Sexuální svoboda, feminismus či rozvod. Jsou velké milostné příběhy mrtvé?

!Ukázka z knihy! Může existovat příběh velikostí podobný těm z 19. století, ale napsaný pro dnešní dobu a reflektující realitu feminismu, sexuální svobody, předmanželské smlouvy a rozvodu? Do nového roku doporučujeme Hru o manželství od Jeffreyho Eugenidese.

OBR: Jeffrey Eugenides: Hra o manželství výřez
Je hra o manželství dobře rozehraná?, Zdroj: Nakladatelství Host

Strouhy přetékaly. Déšť bubnoval Mitchellovi do temene a stékal mu za límec. Noční četa rozmisťovala na ulici balíky hadrů, aby voda proudila, kam má. Než Mitchell spatřil na protějším rohu hotel, minul další tři bloky. Zapadl do jeho vchodu a viděl, že už se tam ukrývá i jiný smolař s krosnou na zádech – muž v pláštěnce, kterému ze špičky nosu odkapávala dešťová voda.

Jeffrey Eugenides (1960) navštěvoval Brownovu a Stanfordovu univerzitu. Debutoval v roce 1993 románem Sebevraždy panen. O deset let později získal Pulitzerovu cenu za román Hermafrodit (česky 2009), jehož se prodalo více než tři miliony výtisků.

„Všechny pařížské hotely jsou obsazené,“ oznámil mu muž. „Ve všech už jsem byl.“
„Zvonil jsi?“
„Už třikrát.“
Než se objevila správcová, museli zazvonit ještě dvakrát. Byla kompletně oblečená a načesaná. Změřila si je chladným pohledem a řekla něco francouzsky.
„Má jenom jeden pokoj,“ přeložil Mitchellovi muž. „Ptá se, jestli si ho vezmeme napůl.“
„Tys tady byl první,“ podotkl Mitchell velkoryse.

Hra o manželství je zasazena do začátku osmdesátých let a v jejím popředí stojí studentský milostný trojúhelník. Je to zábavný a dojemný román o výsluních a vrtkavosti mladé lásky, o zoufalství deprese a o hledání smyslu bytí. Jednota místa a času, typická pro velké romány devatenáctého století, které oslavuje, a také šíře záběru a idejí, to všechno řadí Hru o manželství mezi nejlepší knihy dneška.

„Když se o něj podělíme, bude to levnější.“
Správcová je zavedla do druhého patra, odemkla dveře a poodstoupila, aby si mohli pokoj prohlédnout.
V místnosti byla pouze jedna postel.
„C´est bien?“ zeptala se žena.
„Ptá se, jestli nám to vyhovuje,“ přeložil znovu muž.
„Nemáme na vybranou.“
„C´est bien,“ přikývl muž.
„Bonne nuit,“ popřála jim správcová a odešla.
Ti dva si sundali batohy a položili je na zem, kde se kolem nich udělala loužička.
„Já jsem Clyde,“ představil se muž.
„Mitchell.“

OBR: Jeffrey Eugenides: Hra o manželstvíZatímco se Clyde myl u maličkého pokojového umyvadla, Mitchell si vzal ručník pro hosty a vydal se chodbou na WC. Vymočil se a zatáhl za splachovadlo – připadal si přitom jako řidič lokomotivy. Potom se vrátil do pokoje a s uspokojením zjistil, že Clyde už zalezl do postele a otočil se čelem ke zdi. Mitchell se vysvlékl do spodního prádla.
Jenže nevěděl, kam s penězi.

Nechtěl si brát ledvinku jako nějaký turista, ale také nechtěl nechávat cennosti v batohu, proto si koupil rybářské pouzdro na třpytky. Bylo nepromokavé, zdobil ho pstruh vyskakující do vzduchu, mělo pevný zip a elastická poutka, aby se dalo připevnit na pásek.

Jenže kdyby ho Mitchell nosil u pasu, bylo by to totéž, jako by chodil s ledvinkou. Proto si pouzdro přivázal k opasku kouskem provázku a zasunul si je do džín. Tam bylo v bezpečí. Ale teď sdílel pokoj s někým, koho neznal, a musel přijít na to, kam schovat pouzdro přes noc.

Kromě cestovních šeků v něm Mitchell uchovával pas, očkovací průkaz, pět set franků, které dostal předchozího dne za sedmdesát dolarů, a nedávno aktivovanou MasterCard. Poté, co Dean s Lillian usoudili, že se jim syna od cesty do Indie odradit nepodaří, trvali na tom, že mu poskytnou prostředky pro případ krize.

Mitchell ovšem věděl, že kdyby kreditní kartu použil, narůstal by mu synovský dluh, který by musel rodičům splácet každoměsíčními nebo každotýdenními telefonáty. MasterCard byla jako čip, s jehož pomocí by mohli sledovat, kde se vyskytuje. Mitchell odolával otcovu tlaku celý měsíc. Teprve potom to vzdal a kreditku přijal. Rozhodl se ovšem, že po ní nikdy nesáhne.

Román Hra o manželství se ihned po vydání objevil v žebříčku bestsellerů The New York Times. Byl vyhlášen knihou roku mimo jiné v Publisher´s Weekly, The New York Times Book Review nebo The Miami Herald. Dostal se i do nejužších nominací na National Book Critics Circle Award 2012. Román vychází ve více než dvaceti zemích.

Zády k posteli odvázal pouzdro od pásku a chvíli uvažoval, jestli ho schovat pod komodu nebo za zrcadlo. Nakonec si ho odnesl do postele a strčil pod polštář. Lehl si a zhasl.
Clyde zůstal otočený ke stěně.
Dlouho tak leželi, aniž promluvili. Potom přerušil ticho Mitchel: „Četl jsi Bílou velrybu?“
„Jo, ale je to už dávno.“

Převzato z knihy Jeffreyho Eugenidese: Hra o manželství. Vydalo nakladatelství Host, 2012.

 

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*