Menu
TOPZINE.cz
Studium

Šest mýtů o vzdělávání: K úspěchu v životě vám více než známky pomůže zdravý selský rozum

Redakce

Redakce

3. 6. 2011

Blíží se doba prázdnin, ale vy se místo těšení na letní radovánky budíte v noci hrůzou při pomyšlení na závěrečné vysvědčení? Možná že vaši rodiče jsou úspěšní vysokoškoláci, nebo mají sice nižší vzdělání, ale trvají na tom, že vám se musí v životě dařit lépe. Je ale skutečně vysoká škola klíčem k úspěchu?

FOTO: Promoce

Vysokoškoláků přibývá, jejich uplatnění může být problematické, Zdroj: sxc.hu

Na vysokou se hlásí stále více mladých lidí a někteří mají pocit, že pokud nezískají aspoň titul bakaláře, budou po celý život společensky znemožněni. Naštěstí si ale někteří rozumní lidé začínají uvědomovat rizika plynoucí z tohoto postoje a dobře ví, že společnost potřebuje i kvalitní řemeslníky a absolventy specializovaných středních škol. Pojďme se nyní podívat na některé mýty, které kolují o vzdělání.

1. Jako vysokoškolák vydělám mnohem více peněz

I když se pokoušíte při vysoké škole chodit na různé brigády, obvykle nevyděláte tolik jako v řádném zaměstnání. Ne všechny vysokoškolské profese jsou dobře ohodnoceny, například absolventi některých humanitních oborů nebo vysokoškoláci pracující v sociální sféře si o průměrném platu mohou nechat jen zdát. Takže třeba kvalifikovaný zedník si přijde na víc (téměř 30 tisíc korun měsíčně).

Titul vám v dnešní době už nepřinese automaticky práci. V některých oborech je taková konkurence, že pokud nejste opravdu dobří, ani si neškrtnete. Možná pak v zoufalství začnete uvažovat nad rekvalifikačními kurzy. Ty ale nejsou rovnocenné několikaletému studiu na střední škole.

2. Učňáky a některé SOŠ jsou jen pro lemply, chytří a pilní studenti jdou na gymnázium a pak na vysokou

V době demografické krize se dostanete někdy i na gymnázium bez přijímacích zkoušek a zjistíte, že nepříliš snaživých studentů je tu také více než dost. Co se týče vysokých škol, je všeobecně známo, že na některých soukromých ústavech jde o vše jiné než o studium. Ovšem i na takzvaných kvalitních školách se setkáte s nejrůznějšími typy podvodů, které s inteligencí mají jen málo společného. Pokud studujete obor skládající se převážně z nepovinných přednášek, na škole se vlastně ani moc nemusíte objevit. A když umíte mluvit, ani na zkoušky se nemusíte nijak zvlášť připravovat.

3. Gymnázium a vysoká škola ze mne udělají kultivovaného člověka

Pokud berete studium aspoň trochu vážně, vaše četba se omezí povětšinou na to, co vám předepsali ve škole, na další věci už není čas. A snad dojdete i k mylnému závěru, že to ostatní ani kultura není. Naopak, i jako absolvent učňáku nebo střední školy se můžete naplno věnovat kulturním zábavám, a hlavně, vzdělávat se samostatně. To je totiž hlavní heslo vysokoškolských pedagogů, kteří jsou někdy natolik zaměstnáni jinými aktivitami, že jim na studenty nezbývá čas.

4. Jako vysokoškolák budu moci vycestovat na zahraniční studijní pobyty

To skutečně budete moci, nabídka je v dnešní době velká. Ale je třeba počítat s tím, že stipendium, které na pobyt dostanete, zcela nepokryje vaše životní náklady v dané zemi, natož aby vám zbývalo na cestování. A pokud se budete snažit sehnat brigádu, nejspíše narazíte, protože v zemích s vysokou imigrací bývají nekvalifikované práce obsazeny a kvalifikovanou práci nezískáte, když ještě žádnou kvalifikaci nemáte. Naopak, třeba jako zdravotní sestra najdete práci prakticky všude a zároveň budete mít finanční prostředky na poznávání země, v níž pobýváte.

5. Manuální práce si nezaslouží mít společenskou prestiž

Bohužel, politika Evropské unie stále stojí na názoru, že je třeba mít co nejvíce vysokoškoláků. V zemích, kde se tato politika těšila největší podpoře, se mohou pochlubit největšími čísly v nezaměstnanosti (Španělsko) nebo horentními sumami za školné, které traumatizují všechny nemajetné studenty (Velká Británie). Ale řekněte sami, skutečně si máme více vážit nejrůznějších mafiánů v bílých límečcích než, dejme tomu, uklízečky starající se o hygienu na školních záchodech?

FOTO: Svařování

Šikovní řemeslníci si leckdy vydělají více než vysokoškoláci

V České republice se učňovské obory, a především strojírenské a stavební profese, stále spojují s bývalým režimem. Proto se, jako v mnoha jiných oblastech, naprosto neuváženě přešlo k druhému extrému a tyto obory se v současné době střetávají s velkým nedostatkem kvalifikovaných lidí. Bohužel, ani v kapitalistické společnosti zatím nedošla mechanizace do takového stupně, že by mohla být veškerá výroba zajištěna stroji, které by manažeři ovládali dálkovými ovladači.

6. Kvalita mého vzdělání závisí na tom, kolik let strávím ve škole

Dnešní svět je velmi dynamický. Abyste s ním udrželi krok, vzdělání si budete doplňovat po celý život, ať už máte vysokou nebo střední školu. Zvláště v rychle se vyvíjejících nebo měnících se oborech, jako je medicína, oblast IT technologií či jazyků, si se školními vědomostmi po celou profesní dráhu nevystačíte.

V Čechách stále vládne nechuť ke kratším formám vysokoškolského studia, které prý nejsou dostačující, aby vychovaly dobré specialisty v daném odvětví. Přitom třeba ve Španělsku a Francii se studuje medicína více let než u nás, přesto například španělské zdravotnictví lehce zaostává za českým. Nechtělo by to spíše zefektivnit výuku?

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Šest mýtů o vzdělávání: K úspěchu v životě vám více než známky pomůže zdravý selský rozum