasí, od 6.00 začali pracovat bez pauzy do 18.00 nebo dokud nebyla tma, v 19.00 museli opět nastoupit na Appelplatz.

Nezáleželo na tom, zda je sobota či neděle. Do května pracovali neustále s výjimkou jednoho dne vánočního svátku. Do roku 1938 žili v deseti kamenných barácích, v němž bylo pět spacích místností, každá pro 54 osob. Poté byla zvýšena kapacita na 34 baráků po čtyřech pokojích. Pro každé dvě místnosti byla společná toaleta a umývárka. Celkem 208 odsouzených na každý barák přesahovalo původní kapacitu 6 000 lidí na celý objekt. K novým budovám patřila také provozní budova, ekonomická budova, vazební cela a 34 baráků.

FOTO: Ložnice v Dachau. Až 54 osob se vešlo do této malé ložnice.
Ložnice v Dachau. Až 54 osob se vešlo do této malé ložnice, Zdroj: Lída Fikarová, Topzine.cz

Tábor měl i nepsaná pravidla, která po porušení, ať se již jednalo o napadnutí či nevhodné poznámky ke členovi SS, opuštění vězeňského prostoru bez doprovodné osoby, urážku vůdce nebo státu, byla krutě potrestána. Nejméně dvacet pět ran holí na začátek a pobyt ve vazební cele v rozmezí osmi až čtrnácti dnů, ve které byli odsouzení jen o vodě a chlebu. Každý čtvrtý den poté dostali jedno teplé jídlo. Vykonávali také extrémně těžkou a špinavou práci pod zvláštním dozorem.  K tomu samozřejmě patřily ještě vedlejší tresty jako zákaz přijímání a odesílání pošty, bití, dávání výstrah, ponižování.

Dobré začátky

Na začátku odsouzení neměli nouzi o stravu, měli možnost převodu peněz, aby si mohli koupit v kantýně jídlo za velmi vysoké a  nepříznivé ceny. V prvních měsících měli povoleno nosit i civilní oblečení. Těhotné ženy ze začátku nechali příslušníci SS přivést děti na svět, později bohužel gravidní chovanky čekala smrt v podobě plynové komory. Ženy zastávaly těžkou práci stejně jako muži, většinou byly nasazeny k práci do vnějších táborů Dachau. Jsou také dochovány záznamy o velmi častých využitích k sexualním násilnostem.

FOTO: Ženy s dětmi
Ženy, jež měly ještě šanci své děti porodit, Zdroj: KZ Gedenkestätte Dachau

Lékařské výzkumy byly nedílnou součástí tábora

Pokud byl někdo z vězňů nemocen, lékař SS se ani nesnažil v rámci pravidel o nějaké léčení. Lékaři z řad odsouzených měli přísný zákaz vykonávat svoji činnost. Většina nemocných byla tedy odsouzena k smrti. Nejvíce rozšířenými nemocemi byla tuberkulóza, podkožní hnisavý nádor a úplavice. U zubního personálu byl úkol jednoduchý – vyndávání zlatých zubů ze zemřelých odsouzenců.

FOTO: Lékařské pokusy mnozí nepřežili
Lékařské pokusy mnozí nepřežili, Zdroj: KZ - Gedenkstätte Dachau

Velmi známé byly lékařské výzkumy například v průběhu vzdušné embolie mozku. Dále pokus o záchranu z podchlazeného stavu v moři – zemřelo 90 odsouzených, výzkum pro tropické choroby nepřežilo 185 lidí, z toho čtyři češi, dále výzkum s biochemickými  léky, pokusy s pitím mořské vody nepřežilo 40 lidí.

Pracovní příkazy a plantáže

Na plantážích se pěstovaly léčivé byliny, ale také se bohužel stávaly pro mnohé místem smrti zastřelením. Byly i místem, kde polomrtví odsouzení museli zpívat německy písně o radosti a byli ponižováni vedoucími SS. Další den byli většinou již mrtví. Továrna na mlýnky na pepře, půdní sušárna a laboratoře slibovaly trošku větší šance k přežití.

Smrt byla záchranou

Dne 24. srpna 1941 Himmler docílil povolení eutanazie z důvodů snížení práce neschopných vězňů. Celkem 2 674 odsouzených z koncentračního tábora Dachau a tisíce z jiných táborů byly převezeny do zámku Hartheim u Lince, kde byli otráveni plynem.

V roce 1941 se zvýšila tendence násilného usmrcování Romů. Je znám příběh, kdy Petr H. jako Rom dostal nabídku, že pokud nechce být převezen do koncentračního tábora, musí podstoupit kastraci. Ta mu byla poté provedena lékařem v Mnichově. Většina Romů ale tuto nabídku nedostala a skončila v plynové komoře.

Existovala i skupina prominentních odsouzených, kteřá měli lepší péči a nebyli nuceni pracovat. Ti byli v dubnu roku 1945 odvezeni do Jižního Tyrolska, kde je 4. května 1945 osvobodila americká vojska a italští partizáni.

Vnější tábory Dachau
V Allachu byl zřízen jeden z táborů pro firmu BMW, kde muselo přes 5 000 odsouzených nuceně vyrábět letadlové motory a dělat veškeré nebezpečné práce. V dílně v Augusburgu v roce 1944, kde pracovali na dílech pro stíhací letadla, zemřela stovka odsouzených při bombovém útoku spojenců.

FOTO: Jeden z vnějších koncentračních táborů ve Friedrichshafen
Jeden z vnějších koncentračních táborů ve Friedrichshafen, Zdroj: KZ Gedenkestätte Dachau

Firma na stavbu vzducholodí Zeppelin ve Friedrichshafen sloužila od roku 1943 také jako vnější tábor. Zaměřovala se na výrobu cisternových zásobníků pro V2 – rakety . Tábor byl po leteckém náletu v roce 1944 zničen. Počet mrtvých vězňů není znám.
Spousta odsouzených byla zneužita pro výzkumy, hlavně co se týče leteckých zbraní. V případě, že odsouzený pokus neustál, pomohli mu injekcí nebo deportem do vyhlazovacího tábora.

Plán Wolke A se naštěstí neuskutečnil

V dubnu 1945 byl vypracován plán velkého vyvraždění odsouzených podle Wolke A a Wolkenbrand. Naštěstí nebyl uskutečněn. Odsouzení měli být evakuováni do Tyrolska a hromadně povražděni. Dne 26. dubna téhož roku  bylo přes 10 000 odsouzených nuceno opustit prostor tábora pěšky, ve vlacích nebo na nákladních autech. Největší skupina asi 7 000 lidí pochodovala na jih Tyrolska. Více jak tisíc odsouzených tento pochod smrti nepřežilo.

FOTO: Památník v Dachau
Památník v Dachau. K uctění a vzpomínce všem zavražděným, Zdroj: KZ Gedenkestätte Dachau

Ve městě Dachau se 28. dubna 1945 uskutečnilo povstání a poslední trýznitelé z řad SS opouští koncentrační tábor. Mezinárodní strana výboru odsouzených převezme v noci na 29. dubna kontrolu nad koncentračním táborem a 29. dubna je tábor osvobozen americkým vojskem.

Statistiky hovoří jasně a zřetelně: V Dachau zemřelo nejméně 41 566 lidí.

Památník je navštěvován lidmi z celého světa

Po válce zde bylo vytvořeno sídlo pro uprchlíky a bylo usilováno o založení  památníku, který byl v roce 1965 konečně otevřen. Po osvobození měla spousta odsouzených možnost vrátit se zpět domů, několik jich domov ale již nenašlo. Americké vojsko pro ně zřídilo DP – tábor (displaced tábor) a po pár letech mnoho z nich emigrovalo do Palestiny a států západní Evropy. Někteří však i poté pořád bojovali s nemocemi a vzpomínkami a na následky těžkých podmínek koncentračního tábora zemřeli.



1 Komentář Strach a beznaděj v Dachau. Je to opravdu tak dávno?

  1. Strach a beznadej v Dachau. Bylo to hrozné.ALe co chystají nyní sjezdy bohatých, Globalizace a další etapa Nový světový řád?? Co Majdan?Proč Rusko vždy bojující proti fašizmu v čele s Putin odmítlo řád rozšířit ve své zemi? Viz videokonference Putina a EU v r 2007 Proč jsou naši a politici v EU tak jednotní, bez ohledu na krachující ekonomiku a utrpení lidí? Proč podepsali embargo, které hlavně zrujnuje naše výrobce?Proč tolik lidí volá po referendum za vystoupení z EU? Proč nás nevyslyší? Odpověd na Farage youtube ajeho vystoupení v Bruselu. Svobodní v čele s Machem prý mají stejné nazory.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..