4 fotky 
Říká vám něco pojem Sial? Většině lidí nejspíš ne. Přesto má Sial neboli Sdružení inženýrů a architektů Liberec na svém kontě řadu význačných staveb jako je třeba televizní vysílač na Ještědu. Pokud byste měli zájem seznámit se s prací tohoto úspěšného ateliéru, zajděte si do galerie Jaroslava Fragnera.
Vysílač na ještědu od zakladatele Sialu - Karla Hubáčka Zdroj: Gjf
Výstava s jednoduchým názvem SIAL probíhá v galerii Jaroslava Fragnera již od dubna, 22. května bude ovšem končit. Zbývá vám tak již jen pár dní na to vidět expozici, která mapuje historický vývoj Sialu od jeho počátků až po nejnovější projekty. Na výstavě si můžete prohlédnout dobové i novodobé modely nebo originály kreseb a plánů. Vše je doplněno obsáhlým textem na výstavních panelech. Expozici navíc doplňuje dokument, který je promítán v druhém patře galerie.
K vidění jsou zde i projekty nerealizované. Můžete si tak sami pro sebe zhodnotit, jak by se vám líbil obchodní dům Máj v původně navrhované zelené barvě. Nebo můžete porovnat dřívější návrhy architektů Sialu na Českou boudu na Sněžce s projektem nedávno realizovaným.
V čem byl Sial tak výjimečný?
Sial se zformoval v rozvolněné atmosféře 60. let v roce 1968, po odchodu skupiny architektů z libereckého Stavoprojektu. Již pouhý vznik tohoto samostatného sdružení v době, kdy byli architekti nuceni pracovat ve státních projektových ústavech, se stal významnou událostí. Vůdčími osobnostmi sdružení byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda.
Základním kamenem určujícím charakter prací Sialu je těsné propojení spolupráce architektů a inženýrů. Podíl obou dvou složek na projektech byl rovnocenný. Takto velký vliv technických pracovníků je dost neobvyklý. Podepsal se nejen na samotné podobě jejich staveb, ale třeba i na tom, že v ateliéru díky této úzké spolupráci mohlo vzniknout mnoho technických inovací.
Famózní úspěchy
Důležitým mezníkem pro další vývoj Sialu se stal rok 1964. V tomto roce vítězí projekt Karla Hubáčka v soutěži na novou stavbu na Ještědu, která byla vypsána poté, co stará chata na vrcholu vyhořela. Hubáčkův návrh veřejnost nejprve naprosto šokoval. Lidé si přáli pouhé obnovení staré chaty, s takto rozsáhlým projektem nikdo nepočítal. V roce 1969 ovšem stavba získala prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a o jejích kvalitách již nebylo možné dále pochybovat.
Obchodní dům Máj v Praze
Tento úspěch přitáhl pozornost mladé generace architektů, což vedlo v roce 1969 k založení Školky Sial. Ateliér, který měl formovat mladé talenty, vedl Miroslav Masák. Pro Školku Sialu se stala typická úzká spolupráce s technickými specialisty, která vedla k mašinistické, technicistní estetice. Čistým příkladem je Baumův návrh na dostavbu Domu obuvi v Liberci z roku 1970, připomínající pozdější Pianovo a Rogersovo Centre Pompidou v Paříži.
Slibný rozvoj Sialu se snažil narušit nástup normalizace. Architekti byli donuceni navrátit se zpátky do Stavoprojektu a jejich práce nesměla být publikována v domácím tisku. Liberečtí architekti se ovšem nevzdávali a snažili se probít prostřednictvím veřejných architektonických soutěží k zahraničním zakázkám. Díky tomu mohli být ve stálém kontaktu se světem. Jejich návrhy se navíc často umisťovaly na předních příčkách, čímž si ateliér vysloužil patřičný ohlas i v zahraničí.
Obchodní dům Ještěd v Liberci byl v roce 2009 zbořen
O tom, že má Sial divákům co říct i dnes, svědčí vlna zájmu, která byla vyvolána před pár lety diskuzí o bourání obchodního domu Ještěd v Liberci a obchodního domu Máj v Praze. Zatímco první objekt byl v roce 2009 srovnán se zemí, obchodní dům Máj byl ministerstvem kultury vyhlášen kulturní památkou.
SIAL
Galerie Jaroslava Fragnera
úterý – neděle 11-19 hodin
studenti 20Kč/ dospělý 40 Kč/ senioři 20 Kč/ rodina 60 Kč/ školní skupina: žák 10 Kč/ pedagog zdarmaDoprovodný program:
18. května – Petr Vorlík: komentovaná prohlídka výstavyBližší informace: www.gjf.cz
