Se severskou krimi se roztrhl pytel. Poradíme, jak vybrat to nejlepší

Muž, který nenávidí ženu, a žena, která nenávidí všechny muže. Zdroj: distributor filmu

Detektivka vždy patřila mezi oblíbené žánry. Na hlavní vlně severské krimi, jejíž obliba v posledních letech radikálně stoupla, se ovšem svezlo i několik autorů, kteří kvalit severského thrilleru zkrátka nedosahují. Poradíme, jak se v knihách s nálepkou severské krimi vyznat a jak vybrat to nejlepší.

Muž, který nenávidí ženu, a žena, která nenávidí všechny muže. Zdroj: distributor filmu
Muž, který nenávidí ženu, a žena, která nenávidí všechny muže. Zdroj: distributor filmu

Larssonovu trilogii Milénium hltal se zatajeným dechem snad celý svět, knihy se dostaly i na filmová plátna. Milénium však není jen skvěle vystavěným a napínavým thrillerem, jak by se mohlo zdát.

Stieg Larsson původně plánoval více dílů detektivní série o Lisbeth Salanderové a Mikaelu Blomkvistovi, jeho smrt v roce 2004 plány nečekaně překazila. V Larssonově pozůstalosti zůstal rozepsaný čtvrtý díl, který má nyní v rukou jeho životní partnerka Eva Gabrielsonová.

Jestli se knihu Larssonova družka pokusí dokončit, jak sebevědomě tvrdí v knize Milénium, Stieg a já, či publikuje alespoň část díla, ukáže až čas. Jisté však je, že se Larssonovo jméno díky úspěchu knih stalo značkou dobré kvality, ke které je ovšem přirovnáván kdekdo.

Jedním z takových je Lars Kepler. Jeho první kniha vyšla v Česku ve stejném roce jako poslední díl trilogie Milénium. Tedy přesně v době, kdy se hladoví fanoušci, kteří právě dočetli Milénium, horečně sháněli po knize stejné kvality. Hlavička nakladatelství Host a přirovnání k severské krimi tomu dopomohly, ovšem nadšení nad obsahem Keplerových detektivek už takové nebylo.

Pocta Larssonovi a německému hvězdáři

Nenechte se zmást, za pseudonymem Lars Kepler se skrývají dvě stálice švédského literárního nebe, manželé Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril. Ani jeden z nich nechtěl, aby kriminální série byla spojována s jejich předchozí tvorbou, a proto zvolili cestu uměleckého jména. Lars jako pocta Stiegu Larssonovi a Kepler jako uznání neméně slavného astronoma.

Jako uragán vtrhl na knižní trh Hypnotizér. Napínavý, mrazivý a zároveň syrový thriller není ničím víc než detektivkou, ovšem v tomto smyslu – až na lehce absurdní a patetickou scénu v závěru – obstojí na výbornou. Fanoušci se proto nemohli dočkat Keplerovy druhé knihy s názvem Paganiniho smlouva. Jenže ouha, Kepler zklamal.

Jako by se totiž snažil zareagovat na úspěch Hypnotizéra, vyzněla Paganiniho smlouva jako povrchní krimi. Kepler do děje zamíchal intriky, ekonomiku, politiku, místo koření přidal ozbrojený konflikt a hurá, příběh byl na světě. A výsledek? Kniha vyzněla jako trapný pokus povznést detektivní žánr do výšin společenského románu, navíc zklamal i zcela absurdní zápletkou.

Jaro, léto, podzim, zima aneb vraždí se celý rok

Ve vlně severské krimi se objevila kniha severská nejen svým původem, ale i názvem a poutavým přebalem, Zimní oběť autora Monse Kallentofta. Mrazivá zápletka doprovázena několika zajímavými literárními postupy ve finále nebyla vůbec špatná, ale s dalším dílem to bylo o poznání horší.

V Letní smrti se Kallentoft nejen opakoval, ale smrt – obrazně řečeno – hrozila i samotným čtenářům a čtenářkám, a to z nudy při čtení. Jako by Kallentoft používal jeden vzorec, zaměnil zimu za léto, ponechal stejné postupy vyprávění i prapodivnou vyšetřovatelku a odebral relativně dobře vystavěnou zápletku. Výsledek tak lze označit za zcela průměrný.

A jak si vede Jo Nesbø či Johan Theorin? Čtěte již brzy pokračování o severské krimi na TOPZINE.cz!

Autorkou textu je Karolína Jelínková.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*