Schieleho portréty ve Vídni nesmlouvavě obnažují duševní život člověka

Představit více než sto portrétů a autoportrétů Egona Schieleho, jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století, je smělým cílem výstavy ve vídeňském dolním Belvederu, která potrvá do 13. června. Nejeden z vystavených obrazů je v Rakousku k vidění vůbec poprvé.

Egon Schiele Autoportrét s hnědým pozadím, 1912, zdroj: Galerie St. Etienne, New York

Ve shodě s myšlenkami rakouského raného expresionismu šlo Schielemu především o zachycení široké palety nálad a duševních stavů člověka. Více než třetinu jeho odkazu tvoří portréty. Mezi nejznámější patří akty obnažených prostitutek, ty ale na exhibici k vidění nejsou. Jediný, kdo v Belvederu odhaluje své nahé tělo je Egon Schiele sám.

Sbírka je řazena do pěti kapitol, které provází jednotlivými obdobími autorovy plodné kariéry. Obecně lze říct, že sály postupují od konvenční malby přes revoluční pojetí portrétu i autoportrétu a vrací se zpět k realistickému uchopení skutečnosti.

Přečtěte si také článek o životě Egona Schieleho

První kapitola, Rané dílo  1906-1909, zachycuje Schieleho umělecký vývoj od 16 let věku, kdy je přijat na vídeňskou akademii jako nejmladší žák ve třídě a končí opuštěním akademie v roce 1909. Z raného období pochází například obraz Hlava medúzy z roku 1907 či konvenční portréty členů rodiny.

Revoluční pojetí portrétu a autoportrétu

Nezávislá umělecká dráha, zachycená v kapitole Expresionistické vzplanutí 1910-11, začíná netradičním autoportrétem Sedící mužský akt 2, v němž Schiele v aktu s rudýma očima a asymetrickými tělesnými proporcemi připomíná ďábla. V sérii portrétů, které následují, se zaměřuje především na své mecenáše, osoby významnějšího společenského postavení. Výrazným dílem toho období je například portrét nakladatele Eduarda Kosmaka z roku 1910, kterému dominuje neharmonická škála barev s výraznými červenými či zelenými odstíny.

Egon Schiele Nakladatel Eduard Kosmack, 1910, zdroj: Belvedere Wien

Malba sebe sama hraje stěžejní roli v Schieleho tvorbě, jak ukazuje kapitola Autoportréty 1910-18. V raném věku 20 let zkoumá Egon Schiele své nálady i sexuální identitu a poznatky, které nalézá, promítá na své modely. Vlastní duše je mu klíčem k lidské duši jako takové. Ne náhodou portrét nakladatele Kosmacka připomíná pohledem i výrazem v očích autoportréty ze stejného období.

Je to období, kdy se Schiele stylizuje do různých rolí. Zatímco na některých obrazech vypadá elegantně a sebejistě, na jiných působí agresivně nebo ztrýzněně. Skrytá myšlenka v pozadí této tvorby je víra ve vlastní mimořádné schopnosti a umělecké poslání. V Autoportrétu jako svatý Šebestián z roku 1914 dokonce vyobrazuje sám sebe jako svatého mučedníka.

Poslední dvě části expozice, Zralé období 1912-15 a Pozdní portréty 1916-18, zachycují Schieleho jako zralého malíře, který si již ve Vídni vydobyl jméno. Jeho malba se stává v tradičním slova smyslu realistická. Obrysové linie, které předtím často připomínaly křivky na seismografu, se zklidňují a úzce se zaměřují na vnitřní život portrétovaných. Mezi nejznámější obrazy patří Žena umělce, sedící (Edith Schiele) z roku 1918.

Egon Schiele Žena umělce, sedící (Edith Schiele), 1918

Schieleho umělecká kariéra se začíná vyvíjet velmi slibně, bohužel je násilně ukončena. V říjnu 1918 podléhá ve věku 28 let španělské chřipce.

Malíř s českými kořeny

Kromě portrétů dává výstava nahlédnout i do osobní korespondence. Zveřejněno je více než 18 dopisů adresovaných především Schieleho mecenášům. Expozici doplňuje stručný životopis autora, doplněný o fotografie.

Pro českého diváka je výstava zajímavá také díky Schieleho úzké vazbě na Čechy. Jeho matka Marie, rozená Soukupová, pocházela z Českého Krumlova a on sám v Krumlově strávil několik měsíců, než byl vyhoštěn kvůli obvinění, že porušuje dobré mravy a vystavuje nezletilé pornografii.

Výstava ve vídeňském dolním Belvederu stopuje Schieleho cestu k novému, revolučnímu pojetí portrétu a autoportrétu. Jeho expresionistické obrazy hýří pestrými barvami, divokými liniemi i disproporcí těla. Jsou odvážné a na svou dobu zcela ojedinělé.

Místo konání: Unteres Belveder/ Orangerie, Rennweg 6, 1030 Wien

Datum: 17.2.2011 –  13.6.2011

Otvírací doba: denně 10 – 18:00, středa 10 – 21:00

Vstupné: 9,50 EUR, snížené vstupné (studenti do 27 let) 7,- EUR

Bližší informace: www.belvedere.at