Menu
TOPZINE.cz
Čeští herci a české herečky

Simona Stašová: Životopis herečky, která se dostala ze stínu slavné matky

Redakce

Redakce

5. 6. 2012

Jedna z nejvýraznějších českých hereček posledních let se dokázala prosadit sama, i bez pomoci slavné maminky. Jak začínala a co všechno dokázala?

Simona Stašová jednoznačně patří mezi nejlepší a zároveň nejvytíženější české herečky současnosti. Narodila se doktoru přírodních věd, seismologovi a geofyzikovi Břetislavu Stašovi a významné české herečce Jiřině Bohdalové 19. března 1955 v Praze. Herecké nadání tedy měla dáno do vínku od své matky, která ji často varovala, že herectví je jako džungle.

„Myslela tím, že jen silní a vytrvalí přežijí. A že když už se člověk dal na herectví, tak by ho měl dělat naplno a věnovat mu veškerý čas i myšlenky,“ vysvětluje Simona Stašová, která se zjevně máminých rad držela. Vystudovala hned dvě školy naráz, konzervatoř a DAMU. Ještě za studií získala své první angažmá v Českých Budějovicích v tamějším Jihočeském divadle. To bylo v roce 1976.

O rok později už Stašová zamířila do hlavního města, kde dobyla pódium divadla E. F. Buriana a zůstala mu věrná dalších čtrnáct let. Mezi její osudové role v tomto divadle jednoznačně patří Agáta ze hry Ženitba nebo Varja ve Višňovém sadu od Čechova.

Slavná díky mamince Šebkové

Simona Stašová se postupem let objevila téměř ve všech slavných divadlech jak v Praze, tak i jinde v Čechách. Je jednou z těch vzácných hereček, které dokázaly zkombinovat jak divadelní, tak filmovou kariéru. K té se Stašová dopracovala během normalizace 70. let. Její první filmová role Wandy měla poněkud dramatický ráz, jelikož šlo o válečné drama Mys dobré naděje.

Následovaly ještě další dva snímky, definitivně se ale Stašová prosadila až napočtvrté – v Hřebejkově nostalgické komedii Pelíšky. Každý si na ni určitě pamatuje jako na ráznou, ale milou a ochotnou maminku Šebkovou s komicky vysokým účesem, který může lehce vzplát (třeba o Vánocích). Později byla na Českém lvu nominována za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli, ale cenu nakonec nezískala. Spolupráce s Hřebejkem pak pokračovala třeba ještě na filmu Musíme si pomáhat.

Co se týče osobního života Simony Stašové, má za sebou už tři svatby. Jejím prvním vyvoleným byl herec a dabér Pavel Trávníček, druhým pak italský profesor Eusebio Ciccoti. „Potkali jsme se v Karlových Varech na studentském filmovém festivalu,“ vypráví Stašová o jejich seznámení. „Byla jsem rok rozvedená s Pavlem Trávníčkem, bezdětná, volná a trochu smutná. A do toho se kolem mě točil černý fousatý kluk, který měl divný anglický přízvuk a představil se mně jako žurnalista, který se mnou chce udělat rozhovor o našem filmu.“

Bohužel ani druhé manželství Stašové příliš dlouho nevydrželo, ale zůstal jí po něm syn Marek. Druhého syna, Vojtu, má s hercem Pavlem Skřípalem. Na poli lásky to tedy u Simony Stašové možná nebylo vždycky ideální, nicméně role (především ty filmové, ale i divadelní) se po obrovském úspěchu Pelíšků začaly doslova sypat z nebe.

Ať už byla květinářkou v Babím létě nebo paní Součkovou ve filmu Štěstí, všude sklízela ovace od diváků. Přesto se ale nikdy tak docela nevymanila ze škatulky dcera Jiřiny Bohdalové, což jí prý osobně nijak zvlášť nevadí. Scenáristům naštěstí došlo, že zatímco Bohdalová je jako stvořená pro komično, její dcera je pravým opakem a její parketou jsou role dramatické až tragické.

Tvář švýcarské kosmetiky pomáhá nevidomým

Přece jen se Stašová ale komickým rolím neubránila a kupodivu je zvládla se stejnou bravurou jako role vážnější. Vezměte si třeba takovou Janu z Románu pro ženy, snímku na motivy slavného románu Michala Viewegha, který zrežíroval Filip Renč. Osamělá čtyřicátnice, která sleduje milostné trable své dcery Laury, nesnáší české muže, jelikož nemůže odpustit dávnou křivdu jednomu ze svých bývalých milenců. Jaké je to pak překvapení, když se tentýž milenec objeví v pokojíčku její dvacetileté dcery…

Samozřejmě, že Simona veškerý volný čas netráví jen natáčením filmů nebo hraním v divadle. Nejčastěji se věnuje svým dvěma synům, jejich společnou zálibou je třeba tenis nebo cestování po exotických zemích. Simona Stašová je také tváří švýcarské kosmetické značky Juvena, která ji osobně vyhledala, aby ji v Čechách reprezentovala. Kromě toho Stašová neváhá pomoci dobré věci – stejně jako další české herečky se přidala k pochodům proti rakovině prsu a pomáhá nadaci Světluška, která byla založena za účelem pomoci nevidomým dětem.

Velice tolerantní manželku ztvárnila Stašová v komedii Muži v naději.

Kromě filmů a divadelních her se Stašová sem tam objeví v nějakém seriálu: „Nedávám tomu větší váhu, protože mě by normálně nenapadlo sledovat seriál snad ani u žehlení, to radši pouštím muziku. Takže to beru jako velmi šikovnou obživu k tomu, abych mohla dělat divadlo.“ Když by měla jmenovat nějaký svůj oblíbený, byly by to Přítelkyně z domu smutku, které vznikly podle stejnojmenné literární předlohy Evy Kantůrkové a režie se ujal Hynek Bočan.

Kromě Přítelkyň se ještě Stašová objevila například v seriálu Karla Smyczka Místo nahoře, díky čemuž byla nominována na Cenu Elsy. Účinkovala i v oblíbených Četnických humoreskách nebo v Ranči U zelené sedmy. Kromě toho se Simona Stašová věnuje dabingu.

Se svou matkou Jiřinou Bohdalovou se (vyjma televizních show, estrád apod.) setkaly před kamerami například při natáčení televizní pohádky Poklad na Sovím Hrádku v roce 2004 a nebo právě letos ve filmu Vrásky z lásky. Jinak se každá ubírají svou vlastní cestou. Simona Stašová nedávno zazářila jako trpělivá manželka v Mužích v naději a je jedním z výrazných elementů v nové komedii Martina Dolenského Můj vysvlečenej deník.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Simona Stašová: Životopis herečky, která se dostala ze stínu slavné matky