Skutečná tvář Julesa Verna. Snílek s fantazií, nebo věštec budoucnosti?

FOTO: Jules VerneKaždý vyučující literatury nezapomene připomenout, abyste četli, protože v knihách naleznete všechno. Pak tu jsou ovšem díla, která by se svou myšlenkou mohla označit za předzvěst budoucnosti. A právě ke druhé skupině řadíme Julese Verna.

FOTO: Jules Verne
Zakladatel moderního sci-fi Jules Verne, Zdroj: wikimedia.org

Stejně jako třeba George Orwell svým antiutopickým románem 1984 až moc dobře vystihl stav současného světa, tak i romány Julesa Verna mohou sloužit jako zrcadlo dnešní společnosti. Tento francouzský spisovatel, celým jménem Jules Gabriel Verne, se narodil 8. února 1828.

V rodině právníka byl nejstarší z pěti dětí. Rodné město Nantes leží na řece Loiře pouhých pár desítek kilometrů od přístavu na pobřeží Atlantského oceánu. Voda a touha po dobrodružství ho tedy fascinovaly již od dětství.

Jules Verne jako Robinson Crusoe

Kdyby tak Daniel Defoe věděl, že i on měl tu schopnost vidět jistým způsobem do budoucnosti. Malý Jules se totiž ve svých 11 letech nechal najmout na loď plující do Indie. Naštěstí se o tom dozvěděli jeho rodiče a cestě zabránili. Od té doby, jak sám Verne prohlásil, cestoval jen ve své fantazii. Na otcovo přání vystudoval na pařížské univerzitě práva, ale po získání titulu se věnoval především umění a kultuře.

FOTO: Karikatura Julesa Verna
I takto byl autor zobrazován

Jules Verne byl zajisté renesanční člověk. Vynikal v zeměpisu a hudbě, kdy mezi lety 1848 až 1863 napsal několik libret a divadelních her. V této době také přišly první krátké příběhy a básně. Chvíli však pracoval i jako makléř na burze.

Tento vášnivý nadšenec pro vědu trávil hodiny a hodiny v knihovně, což může čtenář v jeho dílech ihned poznat, protože se podstatně zaměřuje na detaily. Není se ani čemu divit, vždyť atmosféra tohoto období překypovala touhou po poznání a po stále větším množství nových informací.

Ponorková nemoc po pěti týdnech v balóně

Roku 1863 vyšla Vernovi prvotina Pět neděl v balóně. Zužitkoval zde své dalekosáhlé znalosti, ale třeba i přátelství s jistým Nadarem, který financoval výstavbu létajícího balónu. Kniha vyšla v nakladatelství spisovatele Pierra-Julese Hetzela. Setkání bylo pro oba pány osudné. Byl to právě Hetzelův nápad na cyklus s názvem Podivuhodné cesty, který zastřešuje Vernovu práci.

Čtěte také: Zmatek nad zmatek Julesa Verna. Přiučme se něco pro příští generace

Po častých a Hetzelem vynucených úpravách vychází například Cesta do středu Země nebo Ze Země na Měsíc. Podivuhodné cesty byly následovány Historií velkých objevů. Na této sérii pracoval s Gabrielem Marcelem a jedná se o vyprávění od nejstarších objevných cest až po Kryštofa Kolumba.

Dále přichází 20 tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov a konečně Cesta kolem světa za 80 dní. Po velikém úspěchu posledně zmíněného díla se ho okamžitě chopilo francouzské divadlo a uvedlo stejnojmennou divadelní adaptaci. Jules Verne se stal žádaným autorem.

FOTO: Podpis Julesa Verna
Podpis Julesa Verna

Za svůj dlouhý život procestoval velký kus světa. Buď jako host badatelských lodí, nebo později s Hetzelovým synem na své vlastní lodi. Spolupracoval s Alexandrem Dumasem – otcem i synem. V několika svých povídkách se nechal inspirovat E. A. Poem.

Dobrý konec?

Po ranách jakými bylo úmrtí Hetzela nebo Vernovy matky a bratra přišly i problémy fyzického rázu. Kvůli střelnému poranění nohy se už nezbavil palčivé bolesti při chůzi. Z milovaného psaní se zrodila písařská křeč pravé ruky. Jako by toho nebylo málo, doktoři přišli s další špatnou zprávou, kterou byl šedý oční zákal a cukrovka. Jules Verne zemřel 24. března 1905.

Verna si vybavíte jako postaršího pána s vysokým čelem, pěstěným plnovousem a přívětivým úsměvem. Otec moderního sci-fi ve svém cenném díle běžně hovořil o tehdy neexistujících počítačích, mrakodrapech, helikoptérách, ponorkách, letadlech a mnohém dalším.

I přesto si uvědomoval, jaké ulehčení mohou tyto vynálezy a všeobecně lidské vymoženosti přinést, a proto nezapomínal klást důraz na možnost zneužití a byl si vědom možných hrůzných následků, které pravděpodobně nastanou, pokud se oněch vymožeností chopí lidská ruka. A proč? Protože jsme jenom lidé, co dělají chyby.

Zdroj: NEFF, Ondřej: Jules Verne a jeho svět. Praha: Mladá fronta, 2005.

 

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Mazancová
Hanka Mazancová rozšířila redakci Topzine.cz v březnu 2011 a v současné době se s týmem knižních nadšenců stará o rubriku Literatura. Pokud máte nějaké připomínky či přání, pište na hana.mazancova@topzine.cz.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*