Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Ze severu do keltské Británie a odtamtud do helénistického Řecka. Robert Holdstock: Keltika

Jan Nohovec

Jan Nohovec

6. 7. 2009

Robert Holdstock je u nás již zavedeným fantasy romanopiscem se širokou základnou čtenářů. Mezi jeho nejvýznamnější a nejúspěšnější série patří Les mytág a Merlinův kodex, jehož úvodním dílem je právě Keltika.

V pustých mrazivých končinách Skandinávie se pomalu vláčí nerozeznatelná postava. Kdysi bývala mladá, ale pak se rozhodla používat magii a nechat si její nekonečné značky zapsat na kosti svého těla a odsoudit se tak k nekonečné cestě světem. Poutník, jehož příběh sledujeme, prochází po kruhové stezce Evropou již dlouhá staletí. Kdysi se plavil na lodi Argó pod přezdívkou Antiochos a účastnil se plavby za Kolchidským rounem, teď si říká Merlin a do Skandinávie zavítal právě proto, aby probudil sedm set let starou minulost argonautské plavby. Ukázalo se totiž, že Médeia byla ještě silnější čarodějkou, než se dalo čekat, a milující matkou, která by nedokázala zavraždit své syny, i kdyby to bylo kvůli pomstě. Ukryla se proto s oběma chlapci daleko po proudu času a doufala, že v budoucnosti nalezne lepší osud. Jenže to se nepovedlo. Nestárnoucí Merlin/Antiochos si synů Médey všiml a vydal se do daleké Skandinávie probudit jejich otce Iásona, kterého Argó odvezla před dávnými lety na dno zamrzlého temného jezera.

Ačkoliv by se mix řeckých, finsko-laponských a keltských mýtů mohl zdát více než atraktivní, bohužel tomu tak není. Kvůli integritě příběhu musí všechny tři mytické složky pracovat společně, a proto tvoří jen těžko stravitelnou směsku, která čtenáři do hlavy moc neleze. Naše cesta, jak již bylo zmíněno výše, začíná ve Skandinávii, kde hlavní hrdina potkává svou nezbednou prapravnučku Niiv, jež ho doprovází k hladině jezera, kde spí Iáson a Argó. Po tom, co starou loď vyzdvihnou ze dna a oživí Iásona, na loď přiberou novou posádku, mimo jiné i s keltským králem Urthou (Artur, Artuš), a vydají se zmizelé dva Iásonovy syny hledat. Jak skandinávská Niiv, tak keltský Urtha, tak i řecký Iáson provázejí takřka celou knihou, a proto je míchání a střety jejich kultur nasnadě. Holdstock tu vybírá mnohá známá i neznámá témata pověstí, mýtů a pověr historických návodů a staví je proti sobě. V průběhu vyprávění se setkáváme jak se severskými božstvy, tak s britským lesem, kde mrtví a nenarození žijí pospolu, tak s řeckými věštírnami nebo chodbami, které pod zemí křižují svět.

Postavy, které příběhem provází, by mohly být sympatické, ale Holdstock je popisuje takovým způsobem, že veškerá jejich atraktivita mizí. Ústřední Merlin/Antiochos je nanejvýš odtažitým charakterem, jenž nejraději vůbec nezasahuje do dění a pouze pozoruje, popisuje a komentuje (protože Keltika je psána ich-fourmou, můžeme poslouchat hrdinovy myšlenky). Holdstock sice Merlinovu zdrženlivost zdůvodnil tím, že hrdina nechce zestárnout, což by se mu stalo za použití většího množství magie, ale i tak to působí dost uměle. Ani Iáson není zrovna přitažlivý. Dalo by se očekávat, že ho autor bude stylizovat do role „chytrého siláka Conana“, což se i snaží, ale moc mu to nejde. Iásón často působí, že se honí pouze za svým cílem najít syny, a proto jako nemyslící projektil koná jen to, co mu přijde k duhu. Příjemným charakterem, který uklidní žluč, je tak třeba severská Niiv, dovádivá neposlušná čarodějka bez pořádných zkušeností, nebo rozvážný a mladý Urtha.

Keltika je rozdělena do pěti částí, v nichž jednotlivě zavítáváme do rozdílných zemí Evropy. Mimo zmíněné Skandinávie a Británie se podíváme i do středu kontinentu, kde se zformovalo pod samozvaným vůdcem Brenem obrovské vojsko Keltů, jež se vydalo vykonat pomstu na Řecích. Ti totiž keltské obyvatelstvo po staletí utlačovali a náčelníci kmenů si to proto nenechají líbit. Tato událost je mimochodem skutečnou historickou výpravou, o které se málo ví. Právě příchodem Brenova vojska do Řecka celý román končí v zajímavém finále, které si mnohé schovává do dalších dvou dílů série Merlinův kodex.

Holdstockova Keltika je rozporuplným románem. Obálka knihy působí vizuálně více než dobře, překlad s častými poetickými pasážemi je také výborný. Z řady pozitiv nelze nezmínit ani autorovu znalost historických souvislostí a drobnůstek, kterými se vyznačují jednotlivé kultury. Mezi stránkami se však také skrývá mnoho neuspokojivých věcí. Mnohé postavy jsou umělé, mladé, naivní a bez zkušeností (mezi ty patří i hlavní hrdina, ačkoliv by se dalo očekávat, že zrovna ten si po staletích bloumání světem osvojí alespoň nějaké zkušenosti a dospěje), vlastní příběh přímočarý a nezáživný (ovšem s uspokojivým finále) a střety kultur (hlavně severské s řeckou) nejsou vyvedené zrovna nejlépe. Bezpochyby si Keltika našla a ještě najde své oddané čtenáře, ale mnohé naopak od Holdstockvy tvorby spolehlivě odradí.

Název originálu: Celtika
Český název: Keltika
Autor: Robert Holdstock
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: Zdeňka Boušková
Počet stran: 392
Vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm, 2001
Doporučená cena: 199 Kč
Hodnocení: 60%

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Ze severu do keltské Británie a odtamtud do helénistického Řecka. Robert Holdstock: Keltika