2 fotky 
Slovo rozhlas se v našich končinách objevilo poprvé před šedesáti sedmi lety. Dnes je pro nás synonymem zábavy a dobré hudby. Rádia jsou ale také médiem, které určuje a ovlivňuje hudební vkus veřejnosti. Zjištovali jsme, jak se singl do rádia dostane a co všechno stojí za jeho puštěním v éteru.
Rádia mají svou nenahraditelnou roli. Díky nim lze udržet spoustu starých skladeb v povědomí veřejnosti. Zároveň však poskytují prostor i pro skladby nové, na něž nemůžete nikde jinde narazit. Sen každého interpreta je, aby si posluchač pustil oblíbenou rozhlasovou stanici, zaposlouchal se do neznámých tónů jeho nového singlu, které ho najednou, bez jakéhokoli varování, pohltí, a on okamžitě chce dostat onen singl do svého mp3 přehrávače. Cesta takového singlu od interpreta k posluchačům radií je ale poměrně dlouhá a trnitá.
Každé rádio má svůj vlastní hudební fond, ze kterého se vybírají skladby, jež se pouští posluchačům. Taková směs několika set písní ale dokáže rychle omrzet. Fond je tedy nutné velmi často obnovovat. Děje se tak nejrůznějšími způsoby. Patrně nejčastěji chodí do rádií nahrávky skladeb nebo celé desky přímo od labelů, které je vydávají. Kromě vydání desky je totiž jejich prací také vše, co se týká public relations. Vydavatelství se tedy snaží uplatnit své produkty v rádiích, aby se poté co nejlépe prodávaly.
Podcenit kvalitu nahrávky se nevyplácí
Mnoho kapel a interpretů ale své vydavatelství nemá (ať už je to z jakéhokoli důvodu). Proto se musí pokusit svůj singl prodat sami. Jejich prvním krokem, který vede k úspěchu, je nahrání singlu. A právě zde se vyplatí o něco více zainvestovat. Nahrávka totiž musí být způsobilá k vysílání, musí to zkrátka znít.
Ať už interpret složí sebelepší a sebeoriginálnější píseň, do éteru ji nikdy nedostane, pokud bude zpěvu špatně rozumět, nástroje nebudou vyvážené a celou tu hrůzu doladí šum a hlasy, které jsou slyšet v pozadí. Nahrávku je také důležité řádně označit, popsat a vybrat pro ni vhodnou adresu. Je přece nesmyslné posílat rap do rádia, které hraje country.
Sami interpreti často rádiím práci neusnadňují:
20 % interpretů do rádia dodá poškozenou nebo nekvalitní nahrávku
50 % interpretů nosič řádně neoznačí
80 % interpretů nepřiloží popis – kdo, co, proč, kontakt
Rádia ale jen nečekají, co jim spadne do klína. Po nové hudbě se poohlížejí také sama. Nekonečnou zásobárnou nové, mladé hudby je internet a nespočet jeho hudebních serverů. Impulsy k přidání skladby do éteru chodí také od nejrůznějších známých a přátel z branže. Pomáhají dokonce i kolegové ze zahraničí – nezbytný je monitoring zahraniční hudební scény a hitparád.
Splní-li interpret všechny výše zmíněné předpoklady a svou nahrávku pošle do rádia (fyzicky nebo i elektronicky), nemá ještě zdaleka vyhráno. Skladba musí být nejen kvalitní po technické stránce, ale musí být především nápaditá, musí zaujmout, být něčím výjimečná. Tady už se ke slovu dostává lidský faktor a jeho neskonalá subjektivita. Jeden skladbu rezolutně odmítne, druhý si ji zamiluje. Proto existují týmy lidí, kteří vybírají společně a vybírají s ohledem na cílovou skupinu jejich rádia.
„Když jsme rádia žádali o hraní singlu, nikdy nám nevyhověla. Pak jsme ale nechali výběr z desek na nich a najednou to šlo.“
Kryštof Michal, Support Lesbiens
Poněkud složitější postavení mají skladby, jež se vyjadřují k nejrůznějším tématům poněkud kontroverzněji nebo narážejí na aktuální citlivá témata společnosti. Pokud písně nejdou proti zákonu, lidskosti a etice, neměla by být v jejich hraní žádná překážka. Rádia se ale přeci jenom snaží zachovat jakousi čistotu vysílání a podobné skladby do programu příliš nezařazují, případně pro ně vyčleňují určitý čas – často po dvaadvacáté hodině.
Skladby zaměstnanci rádií, nejčastěji programoví ředitelé a dramaturgové, zkrátka vybírají na základě svého osobního postoje. Žádná kritéria a obecná pravidla pro výběr neexistují. Interpreti posílají své singly a je to pro ně soutěž, sázka do loterie.
Výzkumy AMT a callouty
Ačkoli do hudebního fondu vybírají skladby nejčastěji hudební dramaturgové, písně, které půjdou přímo do éteru, vybírají také sami posluchači. Realizují se totiž nejrůznější hudební výzkumy. Nejčastěji se jedná o AMT (Auditorium Music Test) a o callouty (kontinuální výzkum hudby). Díky nim je tedy rádiu ihned jasné, jak si která skladba u posluchačů stojí.
AMT se realizuje pouze několikrát do roka. Spočívá v několikahodinovém testování posluchačů a hudby. Test provádí agentura, která zjišťuje přesně zadaná kritéria na vzorku minimálně sto respondentů. Test trvá přibližně tři hodiny, během kterých je respondentům puštěno šest set padesát až osm set hudebních ukázek (často se jedná pouze o několik vteřin). Ti poté o písních rozhodují pomocí speciálního hlasovacího zařízení. AMT tak poskytuje velmi přesné a rozsáhlé informace.
Callouty jsou častější a rychlejší
Oproti testu AMT se callouty provádějí mnohem častěji – bývá to každých čtrnáct dní. Callouty se realizují na přibližně čtyřiceti hudebních vzorcích, osloveno bývá kolem sto padesáti respondentů. Mezi nejčastější metody dotazování patří telefonický rozhovor nebo online webový dotazník. Výsledky calloutů slouží pro rychlé a operativní rozhodování.
Zmíněné testy mají velkou moc – mohou skladby povýšit na megahity a zároveň je mohou nadobro pohřbít. Faktem ale zůstává, že pokud se nový singl dostane do hudebního fondu určitého rádia, nikdo už jej nevymaže.
Pokud se interpretovi zadaří a jeho singl se v rádiu začne hrát, má vyhráno. Nemusí plnit žádné povinnosti, pouze by se měl přihlásit na Ochranný svaz autorský, který mu přizná na základě počtu odehrání singlu v rádiu určitý honorář.
„Veřejně existuje pocit, že je to strašná mošna. Reálně se jedná o pár korun. Muzika by se měla dělat hlavně pro radost, má pak větší smysl i budoucnost!“
Míra Hejda, programový ředitel rádia Kiss Proton
Od složení skladby k honoráři musí interpret projít dlouhou cestou, na které se setká s lhostejností i ochotou, vztekem i radostí. Výsledky však často stojí za to. Slyšet svoji skladbu v éteru je totiž ta nejlepší odměna za vynaložené úsilí.
Článek vznikl ve spolupráci s Radiem 1, Radiem Beat, rádiem Kiss Proton a skupinou Lagardère Active ČR
