4 fotky 
!Exkluzivně!Americký básník a překladatel Stephan Barrett Delbos se do Prahy přistěhoval před šesti lety. Působí jako editor a redaktor v anglicky psaném týdeníku The Prague Post, kde se věnuje zejména kulturnímu dění. S námi se podělil o svůj pohled na elektronické knihy a budoucnost literárního průmyslu.
Básník Stephan Delbos v krátkém filmu Apple & Paul Zdroj: archiv Stephana Delbose
Stephane, vlastníte vy sám Kindle nebo některou jinou čtečku elektronických knih?
Já osobně až donedávna Kindle doma neměl, před pár týdny jsem jej však dostal darem. Ale několik mých přátel čtečky vlastní už delší dobu, takže jsem měl i dříve několik příležitostí si je vyzkoušet.
Jaké jsou tedy vaše dosavadní zkušenosti s elektronickými knihami?
Moje zkušenosti s e-booky jsou čistě teoretické povahy. Jako autor, kritik a milovník knih i jako někdo, kdo působí v několika periodikách, se samozřejmě velmi zajímám o elektronické knihy a jejich dosavadní i budoucí vliv na vydavatelský průmysl a literaturu.
V čem vidíte největší rozdíl mezi elektronickými a běžnými tištěnými materiály?
Nejvýraznější rozdíl je v estetickém zážitku, nikoliv nutně v práci samotné, ale v knize jako hmatatelném objektu. Miluji knihy, obzvláště ty v pevné vazbě s pěkně vyvedeným přebalem. Líbí se mi fyzický aspekt jazyka, to, jak vypadá na papíře, rozdílné fonty a to, jakým způsobem jejich využití ovlivňuje vnímání slov nebo vět.
Tohle všechno se v e-knihách ztrácí. Nejenže tu nemůžeme vůbec mluvit o knize jako takové, ale programy, které jsou v současnosti k dispozici, většinou přehlížejí drobné, ale důležité rozdíly v typu písma a dalších tiskařských aspektech. Například koncové poznámky a poznámky pod čarou. V klasické knize můžete mít dvě záložky, jednu pro samotné stránky a druhou pro poznámkový aparát, a můžete mezi nimi jednoduše přeskakovat. V elektronické knize takhle přeskakovat nemůžete. Nebo je to minimálně méně pohodlné.
A řekl byste, že tyhle problémy časem vymizí?
V elektronických knihách se doposud nepodařilo všechny tyhle mouchy vychytat, ale pokud se tak stane, vždycky tu bude pár puristů jako já, kteří budou upřednostňovat a požadovat opravdové knihy. Často poukazuji na paralelu s hudbou. Audiofilové vědí, že žádná kazeta, CD a už vůbec ne mp3 přehrávač nedokážou nahradit zvuk vinylové desky. Navíc tyhle nahrávky, podobně jako knihy, jsou samy o sobě uměním, kterého by si měl člověk vážit.
Zmizí jednou tištěné knihy z prodeje? Autor: Jakub Ehrenberger, Topzine.cz
Existuje nějaká žánrová hranice, která by limitovala čtení některých textů v elektronické formě? Mně osobně se třeba zdá, že próza je vhodnější než poezie, vědecké publikace příhodnější než Shakespeare a podobně.
Lidé mohou mít nejrůznější důvody, proč vlastnit e-booky, a jsou přirozeně situace, v nichž může být vlastnictví elektronické knihy výhodou. Kupříkladu nemám potřebu mít doma v pevné vazbě vydání všech Shakespearových, Balzacových nebo Dickensových prací. Mít tato rozsáhlá díla shromážděna v tenkém e-booku by bylo příjemné. Totéž platí i pro kritiku. Mělo by své výhody mít všechny práce Harolda Blooma na dosah ruky, obzvláště pokud by mi e-book umožnil v nich listovat a hledat specifické termíny ve velkém objemu stran.
Myslím, že z hlediska žánrového omezení e-knih se jedná především o otázku výhodnosti a prostoru než o umění samotné. Já sám třeba nemám potřebu číst tvorbu současných básníků prostřednictvím e-knih, ale pokud někdo jiný ano, pak je to báječné.
Lze očekávat stále větší množství změn na literárním trhu, jak bude zájem o elektronické knihy sílit? Jaké změny nás nejspíše čekají?
E-knihy budou neustále populárnější, bude se jich prodávat větší množství a ruku v ruce s tímto růstem vzroste i prodej elektronických čteček. Textů, které budou k dispozici v elektronické podobě, bude přibývat, to je jasné. Bylo by báječné, kdyby se kupříkladu chytily školy a zajistily učebnice v elektronickém formátu. Jednak by to ušetřilo studentům slušné peníze, současně by takový postup měl pozitivní dopad i na prostředí. Doposud se přitom významem e-knih vůči životnímu prostředí nikdo výrazněji nezabýval.
Jakmile k těmto změnám dojde, nakladatelé budou muset zpřístupnit texty v elektronickém formátu, nebo riskovat, že zůstanou pozadu. Kontroverze kolem autorských práv na e-knihy se brzy usadí a záhy nám přijde, jako by e-knihy existovaly odjakživa. Ale papírové knihy budou zachovány. Ani v nejmenším nepochybuji o tom, že knihy budou vždy součástí naší kultury, i kdyby jen v řadách puristů. Dá se předpokládat, že mladší generace, jimž budou e-knihy představeny dříve, s nimi budou pracovat obratněji, ale tištěné knihy jako takové nevymizí. Příkladem může být třeba malířství. Ani s příchodem digitálních médií nevymizelo. Psaní, tedy fyzické psaní, je na tom podobně.
V Praze žijete už od roku 2004, narodil jste se však ve Spojených státech. Odvážil byste se na závěr srovnat, jak k elektronickým knihám přistupují čtenáři ve vaší domovině a v naší republice? Je v jejich přístupech nějaký zásadní rozdíl?
Pokud nějaký rozdíl existuje, pak je dán tím, že nabídka elektronických knih a možnost jejich stažení dorazila do České republiky později. Ve Spojených státech se tyto produkty dají pořídit už několik let a za tu dobu zapustily v tamní kultuře kořeny.
Možná teď řeknu něco, s čím by řada lidí nesouhlasila, ale myslím, že americká kultura je pohodlím, multi-taskingem a šetřením času posedlejší než ta česká. Myšlenka elektronických knih tak v současnosti podle mě přitahuje spíše Američany než Čechy. Ale všechny tyhle skutečnosti se samozřejmě neustále mění.
Stephan Barrett Delbos je rodákem z oblasti Nové Anglie na severovýchodě Spojených států. Absolvoval studium tvůrčího psaní poezie na New England College ve státě New Hampshire. Do Prahy poprvé přijel na rok jako zahraniční student, město jej však natolik okouzlilo, že se po dokončení magisterského studia v Americe do České republiky vrátil a žije zde už šestým rokem.
Působí jako kulturní editor v týdeníku The Prague Post, současně vyučuje tvůrčí a akademické psaní na Univerzitě Karlově a Anglo-americké vysoké škole. Jeho básně se objevily v řadě zahraničních periodik včetně New Letters, Salzburg Review či Poetry International. Příležitostně překládá českou poezii do angličtiny.
