4 fotky 
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ zaznívá z úst Jana Konopčíka alias majitele říčních lázní Antonína Důry v olomouckém Divadle Tramtarie. Každý takový večer se tedy nese v duchu poetického jazyka Vladislava Vančury a jeho Rozmarného léta.
Pohodové Rozmarné léto v Tramtarii. Zdroj: www.divadlotramtarie.cz
Děj diváky přenese na břeh řeky Orše do prostředí malých říčních lázní, kde mají možnost sledovat vážné i nevážné rozhovory majitele těchto lázní Antonína Důry, kanovníka Rocha a majora Huga. Nechybí ani vyčítavé a steskuplné řeči Antonínovy manželky Kateřiny a soupeření již zmíněných mužů o pozornost krásné Anny, pomocnice kouzelníka a provazochodce Arnoštka.
Samozřejmě se nelze vyhnout porovnávání s filmovým zpracováním Rozmarného léta, natočeným Jiřím Menzelem a zahrnujícím výkony velkých hereckých osobností jako Rudolfa Hrušínského či Vlastimila Brodského. Zvědavost diváků se upíná především k tomu, jak si mladí herci poradí s pestrým jazykem Vančury, plným archaismů a přechodníků. Ale zvládají to velmi obstojně. Hra navíc působí akčněji a živěji než film.
Bořek Joura jako Arnoštek. Zdroj: www.divadlotramtarie.cz
Téměř celé představení se drží knižní předlohy, upravena je pouze postava kouzelníka Arnoštka v příjemném podání Bořka Joury, který místo předvádění provazochodectví předváděl Ďábla, tedy vysavač, jehož použitím se uklízení stává potěšením a který mimo jiné prý vlastní Martin Chodúr, Leoš Mareš či Petr Rychlý. Divadlo se tak elegantně vyhnulo případným problémům s provazochodectvím či kouzlením, ale úprava působí velice zábavně.
Pojetí Rozmarného léta olomouckou komorní scénou není v podstatě co vytknout. Pouze ve srovnání postavy majora Huga, kterého ve filmové verzi důstojně ztělesňuje Vlastimil Brodský, působí ztvárnění této postavy Janem Kovářem poněkud sexisticky.
