Daniel Takáč je v televizi od rána do večera. I když žurnalistiku nestudoval, má ji doslova v krvi. Přinášíme vám pokračování rozhovoru, ve kterém se mimo jiné dozvíte, že moderátor Hyde parku je ranní ptáče. Povídal si s ním student žurnalistiky Radek Jozífek.
Daniel Takáč s kolegyní Pavlínou Kvapilovou ve studiu Hydeparku, Zdroj: ceskatelevize.cz
Občas se stává, že vás diváci mohou vidět při vstávání ve Studiu 6 a týž večer po osmé v Hyde parku. Jak zvládáte podobnou šichtu?
Jde to. Je to o tom, jak si zorganizujete čas. Samozřejmě nějaký čas na relaxaci si musíte najít taky. Já musím zaklepat, relaxuji docela rychle, stačí mi dát si třeba hodinu pohov a člověk se zase nabije, že je schopen se přeorientovat a začít studovat na Hyde park – načítat si informace, probírat si věci, o kterých máte mluvit a pak ten pořad odvysílat. Samozřejmě to pak musím dospat někdy potom. Ranní i večerní vysílání se musí rozumně zkombinovat.
A v kolik teda začíná váš den, když máte vysílání už v šest ráno?
Třeba dnešní pracovní den mi začíná s vámi, to je dobré, protože to je ve 12 hodin. Dnes nemám ty ranní zprávy. Když ano, tak sem jezdím po čtvrté hodině ranní, abych se podíval, co je připraveného. Protože vy večer tu relaci vymyslíte, zadáte úkoly, které vám zpravodajská směna přes noc připraví, víte co se děje, ráno se tady na to podíváte, případně se ještě dodělají nějaké změny, ale pak ještě potřebujete zhruba hodinu. Pak převléknout a připravit se na vysílání a vysílat. Čili začne to někdy mezi tou čtvrtou, půl pátou a skončí to v deset, kdy mám poslední zprávy. A pak jedu buď točit, nebo se připravovat na Hyde park. Tak vypadá můj pracovní den. Ten dnešní je pravda příjemnější, přijet ve 12 do práce není špatné.
Kolik času vám zabere taková příprava na výjezd do sněmovny? To musíte znát spoustu informací, abyste mohl klást relevantní otázky…
Tím, že se v tom pohybujete, tak gró těch sdělení už víte. Víte, že vláda nebo politická strana něco chce a znáte jejich stanoviska, protože už se o nich mluvilo. Legislativní postupy taky znáte. Takže nakonec už si to jen lehce oživit. Stačí trošku ťuknout a všechno ostatní vám naskočí. A pak už je to, co jsem říkal – schopnost přemýšlet o souvislostech, mít trochu rozhled. Z toho vám už vyplynou otázky. Člověk už po těch letech odhadne, co se třeba ve sněmovně bude dít.
Daniel Takáč s kolegyní Pavlínou Kvapilovou ve studiu Hyde parku, Zdroj: ceskatelevize.cz
Když takhle přijdete z práce z televize, máte náladu si pustit televizi?
Ne. (smích) Většinou ne. Já si vybírám, na co se chci podívat, já si věci nahrávám, protože většinou to, co mě zajímá, nejde v čase, kdy se dívat můžu, protože musím ve 3 ráno vstávat do televize. Když je něco, co mě zajímá, radši si to nahraju a pustím si to, kdy chci. Že bych přišel domů a cvaknul a zase se díval na televizi, to ne.
A jsou to pořady relevantní k vaší práci nebo něco žánrově odlišného?
Spíš něco jiného, nebudu zastírat, že se dívám na některé seriály, ať už naše, nebo i konkurenčí, nemám s tím problém. Dokumenty, zejména ty, co vysíláme v úterý na ČT1, to jsou zajímavé věci. Je jich tam už celá řada nahraných, které bych chtěl vidět.
Dokážete se ve zpravodajství dívat jako běžný divák, nebo hledáte chyby, přemýšlíte, co byste udělal líp?
Asi obojí, já si myslím, že jsem běžný divák v tomto smyslu, i když asi ne… Já nechci říct, že na tom hledám chyby, ale to víte, že vás napadne, když se díváte na kolegy, že takhle bych se nezeptal, že bych se zeptal jinak. Ale o to je to zajímavější, my jsme každý jiný, my nejsme jeden typ televizního novináře, my jsme prostě každý jiný, a každý si ten rozhovor odvede jinak. Tudíž hlavou vám to prolétne, ale není to tak, že by to znamenalo kritiku. Tím, že tu práci děláte, tak se na to asi díváte jinak než běžný divák.
Čtěte také Rozhovor: Daniel Takáč se nudit neumí, vstává ve tři v noci a v prime-timu moderuje Hydepark na ČT24
