Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Stáhni mě do pekla: pejskokočičkovský hororový dortík

Radek Lang

Radek Lang

18. 6. 2009

Pejsek Sam a kočička Raimi vařili dortík. Tu našli horor a tu našli skoro až parodii a hups s nimi do jednoho hrnce. Zamíchali to, předhodili divákům a papejte! Zachutná vám?

Tak předně: pokud na film půjdete s vidinou dokonalého hororu, kde se budete klepat strachy od první do poslední minuty, který překvapí svou originalitu a vyšponuje napětí do nepředstavitelných výšin, raději si doma zapněte televizní noviny a nechte si zajít chuť. Sam Raimi (série Evil Dead a Spider-man) těží ze svého jména a může si dovolit věci, které by někomu jinému nemusely projít, neboť by to diváci nemuseli přijmout. O čem mluvím? Zkuste být kýčovití, nepřekvapiví, podkopávat si výstavbu žánru, do kterého film řadíte, a přesto zaujmout. Nene, to neumí jen tak leckdo. A jen tak leckomu to neprojde.

Alison Lohman (ztvárňující blonďatou hlavní hrdinku) s kořeny kdesi ve Vidlákově (a titulem Prasečí královny (obdoba české Miss)) pracuje v bance. Snaží se dostat na lepší místo, ale chybí ji k tomu ostré lokty. Má přítele z bohaté rodiny, kterého miluje, a i kvůli tomu chce něco dokázat (jeho matka je typickým schématem arogantní macechy). Tu se tak přihodí, že sličná blondýnka nešťastnou náhodou vyprovokuje hnusnou starou bábu, aby ji proklela… A prokletí znamená, že si pro ni přijdou bubáci a během pár dní, kdy ji budou dělat naschvály a strašit, ji stáhnou do pekla.

Zápletka jak z prvotřídního dvacet let starého béčkového hororu se rozvine a obohatí o postavy věštitelů a médií, kteří ji všemožně radí, jak se kletby zbavit. K tomu se můžete těšit na nerozhodné nadřízené a zákeřné kolegy, nezbytné mysteriózní symboly, legendy a vidiny, na vše, co už moc dobře znáte. Ano, námět vskutku prvotřídní.

Počkat, pokud chcete přestat číst a filmu se vyhnout obloukem, radím vám: nedělejte to! Námět i ztvárnění totiž těží z kontrastu mezi kýčem, parodii a hororem, přičemž nejsilnější stránka je věnována právě hororové části, která je kýčovitě vystavěná. Několik lekaček, několik nechutných scén, snaha o šponování napětí a bum!, přijde Sam se situací, u které vyprskne sál smíchy a který budované napětí a děsivost okamžitě rozbourá.

Je to zvláštní pocit hororové atmosféry smíchané s něčím absurdním, co sebe samo podkopává, ale zároveň to buduje něco originálního. Film pak graduje především skrze svoje originální ztvárnění kýče. Seance, kde se vyvolávají duchové, snad nemůže být otřepanější, pak přijde moment, kdy zase celý sál – bum! – vybuchne ve smích a opět se ptáte, jestli to myslí Raimi vážně, nebo si jen z diváků utahuje.

Bude se tedy divák bát? Do té míry, do jaké prázdná garáž, létající noviny, foukání větru, stíny, které jdou po hlavní hrdince, lekačky prostřednictvím staré ježibaby a otravný hmyz lezoucí vám do všemožných tělních otvorů dovedou vytvořit děsivou hororovou atmosféru. Budete se smát? Není to komedie. Je to horor s komickými prvky. Ano, zasmějete se, ale s pocitem, že sledujete marný a děsivý boj křehké blondýnky s velkými a hnusnými bubáky. Budete se především bavit, s jakou lehkostí a nadneseností je film natočen.

Pejsek Sam a kočička Raimi nejsou ve vaření dortů nováčci. A na jedno se můžete spolehnout: když už něco uvaří, může se to navenek tvářit lacině, uvnitř je to ale své. Pokud přistoupíte na koncept otřepanosti zabalený do solidných hereckých výkonů, působivého vizuálního i zvukové ztvárnění a specifického stylu hororu, nadnesenosti a komických prvků, pochutnáte si.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Stáhni mě do pekla: pejskokočičkovský hororový dortík