×
TOPZINE.cz

Šarm, vtip a jinakost v Ostravě

FOTO: Měsíc autorského čtení!SPECIÁL! Ani změny v programu neubírají Měsíci autorského čtení na šarmu a zajímavosti. Ve středu 7. července se měla v Ostravě objevit Muriel Barberyová, v neděli 9. července návštěvníci Staré arény neslyšely číst Cedrika Demangeota, nýbrž zpívat Jiřího Dědečka. A co dalšího se v rámci Měsíce autorského čtení v Ostravě dělo minulý týden?

FOTO: Měsíc autorského čtení
Měsíc autorského čtení 2010 v Ostravě, Foto: Zuzana Konvičková, Topzine.cz

Muriel Barberyová se v Brně a v Ostravě představila se svým prozatím druhým románem nazvaným S elegancí ježka; ačkoli se autorka sama nezúčastnila, její text v češtině představili herečka Divadla Petra Bezruče Markéta Haroková a překladatel Petr Christov. Próza Muriel Barberyové je ve Francii a ve světě jednou z nejžádanějších: Román S elegancí ježka byl přeložen do 39 jazyků světa a jen ve Francii vyšel v nákladu přes 1 300 000 výtisků. Do češtiny ho přeložil pro brněnské nakladatelství Host Petr Christov a na MAČ naznačoval, že se můžeme těšit na další překlady současné francouzské beletrie do češtiny.

O Paříži dnešní doby

Do románu S elegancí ježka je zakomponováno mnoho odkazů nejen na autorčiny oblíbené autory (Marcel Proust, L. N. Tolstoj), ale i na filmové klasiky, jako je Sever proti Jihu. Autorka vidí sama sebe jako vypravěčku, jenž sleduje prosté a jednoduché situace, které se dějí v současné Paříži. Paříž vnímá jako alegorii světa a společnosti.

FOTO: Markéta Haroková
Markéta Haroková čte Muriel Barberyovou, Foto: Zuzana Konvičková, Topzine.cz

V kapitole Hluboká myšlenka č.9 Muriel znázorňuje konfrontaci mezi pomyslným východním a západním světem. Petr Christov vysvětloval, proč se autorka tématy východní a západní kultury či filozofie zabývá. Inspirací bylo několik let strávených v Japonsku a v Kjótu, kde Muriel Barberyová se svým manželem žila. Jing-jang skrytě prostupuje celým dílem a poukazuje na globální a společenské rozdíly.

Dětství Oty Filipa

Ostrava byla ve 30. letech 20. století kosmopolitním městem, kde společně žilo mnoho národností, ať už ostravští Němci, Poláci nebo Židé. A právě o nich Ota Filip psal v knize Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka, v níž popisuje a vzpomíná na své kamarády a první lásky. Avšak osud v podobě hitlerovských vojsk zasáhl do životů dětí, a Ota Filip se tak s některými přáteli už nikdy nesetkal. V Ostravě předčítal 7. července.

FOTO: Ota Filip
Ota Filip během MAČ 2010, Foto: Zuzana Konvičková, Topzine.cz

A co si Ota Filip myslí o vztahu mezi češtinou a němčinou? Čeština je prý jazyk básnický, švitořící, zatímco němčina je jazykem spíše exaktním. Na jeho dílech je prý vidět, že je nepsal rodilý Němec – vkládá do nich totiž poezii a slovanskou měkkost.

V rámci živé diskuse pak prozradil třeba to, že zná před dvacet let Hertu Müller, nositelku Nobelovy ceny za literaturu, ale přesto ho překvapilo, že cenu získala právě ona. Smál se a dodal, že zná lepší autory. Třeba sebe samého.

Sobotní jinakost

V sobotu 10. července četl v Ostravě spisovatel Stéphane Audeguy z románu My jiní (Nous autres), během večera tlumočil Jiří Dědeček. V druhé části programu se na jevišti objevil Josef Formánek.

FOTO: Stéphane Audeguy, Jiří Dědeček
Stéphane Audeguy, Jiří Dědeček během MAČ, Foto: Zuzana Konvičková, Topzine.cz

Spatřit a vidět Keňu

Jednou z linií románu My jiní je výstavba železnice v africké Keni a její dopad na život tamních obyvatel. Audeguy poukazuje na problémy techniky, resp. přetechnizovaného světa; před napsáním románu My jiní strávil autor tři měsíce v Keni, aby nasbíral potřebnou inspiraci a dokumentaci. Během pobytu odmítl pořídit jakoukoli fotografii, čímž, jak sám říkal, doháněl keňské průvodce k šílenství.

Pro Stéphana Audeguye je cestování a poznání nikoli prožitek očí, ale je především prožitkem osobnosti a těla.  Člověk je sám sobě fotoaparátem, má vlastní unikátní záběry a myšlenky – a právě to technika neumí a ochuzuje nás tak o specifický prožitek.

„Z oken lze vyhazovat telefon, ale i cestující.“
Stéphane Audeguy o cestování (českým) vlakem

Zdolání hory

FOTO: Josef Formánek
Josef Formánek beseduje na MAČ, Foto: Zuzana Konvičková, Topzine.cz

V improvizovaném představení Josef Formánek přiblížil osud a neuvěřitelný příběh hlavní postavy románu Mluviti pravdu, Bernarda Marese, jenž byl členem SS, posléze komunistickým funkcionářem a mnohonásobným vězněm v jedné osobě. Jednotlivé čtené pasáže byly doprovázeny loutkami, které celému čtení dodaly vtip a autentičnost.

Josef Formánek v této knize zmiňuje o motiv hory jako metafory lidské duše. Čím výš člověk šplhá, tím více poznává sám sebe. Ostatně: sám Formánek prý nepíše autobiografie, ale spíše upravuje skutečnosti. Parafrázoval proto citát Pabla Picassa: „Obraz je lež, která zobrazuje pravdu.“

Na co se můžete těšit?

Básník Ivan Martin Jirous a písničkářka Dáša Vokatá se milovníkům literatury představí 13. 7. v Brně a 14. 7. v Ostravě. Přijďte na nevšední literárně-hudebné večer!

18. července se pak můžete v Ostravě setkat s nositelkou Magnesie Litery 2010 Petrou Soukupovou.

Ve francouzštině bude číst například Claire Legendreová (14., resp. 15. 7.) anebo Jacques Darras (16., resp.17. 7.).



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..