5 fotek 
!Exkluzivně!Německá spisovatelka Herma Kennelová se vrátila na Vysočinu jako host Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského. Redaktorka Topzine.cz s ní povečeřela, moderovala její besedu a diskutovala o knize Bergersdorf.
Setkání s Hermou Kennelovou bylo jedním z hlavních lákadel letní školy, Foto: Hoai Lethi, LŽŠ
V českých médiích se Herma Kennelová objevuje ve spojení s kauzou hromadného hrobu Němců na louce Budínka nedaleko Dobronína. Spisovatelka při hledání podkladů pro knihu Bergersdorf odkryla důkazy, kterými se začala zabývat česká policie. Nález těl na místě činu loni potvrdil, že Kennelová píše o skutečných událostech.
„Knize se v poslední době dostalo pozornosti, protože popisuje onu vražednou noc z května 1945,“ potvrzuje Kennelová. Dokumentární román však smutnou událost zmiňuje v jediném odstavci. Hlavním tématem je život německé vesnice na Jihlavsku v polovině 20. století.
Pravda je silnější než cokoli jiného
Spisovatelka pochází z německo-francouzského pomezí a přiznává, že jí česko-německá diskuze o vzájemných křivdách byla cizí. O soužití Čechů a Němců se začala zajímat díky tchyni. „Manželův dědeček se stal ústřední postavou románu. Na začátku jsem ale netušila, do čeho se pouštím,“ vzpomíná Kennelová. Třikrát chtěla příběh nechat nedokončený. Zaskočilo ji, co zjistila o příbuzných. „Snažila jsem se zůstat objektivní a pravda byla vždy silnější,“ dodává.
Herma Kennelová představila v Havlíčkově Brodě svůj román Bergersdorf, Foto: Hoai Lethi, LŽŠ
Kniha vznikala čtyři roky, i když autorka původně předpokládala, že ji bude psát půl roku. „Dělala jsem to, co patří k práci dobrého novináře. Snažila se zjistit, jak to bylo,“ vysvětluje spisovatelka, co zabralo nejvíce času. Aby se dozvěděla o historii Bergersdorfu, dnešní Kamenné, prohledávala archivy a mluvila s pamětníky.
„Když se autor po 60 letech snaží zjistit pravdu o životě v německém jazykovém ostrově, je na tom stejně jako archeolog, který objevuje starověkou mozaiku. Nakonec musí doplnit chybějící kamínky tak, aby se hodily k ostatním,“ ukazuje autorka, proč se nedržela pouze skutečnosti. „Snažila jsem se zaplnit bílá místa tak, aby to působilo důvěryhodně,“ doplňuje.
Spisovatelka stojí na hraně mezi Čechy a Němci
„Věděla jsem, že téma mohou kritizovat Češi i Němci. To byla motivace, abych pečlivě zacházela se všemi informacemi,“ zmiňuje Kennelová. Později ji kladné ohlasy z obou zemí překvapily. „Podle některých je kniha dobře vyvážená, ukazuje utrpení na obou stranách,“ zdůvodňuje.
Čtenáři využili příležitosti získat podpis německé spisovatelky, Foto: Hoai Lethi, LŽŠ
V červnu vyšla kniha Bergersdorf v českém překladu. „Je pro mě důležité, aby knihu četli také Češi,“ vysvětluje Kennelová. „Věřím, že když se bude mluvit i o temných stránkách česko-německé historie, naše národy se osvobodí od negativních pocitů.“
Spisovatelka se stále zamýšlí nad tím, jak knihu veřejnosti zpřístupnit: „Určitě by bylo dobré, kdyby příběh někdo zfilmoval. Ale obávám se, aby do něj filmaři nedoplnili milostnou zápletku, která by zcela zastínila hlavní téma.“
Podívejte se na besedu Hermy Kennelové s mladými novináři
Herma Kennelová se snaží knihu přiblížit hlavně mladým lidem, kteří podle ní musí vidět historické křivdy, aby se vyrovnali s jejich následky. Poté, co Bergersdorf vyšel v němčině, pořádala autorská čtení na českých a německých školách v pohraničí. Letos přijala pozvání pořadatelů Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského.
Očima redaktorky Topzine.cz: Strávila jsem půlden s Hermou Kennelovou
„Guten Tag, ich heiße Šárka Navrátilová,“ představuji se váhavě Hermě Kennelové. Nemohu uvěřit, jaké jsem měla štěstí. Budu moderovat její besedu s mladými novináři. Setkám se s ní a snad ji lépe poznám…
Spisovatelka mě překvapila otevřeností a přátelským přístupem. Přála si, aby před svým vystoupením, mohla poznat mé kolegy z letní školy, kteří se učí německy. Při večeři si s námi povídala a snažila se blíže nás poznat.
Žádný z mladých novinářů si nenechal ujít možnost položit Kennelové své otázky. Upřímně jsem ráda, že jsem nebyla na jejím místě. Některé dotazy mířily přímo k problematickým bodům česko-německých vztahů: válka, nacismus, poválečné vyrovnání. Tajil se mi dech, když autorka bez zaváhání na všechny nalezla odpověď. Později dodala: „Diskuze o zvládání minulosti je základem pro lepší budoucnost.“
Herma Kennelová poskytla účastníkům letní školy exkluzivní rozhovor
Na závěr večera si našla spisovatelka čas na náš rozhovor. Mezi řečí jsme se dostaly i k jejím koníčkům. Neudivilo mě, když promluvila o psaní knížek jako o své největší zálibě. „Když si chci na čas odpočinout, vyrábím šperky, které nosím,“ odhalila Kennelová další zálibu. Baví ji také cestování, i když nejezdí daleko, protože na cestách nemůže tvořit.
„Ráda se vracím do České republiky a líbí se mi i váš jazyk. Když jsem žila v Brně, dala jsem si předsevzetí, že se naučím česky, ale je to těžké. Umím jen pár slovíček,“ komentovala vztah k Čechům.
Herma Kennelová (1944) je autorkou několika románů založených na skutečných událostech. V roce 1991 vyšla kniha Sólová akce (Alleingang), která se věnuje osudům uprchlíka z NDR. Druhý román Existují věci, které se prostě musí udělat (Es gibt Dinge, die muß man einfach tun) popisuje příběh rumunského odbojáře proti Ceausescovu režimu. Jako poslední vyšel titul Odejít ze světa na jaře (Die Welt im Frühling verlassen), kde spisovatelka ukazuje skupinu československých odbojářů, které je na stopě gestapo.
