6 fotek 
Státní maturita se v těchto dnech skloňuje ve všech pádech. České vysoké učení technické (ČVUT) zřejmě dospělo k názoru, že je nutné paniku zkrotit, a slibuje přijetí bez přijímacích zkoušek. Zdá se, že ministerstvo školství může být spokojeno. Vysoké školy prý mohou maturitě plně důvěřovat. Navíc jim ušetří i peníze, které by jinak na přijímací zkoušky vynaložily.
Matematika a fyzika bývají problém, teď se ale mohou stát vstupenkou na vysokou, Zdroj: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
První fakulta, která považuje státní maturitu za plnohodnotné přijímací zkoušky, je Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze. Přijme každého, kdo úspěšně absolvuje státní maturitu z matematiky ve vyšší úrovni. Právě to ale může být problém. Říjnová maturitní generálka totiž ukázala, že matematika byla pro studenty velkým problémem. Dobrovolně si ji vybralo 44 procent z nich, přesto ji nesložil každý druhý. Zastánci nové formy zkoušky z dospělosti ale argumentují tím, že žákům ještě chybí intenzivní předmaturitní příprava i motivace.
„Fakulta informačních technologií ČVUT má zájem o ty nejlepší studenty, a proto bude garantovat přijetí uchazečům, kteří si dobrovolně zvolí náročnější verzi státní maturity z matematiky a dosáhnou z ní požadovaného výsledku,“ píše ČVUT ve svém tiskovém prohlášení. Nedostatku studentů se nebojí, prosazuje ale spíš kvalitu.
Vysoké školy mají maturitou hlavně získat, říká ministerstvo:
– Úspora práce s přípravou, realizací a vyhodnocením přijímacích zkoušek, vysoké školy si je mohou objednat na klíč
– Minimalizace rizik, která jsou se zkouškou spjata; veškerou zodpovědnost nese stát a CERMAT
– Minimalizace nákladů na řízení; vysoké školy zaplatí jen za dopisy s rozhodnutím o přijetí
– Záruka náročnosti, objektivity, spolehlivosti a metodické korektnosti výběrových řízení
I ministerstvo školství a CERMAT vidí v nahrazení přijímacích zkoušek maturitou jen samá pozitiva. A to jak pro studenty, tak pro vysoké školy. Maturanti se prý dočkají menšího stresu, absolutní objektivity, nebude jim hrozit, že se jich někdo zeptá na věci, které nejsou v rámcových plánech středních škol, a ještě ušetří. To je ale terčem kritiky vysokých škol. Často se brání právě zmiňované uniformitě přijímacích řízení.
Jinde chtějí studenty vidět
To je také důvod, proč část z nich stále nepřistoupila na Národní srovnávací zkoušky SCIO, které na podobném principu už fungují několik let. Je mezi nimi například žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, některé humanitní obory Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity, Vysoká škola ekonomická v Praze, AMU, Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně, Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové nebo Policejní akademie v Praze. Je pochopitelné, že tyto obory nechtějí přijímat ty, kdo se nejlíp naučí středoškolské učivo, ale chtějí hlavně talent a specifické dovednosti, a žádný test nenahradí ústní pohovory.
Bezprostředně po maturitní generálce, která proběhla v polovině října, ministerstvo i CERMAT chválily hladký průběh. Tato image má ale první trhliny. Jak se ukázalo, ne všechny školy bez problémů odeslaly vyplněné formuláře ke zpracování, ne všichni žáci se dozvěděli výsledky a ne všichni učitelé češtiny vědí, jak se podle nových pravidel opravuje maturitní písemka.
