Menu
TOPZINE.cz
Divadlo

Rozhovor s Magdalenou Frydrych Gregorovou o tom, co všechno obnáší práce dramaturga

Magdalena Frydrych GregorováJak vidí sama sebe Magdalena Frydrych Gregorová, dramaturgyně z Klicperova divadla v Hradci Králové, ve své hře Vltavínky? Co je pro ni podstatné, když se zkouší její hra, zasahuje režisérům do práce, nebo jim říká připomínky později? Jak se jí líbí v Hradci a co říká na tvorbu svého kolegy Davida Drábka? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro Topzine.cz.

Magdalena Frydrych Gregorová, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Magdalena Frydrych Gregorová Zdroj: klicperovodivadlo.cz

Vidíte se v nějaké postavě ve Vaší nové hře Vltavínky?

Kdysi jsem četla, že každý autor je tak trochu ve všech postavách, které vytváří. Na tom je nepochybně kus pravdy. Zároveň ale moje hra vypráví příběh ženy, která napsala knihu o svých předcích, o své babičce, prababičce a matce, tedy konfrontuje v ní minulost se současností, proto se asi nejvíc nabízí, že jsem to právě já. Napsala jsem, podobně jako hlavní hrdinka Lenka Nová, hru o tom, jak se dnes snažíme přijít na to, co se tady dělo, jak to vypadalo, než jsme přišli na svět. Z jakých kořenů, když to řeknu pateticky, jsme vyrostli. Z tohoto hlediska je mi právě postava Lenky nejbližší.

Vltavínky, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Vltavínky Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Uvolněte se, prosím! ve Vltavínkách

Ve hře se řeší osudy mnoha žen, které je sice drží ve vlastních rukou, ale zároveň mají vzpomínku na předky díky zelenému Vltavínu. Předchůdkyně jsou jim příkladem a hrdinky si řeknou, že takové jako babička nebo matka nebudou. Jenže se něco stane, co je poznamená a musí s tím bojovat. Odvážné ženy. Proto asi název pořadu Máte na to, že? A podvědomě vidím Jana Krause a jeho talkshow Uvolněte, se prosím! Je v tom záměr?

To se samozřejmě nabízí, protože talkshow Jana Krause je u nás jediná svého druhu. Lubor Novotný, hraje moderátora Vaška Pátého, má ale mnohem širší inspirační záběr. Sledovali jsme různé filmy z moderátorského prostředí, doporučovali jsme si je navzájem a říkali si, co se nám líbí a v čem asi spočívá fenomén být úspěšným moderátorem. Myslím si, že jedna věc všechny populární moderátorské hvězdy spojuje, a to je, že usilují, aby ve svém pořadu hráli vždy hlavní roli a podřídí tomu všechno, bez ohledu na to, kdo je zrovna jejich hostem.

Vltavínky, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Vltavínky Zdroj: klicperovodivadlo.cz

Zasahovala jste paní Čermákové do zkoušek hry Vltavínky?

Jelikož jsem byla zároveň dramaturgyní, povídaly jsme si s režisérkou o koncepci inscenace, což znamená, že vnitřní svět hry jsme hledaly společně. Vltavínky byly od začátku spjaté s konkrétními herečkami, pro které jsem hru psala. Co se týče zasahování do zkoušek, myslím, že to nebylo tak žhavé. S Viktorií Čermákovou si rozumíme a už od začátku jsme věděly, co od výsledného tvaru očekáváme. Pokud mám nějaké připomínky, vždycky je řeknu, ale že bych se jako autorka vrhala na zkouškách na jeviště nebo podobně, to skutečně nedělám!

Hradec Králové a Magdalena Frydrych Gregorová

Jak se Vám v Hradci Králové pracuje, jste spokojená se souborem? Když srovnáte práci s herci z minulých let a současný soubor Klicperova divadla…

Herecký soubor Klicperova divadla v současné době opět zraje do krásy. Cítím to při každé další práci, jejich houževnatost, pracovitost, pokoru a talent. Taková konstelace je vzácná a je třeba o ni pečovat, nepolevovat v práci. Pokud má divadlo herecký soubor, který zrovna prožívá a posiluje svoji sebedůvěru, je to moc dobře. Divadla, která mají nedůvěřivé, zklamané a vyčerpané herce, což opravdu není tak výjimečný stav, jsou ve skutečně těžké situaci. Přílišné sebevědomí ovšem také neprospívá. Vždy je nejlepší být někde ve středu, najít tu rovnováhu a snažit se ji udržet.

Dorotka, Zdroj:Svandovodivadlo.cz

Dorotka Zdroj: Svandovodivadlo.cz

Vaše hra Dorotka byla zinscenována ve Švandově divadle. Jaké je to tady v Hradci a tam v Praze?

Snažím se tolik nerozlišovat tady v Hradci a tam v Praze. Píši a dělám divadlo všude stejně, jak nejlíp umím. Abych řekla pravdu, ta práce se zase tak moc neliší. Klicperovo divadlo není oblastním divadlem v tom špatném slova smyslu. Tady je skutečně prostor pro to, aby vznikaly dobré věci. Já ten rozdíl necítím.

Vaše hry Hřiště a Panenka z porcelánu byly zinscenované v rozhlase, co je pro Vás radostnější, zpracování hry v rozhlase nebo v divadle?

Panenka z porcelánu byla zrealizována i na jevišti. Pro mě vždy bylo a je zajímavé sledovat, jak který režisér, ať už divadelní nebo rozhlasový, hru přečte, jak ji vyloží, co je pro něj na textu to nejdůležitější, co se rozhodne vyzdvihnout, jaké obsadí herce, tedy jak vidí vnitřní svět hry. Každé ztvárnění hry je radostné a čekám ho vždy s napětím.

David Drábek, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

David Drábek Zdroj: klicperovodivadlo.cz

Jsme sehrané trio!

Jak jste se do Hradce dostala? S Vámi přišel do divadla i umělecký šéf David Drábek, znali jste, nebo to byla čistě náhoda, že jste se tu oba dva v roce 2008 sešli?

Pan ředitel Zeman vytvořil na začátku loňské sezony nový tým, oslovil mě a Janu Sloukovou jako dramaturgyně a Davida Drábka coby uměleckého šéfa. Nutno dodat, že jsme se všichni tři znali spíše jen z doslechu a od vidění, s Janou jsme byly na DAMU každá v jiném ročníku a osud nás spojil až v Hradci Králové. Čistá náhoda to asi nebyla, pan Zeman si nás vybral jako trio cíleně. Myslím si, že se mu to povedlo, naše skupina funguje dobře a divadlo zajisté také.

Náměstí bratří Mašínů, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Náměstí bratří Mašínů Zdroj: klicperovodivadlo.cz

Co říkáte na osobitou tvorbu Davida Drábka? Například jeho ztvárnění Mackbetha je jako souboj dvou McDonaldů. Bratři Mašínové jsou už ponurejšího rázu, řeší se tu generační vztahy a rodinné spory. Je Vám jeho styl blízký, nebo jste jiného názoru?

David a já jsme autoři odlišného tvůrčího naturelu, zajímají nás trochu jiná témata a způsoby jejich převyprávění, ale vzájemně se tolerujeme a své hry podporujeme. Například hra Náměstí Bratří Mašínů velmi konvenuje s mým viděním světa, ne snad proto, že je více ponurá oproti jiným jeho hrám, ale že se v ní odráží lidský život krystalicky, s nadhledem a přitom niterně.

Náměstí bratří Mašínů, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Náměstí bratří Mašínů Zdroj: klicperovodivadlo.cz

S jakým záměrem jste do Hradce šla? Jaké byly Vaše plány a co se změnilo?

Každá změna vyžaduje hodně času. Nelze si po dvou letech sbalit kufry s tím, že nenastala žádná velká změna, a odejít. Tady v Klicperově divadle ale takový pocit nemám, věci jsou tak, jak mají být. Pomalu, rozvážně a systematicky usilujeme o to, aby bylo divadlo lepší a lepší. Snažíme se chystat pro naše herce rozličné úkoly, pro naše diváky pestrý a kvalitní program, aby k nám přicházeli a byli co možná nejvíce spokojení. Zní to možná jednoduše, ale není.

Nebezpečné známosti, Zdroj:klicperovodivadlo.cz

Nebezpečné vztahy Zdroj: klicperovodivadlo.cz

Co přinese budoucnost?

Jste dramaturgyně divadla, jaké je to vybírat repertoár do dalších let? Nyní se uvádějí Nebezpečné vztahy, kde děláte dramaturgii. Divákům jsou známé z filmu s Michelle Pfeiffer, Glen Close a Johnem Malkovichem. Co Hradec plánuje na příští sezonu?

Protože plánujeme sezonu dopředu jako celek, musíme stavět vedle sebe tituly, aby byla nabídka tématicky, žánrově, ale rovněž co do hereckých příležitostí vyvážená a zajímavá. Nebezpečné vztahy jsou titulem, který divákům poskytne silný příběh, ve kterém je vášeň, láska, nenávist a zrada a hercům zase práci s vypjatými charaktery a emocemi. Na Jiřího Zapletala jako Valmonta jsme si mysleli už od chvíle, kdy nás tento titul napadlo uvést a stejně tak i na Kamilu Sedlárovou coby markýzu de Merteuil a Evu Kratochvílovou jako madamme de Tourvel. Během zkoušek se stále utvrzuji v tom, že jsme se nespletli. Co se týče příští sezony tak jen prozradím, že diváci uvidí novou hru od Davida Drábka, tentokrát půjde o novodobé drábkovské Tři sestry, jeden zcela neklasický muzikál podle klasického námětu a nebude chybět ani detektivka, jak ji neznáte. Ale to jsou jenom střípky, celek neprozradím!

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Rozhovor s Magdalenou Frydrych Gregorovou o tom, co všechno obnáší práce dramaturga