6 fotek 
Dvaadvacetiletý student VOŠG Nikolas Tušl, který 8 let jezdí na skateboardu a momentálně hájí barvy firem Nike SB, Hypeskateboards, Nugget, XCLNT a Minimon, je již nějaký pátek stálicí českého skateboardingu.
Nikolas Tušl, Foto: Kubo Krížo
Nikolas Tušl se pravidelně umísťuje na předních příčkách českého skateboardového poháru, dělá rozhovory pro skateboardová média, natáčí videa a fotí reklamy pro firmy se skateovým zaměřením. Rozhovor o tom, co je pro něj skateboarding, jak to vypadá se skatem v Čechách i zahraničí, ale i třeba o tom, že skateboarding není o vyhrávání závodů.
Pro naše čtenáře je možná skateboarding úplně neznámý, nebo jenom málo známý sport. Jak bys jej popsal našim čtenářům?
Pro mě je skateboarding neuvěřitelná volnost. Jezdím si jen tak po ulicích, nebo točím a fotím kamarády. Těžko se to vysvětluje člověku, který s tím nemá žádnou zkušenost. Je to naprosto volný druh sportu. Samozřejmě, že musím odvádět i jakousi práci pro své sponzory – fotit pro časopisy, točit videa a taky bych se měl během roku ukázat na pár závodech. Ale to hlavní a podstatné je, že jsem svobodný a dělám si, co chci.
Jak ses ke skateboardigu dostal?
Nikterak zajímavě. Přes kamaráda ze školy. Viděl jsem, zkusil jsem a zkouším do teď.
Ale časem se jistě dostavily první úspěchy. Jak vypadala tvoje cesta na úroveň, na které teď jsi a mohl by ses třeba pochlubit nějakými úspěchy?
Začátky byly skvělé! Měl jsem okolo sebe pár blízkých kamarádů, se kterými jsme se scházeli v malém skateparku na Lužinách. Asi po dvou a půl letech jsem na menších závodech v Praze získal první sponzoring od firmy Rock´nRoll, u které jsem pak zůstal skoro 5 let. Cesta k úspěchu je taková, že děláš, co tě baví a děláš to naplno. Pokud jsi dobrý, tak ostatní přijde v podstatě samo. Nejsem žádný závodník, takže úspěchy na závodech příliš nesbírám. Snažím se hlavně dobře reprezentovat firmy, které mě podporují a to převážně focením a točením pro ně.
Nikolas, FS Boardslide, Foto: Kubo Krížo
Určitě natáčení a focení neprobíhá jenom v Čechách. Kam ses se skatem dostal do zahraničí?
Jezdím převážně do Španělska, protože je to země stvořená přímo pro skateboarding. Taky jsme fotili ve Švédsku, Belgii, Chorvatsku, Anglii a u všech našich sousedů.
Jak se lidé, třeba ve Španělsku, koukají na skateboarding? Vnímají ho hodně jinak než lidé v Česku?
Tak celkově lidé ve Španělsku jsou o dost jiní. Mají skoro pořád dobrou náladu a věci tolik nehrotěj jako Češi. Takže nás většinou berou přátelsky, což se u nás zas tak často nestává.
A jak bys porovnal českou a zahraniční skate scénu? Jsou čeští skejťáci na srovnatelné úrovni se zbytkem Evropy nebo i světa?
Česká scéna vždy byla a je na dobré úrovni. Takže si myslím, že se s Evropou určitě srovnat dá.
Nikolas, SS Heelflip, Foto: Kubo Krížo
Myslíš, že by skateboardingu pomohlo, kdyby se stal například olympijským sportem, jako se tak stalo u snowboardingu, nebo jsi spíše proti takové medializaci?
Mně je to asi jedno. Skateboarding je v dnešní době mega business, takže bych se ani nedivil. Je dobré vědět, co od toho očekáváš ty sám. Pro mě to rozhodně není olympiáda, ani být ten nejlepší.
Ke skateboardingu patří i časté pády a občas i úrazy. Jak jsi na tom ohledně téhle stránky tohoto náročného sportu?
Jezdit na skejtu bolí určitě víc než hrát fotbal, nechci tím fotbal vůbec zlehčovat, ale tak to je! Pokud chceš dobře jezdit, tak musíš umět i dobře padat, bez toho to nejde. V Barceloně jsem jednou spadnul ošklivě na hlavu a v Bratislavě zlomil ruku. Párkrát jsem měl vyvrknutý kotník, ostatní odřeniny a pády jsou můj denní chleba.
Časté pády ke skateboardingu prostě patří, Foto: Kubo Krížo
Ještě by mne zajímalo, co děláš, když zrovna nejezdíš?
Chodím do školy, točím, fotím, vymýšlím co dál, stříhám, poslouchám hudbu, procházím se po Praze, plavu, běhám a užívám si toho, že jsem zdravý a pořád ještě mladý.
Ohledně točení a stříhání videí, mám otázku na tvůj projekt ketchup kids robotix. O co jde, jak jsi se k tomu dostal a co od projektu očekáváš?
Projekt ROBOTIX navazuje na naše první dětské video s názvem Ketchup Kids. Točím zhruba 3 roky skateboarding a vše okolo něj s úzkou skupinou skejťáků. S většinou se známe dlouho a jsme velmi dobří přátelé. V tuhle chvíli video stříhám a na konci května bude mít premiéru. Půjde o tak trochu dokumentární záznam spojený s ježděním. Sám jsem dost zvědavý, co z toho všeho vznikne. Mám asi 100 hodin záběrů a video bude dlouhé max. 45 minut. Chceme tím ukázat lidem, kteří o skateboardingu nemají ani páru, jací jsme a co že to vlastně s tím prknem děláme. Jak trávíme svůj volný čas a co pro nás znamená být spolu. Více o projektu se můžete dozvědět na www.robotix.cz
Jaké máš ještě další plány na letošní sezónu?
Uvidím, nemám žádné extra plány, co se skateboardingu týče. Chci dál dělat to, co dělám.
Tak já ti moc děkuji za tvůj čas, přeji hodně úspěchů na závodech, s projektem Robotix, málo pádů a hodně příjemných dní na skateboardu s kamarády. A na závěr tě poprosím o nějaké moudro nebo poselství pro všechny skejťáky i neskejťáky.
Pokud jsi mladý, tak dělej naplno, co tě baví, ať to můžeš dělat i až budeš starý.
