Při představě spojení umění s hořlavinami se jistě každému kulturymilovnému člověku zježí vlasy hrůzou. Názor, že obrazy a plameny k sobě nepatří, však rozhodně nezastává ruský malíř, který svá díla ohněm „maluje“. Pomocí zápalných lahví.
Portrét ruského vojáka bojujícího v druhé světové válce vypálený Molotovovým koktejlem. Zdroj: t-radya.com
Radya Timofey, třiadvacetiletý umělec, dobývá umělecký svět portréty válečných veteránů bojujících v druhé světové válce, které vznikají netradičním způsobem – na svá plátna mladý malíř hází Molotovovy koktejly.
Nejprve směsí podomácku vyrobeného napalmu a látek na bázi oleje Timofey načrtne obrysy. Díky takové úpravě plátna se pak při kontaktu s Molotovovým koktejlem směs vznítí a obraz pohltí plameny. Po uhašení ohně se pak objeví ohořelá tvář.
Ruský umělec Radya Timofey při tvorbě svých pláten.
Sám autor uznává, že tento druh umění je samozřejmě nebezpečný a rozhodně ho nelze provozovat v uzavřených prostorech. Proto se proces vzniku díla odehrává na odlehlých opuštěných místech. Samotné užití ohně jako výtvarného prostředku není bezdůvodné, neboť má symbolizovat památku na vítězství nad německými nacisty.
Molotovův koktejl
Ironií portrétů oslavujících ruské válečné hrdiny může být fakt, že ačkoli byly tyto alternativní ruční granáty pojmenovány po ruském státníkovi Vyacheslavu Molotovovi, poprvé použity byly ve Finsku v boji proti ruské invazi v listopadu 1939. Právě díky těmto jednoduchým zápalným zařízením se ruská armáda v březnu 1940 stáhla.
Cyklus portrétů je vystaven na zdech válečné nemocnice.
Cyklus portrétů nazvaný Věčný oheň je vystaven na zdech válečné nemocnice v Yekaterinburgu v Rusku jakožto pocta statečnosti. Mnozí totiž již za života museli doslova „vložit své tváře do ohně“ v boji s nacismem. Mezi vypálenými tvářemi lze najít vedoucí 61. tankového praporu majora Spekhova či plukovníka Fomicheva a další vojáky.
Ačkoli bylo již mnohokrát naznačeno, že umění již dosáhlo všech svých možností a není kam jít dál, opak je pravdou a umělci jako Radya Timofey jsou toho živoucím důkazem. Upřímně, koho by napadlo malovat zápalnými lahvemi?