Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Režisér Todd Phillips o filmu Na doraz: Mám rád zmatek a nebezpečí!

Redakce

Redakce

17. 12. 2010

FOTO: Na doraz!speciál!O dosavadní tvorbě režiséra Todda Phillipse, dokumentech (o výstředním punkrockerovi G. G. Allinovi či šikaně v univerzitních bratrstvech) a sérii celovečerních filmů (Road Trip, Mládí v trapu, Pařba ve Vegas) se dá říct, že v ní především zobrazuje ty nejhorší, nebo přinejmenším nejhloupější mužské výstřelky.

FOTO: Na doraz

Zach Galifianakis a Robert Downey Jr. se svým režisérem Toddem Phillipsem, Zdroj: distributor filmu

Nejnovější Na doraz je alespoň tematicky dospělejší. Pochopitelně, vyskytuje se zde masturbující pes a scéna s nákupem marihuany. Ale narůstající pouto mezi excentrickým nastávajícím hercem v podání Zacha Galifianakise a napjatým nastávajícím otcem Robertem Downeym Jr., kteří jsou okolnostmi donuceni společně přejet autem Spojené státy, je zřejmě nejsoudržnějším a nejlépe zdokumentovaným vztahem Phillipsovy filmografie (ano, včetně Starskyho a Hutche). Také je ale režisérovou příležitostí pohrát si s hloubkou emocí a dokonce stopami sentimentu.

Topzine.cz vám přináší rozhovor s režisérem Phillipsem o vzniku filmu a o pokračování slavné Pařby ve Vegas, které se na nás chystá už příští rok v květnu. Rozhovor jsme přeložili z webu A.V. Club.

Jaký byl podnět ke vzniku filmu Na doraz? Souviselo to nějak s touhou znovu pracovat se Zachem Galifianakisem?

Když jsem stříhal Pařbu ve Vegas, napadlo mě, že by bylo skvělé s ním zase točit. Nechtěli jsme rovnou dělat dvojku, i když studio už na to bylo připravené. Měl jsem v plánu oba díly nějakým způsobem oddělit. Vždy pracuju najednou na více filmech zároveň. Zamyslel jsem se, v jaké fázi je Na doraz, a prostě jsem si řekl, že když scénář přepíšeme a více ho rozvineme, možná bychom mohli získat pro další roli někoho, jako je Downey, a pak by to mohla být skutečně zajímavá práce.

Diváci mnohdy ani netuší, že Galifianakis už před kamerou hodněkrát hrál, ačkoli většinu z toho tvoří seriál Volání mrtvých, který později sám označil za dost nešťastnou zkušenost. Energie, sršící z jeho živých stand-upů, se předtím na plátno nedostala.

To je myslím přesné. Lidé se mě neustále ptají na totéž: „Jak je to s tebou a Zachem? Zdá se, že vy dva jste se skutečně našli.“ Ale já si opravdu myslím, že nám to se Zachem klape, protože zkrátka spousta lidí nyní chápe, proč je Zach vtipný. Díváte se na jeho show Live At The Purple Onion a každý ví, že je legrační. Jiná věc je, pokusit se zachytit tón, který udává na jevišti a taky všemu, co dělá. Je rozdíl přenášet tento tón na filmové plátno.

Už jste pracoval s mnoha lidmi, kteří začínali jako stand-up komici, a v některých případech ani nemají mnoho hereckých zkušeností.  Upřednostňujete na place tento druh energie?

Jistě. Mám rád nebezpečí, které komik do role vnáší. Má to atmosféru, ačkoliv je už všechno ve scénáři a předem jste naplánovali, jak to uděláte. Když pozoruju Willa Ferrella nebo Sachu Barona Cohena, mám dojem, že je všechno možné. To cítím i se Zachem, a to mám taky na mysli, když mluvím o nebezpečí.

[album:

Jak se vám daří vyvažovat svou zálibu v nepředvídatelnosti s požadavky divácké komedie, kdy se musí publikum na charaktery nějak napojit?

Jde hlavně o to, vyprávět příběh. Nikdy se mi nezdálo, že bych musel mezi něčím balancovat. Nechci znít příšerně nudně, ale pro mě je to všechno o příbězích. Vše má začátek, prostředek a konec. Dokonce i v Hated je tu charakter G. G. Allina, který čím se stává extrémnějším, tím o něm odhalujeme stále víc.

V mnoha vašich filmech je zásadním prvkem cesta – pochopitelně mám na mysli Road Trip, ale také Borata a Na doraz.  Máte představu, proč je toto schéma vděčné?

Přijde mi to jednoduché. Mnoho filmařů tak postupovalo v minulosti, takže je tímto způsobem jednoduché nějak postavy uchopit a prostě je pustit do světa bez záchranné sítě. Navazuje to opět na určitý prvek nebezpečí. Na cestě nemáte rodinu, přátele ani vás neobklopuje majetek, díky kterému je život tak pohodlný. Zkrátka venku poletujete beze jakéhokoli štítu. Je skutečně zábavné provádět tím hrdiny svých filmů.

Topzine.cz pro vás připravil speciál k filmu Na doraz, více článků naleznete zde.

Máte pocit, že se vaše filmy nějak vyvíjí? Road Trip je o vysokoškolácích, Mládí v trapu o dospělých, kteří se ovšem stále chovají, jako by byli na vysoké. Ale Pařba ve Vegas se točí kolem nalezeného dítěte a ve filmu Na doraz se dokonce jeden z protagonistů má stát otcem.

Myslím, že moje filmy stárnou společně se mnou. Neříkám, že jsem nutně musel natočit film o partě vysokoškoláků. Vždycky zpracovávám věci, které pozoruju kolem sebe, ať jsou to kamarádi, kteří mají děti, nebo cokoli jiného. Ale určitě jsem něco takového zaznamenal. Jak stárnu, moje filmy stárnou se mnou.

Nestalo se to také vašemu publiku?

Pařba ve Vegas měla ohromnou návštěvnost. Těžko říct, jestli to bylo pouze tím, že publikum stárne, pokud o větší návštěvnost vůbec usilujete. Pochopitelně, nemusím točit pouze filmy pro mou věkovou skupinu, ale zdá se mi, že o to mi ve skutečnosti jde, vyprávět příběhy o určité skupině lidí.

Ne všechny vaše filmy ale šablonu splňují, nedá se například použít na Starskyho a Hutche. Vaše filmografie je hlavně galerií neposlušných chlápků.

Mám rád zmatek a nesprávné chování. Vždycky jsem to měl rád a myslím, že skutečně propojuje většinu mojí práce, ať jsou to dokumenty nebo hrané filmy.

Překvapila vás reakce na obsazení Mela Gibsona do pokračování Pařby ve Vegas? Bylo to – šokující možná není ten správný výraz – překvapivé zjistit, že se ve filmu objeví.

To je nejvýstižnější. Pro mě je v komedii nesmírně důležitý moment překvapení, když například Ken Jeong uprostřed Las Vegas vyskakuje nahý z náklaďáku… Vtip a také součást úspěchu komedie tkví právě v překvapení diváka. Když vyšla najevo ta věc s Melem Gibsonem, což jsem samozřejmě doufal, že se nestane, pouze to zkazilo překvapení. Sebralo to filmu šťávu. Byl jsem z reakcí docela šokovaný, protože jsem vždycky cítil určitou empatii s lidmi, kteří bojují se závislostmi, ať už je to alkohol jako v tomhle případě nebo cokoliv jiného. Předpokládal jsem, že lidé v našem městě Hollywoodu a byznysu budou mít trochu více soucitu, to je vše.

Přemýšlíte nad tím, co do kina přinášejí diváci, ve smyslu vztahu k filmovým hvězdám?

Neustále nad tím přemýšlím. Neviděl jsem publikum, které by bylo tak přívětivé, jako je k Robertu Downeymu. Důvěřují mu. Někdy říkám, že lidé chodí do kina se založenýma rukama. „Dobře, herče XY, ukaž mi, co umíš.“ Na Downeyho vždy chodí s otevřenou náručí. Skutečně zajímavá věc.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Režisér Todd Phillips o filmu Na doraz: Mám rád zmatek a nebezpečí!