Co se ukrývá pod datem 1. leden 2000? Zásadní zlom. Tehdy v plzeňském hudebním klubu Divadla Pod lampou Jirkovi Sýkorovi (baskytara, zpěv), Petrovi Bejlkovi (bicí) a Mírovi Cislerovi (zpěv) uzrála v hlavě myšlenka na založení skupiny, nesoucí se na vlnách ska.
Na podzim roku 2000, kdy se Tleskač pustil s vervou sobě vlastní do hraní prozatím několika převzatých písní, přibyli k novoroční trojici kytarista Jirka Kyliš, tenorsaxofonista Štěpán Slezáček, pozounista Michal Sloup a klávesista Honza Mráz.
Od svého začátku si Tleskač hledal cestu jak nejlépe vyjádřit své pojetí ska, což se mu po prvních nesmělých krůčcích začalo dařit. A protože víc hlav víc ví, připojuje se ke skupině altsaxofonista Pavel Halík a pro zjemnění testosteronem „zahlcenou“ skupinu se přidává tehdy patnáctiletá zpěvačka Olga Konopíková.
Historicky první koncert se odehrál po deseti měsících usilovné tvůrčí práce symbolicky v Divadle Pod lampou. A protože kvalitních hudebníků není nikdy dost, přichází trumpetista Karel Kolesa, počet členů se tak zvyšuje na řádně orosenou desítku, tvořenou rockovou rytmikou a dechovou sekcí. Množství koncertů začíná narůstat, naproti tomu klesá tvorba převzatá a stoupá produkce vlastní, pro niž je typickým rysem vtip a ironie.
Ke konci roku 2002 od Tleskačů odpojuje pupeční šňůru Jirka Kyliš a jeho místo nahrazuje kytarista Míra Bareš. A v této sestavě, po menších porodních bolestech, spatřilo světlo světa, na jaře roku 2004, debutové album Ska z Česka.
Po dokončení desky se na čas od Tleskačů vzdálil tenorsaxofonista Štěpán Slezáček, ale na sklonku roku 2005 se opět navrací, aby tak přispěl svým dílem k druhému albu Na předměstí Bory. Po sedmi letech „Pilsner ska orchestra“ přece jen Štěpán opouští a novým tenorsaxofonistou se stává Patrik Havlán.
Fanoušci mohli skupinu naposledy vidět na Live koncertech na letních festivalech jako Rock for People, České hrady, Masters of Rock, Might Sounds a mnoho dalších. Nemohu jinak než citovat jeden ohlas z webových stránek skupiny www.tleskac.cz: „Měla jsem možnost vidět vaše vystoupení v Písku, upřímně řečeno SKA není můj styl, ale slyšet a vidět vás LIVE opravdu stojí za to.“ Na koncertech si každý fanoušek užije dosytosti jejich zběsilých tanečních setů v kombinaci s divokou pódiovou show.
Skupina má talent rozpohybovat těla i těch nejzarputilejších netanečníků a jejich texty z paměti zaručeně jen tak nedostanete. Ať už je to Jamajská polka, Amigo Pablo a seňorita Chicquita nebo z posledního CD skladby typu Doktorka práv, Svět na dlani či Nafoukanej chlapeček, ke kterému byl vytvořen opravdu nevšední videoklip a vřele jej doporučuji ke zhlédnutí, štve-li vás svět, máte-li špatnou náladu nebo se chcete jen zasmát. Zaručuji minimálně pobavený a možná i lehce překvapený výraz ve tváři.
