Signatáři Charty 77 Hanzlíkovi soud zamítl odškodnění za ztrátu majetku kvůli StB

emigrace-ztrata-majetku-dum
ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nemá nárok na náhradu škody, kterou mu podle něj způsobila Státní bezpečnost (StB) v souvislosti s akcí Asanace. Hanzlíkovu žalobu na ministerstvo vnitra dnes zamítl Obvodní soud pro Prahu 7 s tím, že nárok je promlčený. Muž poukazoval na to, že ho StB donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska, čímž ho připravila jednak o dům, jednak o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.

emigrace-ztrata-majetku-dum
ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Verdikt není pravomocný, lze se proti němu odvolat. Hanzlík to udělá, podle něj zločiny komunismu nemohou být promlčeny. Spor tak bude posuzovat ještě Městský soud v Praze.

“Považuji tyto okolnosti, které provázejí můj osud a zároveň osud mé rodiny, za velmi neobvyklé pro demokratickou společnost. V roce 1982 jsem byl nucen vzdát se rodinného majetku a vystěhovat se z České republiky i s celou rodinou, majetek mi nebyl vrácen. Po 33 letech jsem stále trestán za to, že jsem se komunistickému režimu postavil, jelikož k nápravě do dnešního dne nedošlo,” sdělil médiím Hanzlík.

Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB, která měla za cíl donutit psychickým i fyzickým nátlakem disidenty, aby si sami podali žádost o vystěhování do ciziny. Vedle Hanzlíka byli k emigraci nuceni například duchovní Svatopluk Karásek nebo herec Pavel Landovský.

V trestní kauze související s Hanzlíkem byl uznán vinným Jan Puklický, jenž šéfoval komunistické tajné policii v Brně. Dostal tříletý podmíněný trest a rozsudek vůči němu nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007. Vznesl ji však až v listopadu 2007.

“Puklického jsem vůbec neznal, v životě jsem ho neviděl. Estébáci z Prostějova, kteří mi škodili, zůstali nepotrestáni a mají se dnes dobře. Já beru důchod 4500 korun měsíčně, protože za dobu, kdy jsem byl v Rakousku, se mi nezapočítalo nic,” řekl Hanzlík ČTK po dnešním jednání.

Hanzlík v minulosti jako svědek v Puklického případu vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu jakožto signatáři Charty 77 Státní bezpečnost nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze školy, tlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990. Jeho manželku v mezičase nepustili do ČSSR na pohřeb matky.

Ministerstvo vnitra namítalo jednak promlčení nároku, jednak to, že není subjektem, který by měl případnou škodu hradit. Upozornilo, že problematika důchodů spadá pod ministerstvo práce, otázku domu v Prostějově by pak prý měl řešit resort financí. “Vinno je ministerstvo vnitra, protože estébáci byli jeho zaměstnanci. Když mi někdo v opravně zfušuje auto, tak přece nebudu honit toho dělníka, ale firmu! Ministerstvo vnitra převzalo za činy estébáků plnou odpovědnost,” argumentoval Hanzlík.

Muž kritizoval také to, že obvodní soud se jeho věcí naposledy zabýval v roce 2010, kdy spor bez bližšího odůvodnění odročil na neurčito. Od té doby se nejednalo, dokud případ nedostala na stůl nová soudkyně.

Autor ČTK

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*