2 fotky 
Víte, že se v Praze nachází jedna z turisticky nejnavštěvovanějších, a zároveň nejstarších židovských církevních staveb v Evropě? Tušíte, jak vznikl její zdánlivě nelogický název? Staronová synagoga je svým způsobem unikátní – jedná se o poslední zachovalou výspu někdejší středověké židovské čtvrti v Praze. Stejně tak výjimečný je příběh o golemovi, který s ní souvisí. Může mít reálné jádro?
Křivolakými uličkami Pražského židovského města, se rozléhá dusot těžkých nohou a křik. U jednoho z krámků se objevuje obrovská postava. Vyděšený židovský obchodník se běží ukrýt do svého domu, ještě předtím, než na vyklizené místo přiběhne ohromný netvor – golem. Ten ničí a boří vše, co se mu dostane pod ruku. Z opuštěného stolu a proutěných košíků za chvíli zbývají jen třísky. Podobně končí i krámky další obchodníků.
Golem, který prý dlouho dobu chránil židovské obyvatele Prahy před nespravedlností, tu dnes vlivem nahromaděné energie boří a ničí vše, co mu přijde pod ruku. Bude to trvat ještě celou hodinu, než zakročí jeho tvůrce – židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel (nazývaný také rabbi Löw nebo Maharal), a vyjme netvorovi z pod jeho jazyka šém. Tím ho prý uklidní, a později mu kvůli jeho nebezpečnosti uzme život. Golemovo tělo poté ukryl na půdě Staronové synagogy, kde se jeho stopa prý ztrácí navždy.
Proč je Staronová?
Tolik vypráví stará pražská legenda o zřejmě největším pražském mystériu – golemovi. Staronová synagoga, kterou dnes najdete v pražské Pařížské ulici, byla postavena na konci 13. století v tehdejší velmi svérázné čtvrti – židovském ghettu, dnešním Josefovu. Jak přišla ke svému neobyčejnému názvu?
Tato zajímavá církevní budova se původně jmenovala Nová, neboť kromě ní v Pražském židovském městě existovala i starší synagoga. V 16. století zde byly postaveny i další synagogy – jedna z nich byla nazvána Nová škola. Proto se nejslavnější pražské synagóze v dnešní Pařížské ulici začalo kvůli odlišení říkat Staronová škola, později Staronová synagóga. Pražské synagogy totiž sloužily zároveň jako školy, do škol mimo ghetto byl židům zcela zapovězen vstup.
Svědek šílených hrůz
Tato gotická budova je jednou z nejstarších a nejkrásnějších synagog v Evropě a vůbec nejstarší dochovanou budovou Josefova! I když pamatuje časté drancování Prahy cizími vojsky a bezdůvodné zabíjení Židů jejich křesťanskými spoluobčany, všechny hrůzy přečkala šťastně až dodnes. Například o Velikonocích roku 1389 se v jejím okolí odehrála krvavá jatka, když zde bylo pobito mnoho set židovských obyvatel Prahy. Ano, i to je odvrácená strana, dnes mnohdy idealizovaného středověku. Vždyť židovské obyvatelstvo bylo dlouho považováno za méněcenné, a jeho postavení se zlepšilo až na konci 18. století s nástupem rakouského císaře a českého krále Josefa II. na český trůn. Josef vydal toleranční patent, který dovolil židům přístup do škol a legalizoval židovskou víru.
Staronová synagoga, Foto: Petr Koutský, www.topzine.cz
Čeští židé však byli konečně uznáni za rovnoprávné s ostatními až v roce 1848, kdy jim bylo dovoleno vystěhovat se z Pražského židovského města. Uvolnění náboženských poměrů se však projevilo pozitivně i obráceně. Dnes může navštívit interiér synagogy budovy každý zájemce – bez ohledu na své náboženské vyznání. Přes sezónu tam můžete zavítat každý den kromě soboty, jenž je tradičním židovským svátkem. Vstup dovnitř však není zdaleka zadarmo.
Záhada 92. žalmu
Ale jak je to s onou známou legendou o golemovi? Podle ní golema na konci 16. století stvořil z hlíny židovský rabbi Löw, proslulý svou moudrostí a znalostí tajných nauk. Tato umělá bytost měla chránit židy před nespravedlivým pronásledováním, ale jednou v pátek jí rabbi zapomněl vyměnit šém a golem začal vše ničit. Jde jen o hloupou pohádku? Pak je zajímavé, že podle příběhu musel židovský duchovní běžet zpět ke golemovi ve chvíli, kdy zpíval 92. žalm sobotní bohoslužby. Legenda totiž přesně popisuje záhadný zvyk, který se ve Staronové synagóze jako v jediné na světě udržuje dodnes! Údajně kvůli památce na tehdejší přerušení bohoslužby, se zde totiž 92. žalm zpívá dvakrát!
Jenže na půdě Staronové synagógy není nikdy nalezeno nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo golema. V roce 1920 ho zde hledal židovský novinář Egon Erwin Kisch, později v 80. letech 20. století český badatel a spisovatel Ivan Mackerle. Mackerle dokonce použil pro jeho hledání geologický radar, ale ani pomocí něj nenalezl pod sutí půdy cokoli výjimečného.
Golem nebo blázen?
Dokazuje to, že golem nikdy neexistoval? Pak je zvláštní, že na půdu Staronové synagogy byl v minulosti odepřen vstup i mnoha významným židovským celebritám a dodnes se tam jentak nepodíváte. Vstup dovnitř je stále tabu. Je to pouze kvůli staré tradici, dodržované jejími současnými majiteli ? Jaké je možné řešení této záhady? Hebrejské slovo golem, jenž se tradičně překládá jako umělý člověk nebo zárodek, znamená podle Ivana Mackerleho také slovo blázen. Mohl tedy být předlohou k legendě o golemovi člověk neobvykle mohutného vzrůstu, jenž byl zároveň duševně nemocným šílencem?
Tito lidé nejenže mají velkou sílu, ale již ve středověku se jim podávali uklidňující rostlinné drogy, které tlumily příznaky jejich agresivity. Vznikla tak legenda o golemovi a šému (vlastně léku), který musel tento nemocný člověk pravidelně dostávat, jinak se neudržel a začal řádit? Byla mrtvola tohoto blázna později z nějakého důvodu dočasně ukryta na půdě Staronové synagogy? Nebo bylo vše zcela jinak? Toto tajemství si Staronová synagoga střeží až do dnešních dob. Je stále stejně tajemná jako jedinečná…
