×
TOPZINE.cz

Řeka bohů Iana McDonalda – Vítejte v kyberpunkové Indii!

ian-mcdonald-reka-bohu-perexPokud jsem si nedávno u recenze na Stíny v létě stěžoval, že si nakladatelství nechávají ty největší pecky na závěr kalendářního roku do předvánočního šílenství, měl jsem absolutní pravdu. Stejně jako Abraham, i Ian McDonald k nám dorazil koncem listopadu a předvedl se v celé své majestátní kráse.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Samozřejmě, že tyhle dvě knihy se nedají srovnávat – Stíny v létě byly lehkou, pocitovou, atmosférickou záležitostí, která se vzpírala žánrovým zařazením. To u Řeky bohů je sci-fi jasným řešením. V textu se objevuje přehršel motivů, včetně variací na hinduistické bohy, fantasy byste nenašli ani špetku. Vládne tu pevně zakořeněné kyberpunkové prostředí, do něhož se tu a tam dostanou nějaké ty prvky scifáren ze starých dobrých Zlatých let.

To první, co vás na Řece bohů (kromě úchvatné obálky Stephana  Matiniéra) upoutá, je prostředí, ve kterém se vše odehrává. Kromě počátečního startu jedné dějové linie v Kansasu, se ani nehneme z Indie. Ze země, jež je dodnes silně nábožensky zaměřená a úzkostlivě dodržuje kastovní systém pevně zakotvený v hinduismu. Ze země, která se v McDonaldově budoucnosti rozdělila na několik samostatných států, které sužuje několik let trvající sucho způsobené absencí monzunů. Bhárat s hlavním městem ve Váránasí, kde se většina příběhu odehrává, před časem rozpoutal kvůli nouzi o vodu vleklou válku se svým severním sousedem, a v současné době drží své pozice na okrajích životně důležité vodní přehrady. Jenže třetím politikům už došly nervy a snaží se do Bengálského zálivu přitáhnout ledovec, který by drasticky změnil tamější podnebí. Jenže válka a sucha nejsou jediným bháratským problémem. Pokud pomineme všechny ty obyčejné hinduistické nepokoje, nalezneme ještě větší zádrhel – Bhárat slouží jako poslední území, kde se mohou svobodně vyskytovat umělé inteligence třetí generace – všude jinde na světě jsou totiž postaveny do ilegality. A celým tímhle prostředím se vine kultura postavená na neustálém sledování nekonečného seriálu Město a venkov, jehož samotní herci jsou záměrně zkonstruováni do podoby živoucích UI.

McDonald ve svém prvním do češtiny přeloženém románu, který v souboji s Johnatanem Strangem & panem Norellem prohrál v roce 2005 souboj o Huga (v British SF Award naopak nastala opačná situace), sleduje střídavě osudy až devíti různých postav, jejichž osudy se tu a tam kříží a proplétají, aby se v závěru spojily do monumentálního finále. Některé charaktery, které nás příběhem provázejí, jsou celkem normální a daly by se čekat – například úvodní Šiva vypadá jako klasický podvodníček, který si užívá majetku, jenž mu plyne z jeho ilegálních podniků. Na druhou stranu zcela extrémním případem vysoce zajímavé postavy je Tál – člověk, který se v raném mládí dobrovolně vzdal svého pohlaví a žije teď jako bezpohlavní tvor, tzv. neuto, své emoce si předem programuje a vyjadřuje se o sobě pouze ve středním rodě. Kdesi mezi těmito dvěma stojí příslušník policie, která hledá a odstraňuje nelegální UI, jeho žena, které se manželství s ním zamlouvá čím dál, tím méně, ambiciózní novinářka, odpadlický syn stárnoucího majitele jedné z největších indických firem, nebo pravá ruka indické premiérky s neobvyklou sexuální orientací.

Ian McDonald ve svém románu stvořil úžasný svět, obydlil ho komplexními a uvěřitelnými postavami, prokreslil společenské vrstvy své čtyřicet let do budoucnosti vzdálené Indie a všechno zabalil do hutného, hinduistickými pojmy prodchnutého jazyka. Po tom, co si přečtete prvních pár kapitol, zjistíte, že nemáte nejmenší tušení, co se před vámi právě odehrálo. Ti chytřejší a zvídavější objevili v zadní části knihy příhodný slovníček pojmů, i tak ale mají v autorově světě slušný hokej. Jedna zápletka střídá druhou, každé postavě se věnujeme jen pár stránek, a zatímco vy si ještě nestačíte o nikom udělat ani ten nejvzdálenější obrázek, už se řítíme někam dál. To je vlastně jediná chyba Řeky bohů – bez varování vás zaplaví a vy si myslíte, že nezbývá než se utopit. Jenže cosi, neskutečná přitažlivost prostředí, hutný jazyk, v něm si nemůžete dovolit přeskočit ani jednu řádku, vás žene dál a vy si pomalu zvykáte na prostředí. Na straně sto budete stále vyděšeně koukat, na dvou stech budete pořád zírat, ale už se budete chvílemi chytat, na třech stech pochopíte a začnete se třást, jak to spisovatel všechno uzavře a jak všechno spojí dohromady. Na čtyřstovce budete bez dechu zírat, otáčet zbývající stránky a kdesi mimo si vzdáleně uvědomovat, že ten příběh vlastně vůbec nebyl tak dlouhý a epický, jak původně vypadal. Ne, on byl vlastně docela krátký, ale tím, že se odehrával na tolika různých úrovních a k jeho plynutí bylo potřeba tolik báječných detailů, vydal na více ne čtyři sta stran stránek.

Když Řeku bohů uvidíte poprvé, zjistíte, že to je více než reprezentativní svazek, který svým vzhledem slibuje mnohé. Když ho otevřete, zjistíte, že se okamžitě propadnete do atmosféry přelidněné, vyspělou technikou zahlcené Indie, která žízní a vůbec nevyřešila své současné problémy, zatímco pořád lpí na svých kastách s tradičními hodnotami. Zjistíte, že před sebou máte knihu, kterou si musíte koupit, i kdyby stála dvojnásobek. Protože tohle je rozhodně jeden z těch nejlepších kousků roku.

Název originálu: River of Gods
Český název: Řeka bohů
Autor: Ian McDonald
Překlad: Aleš Drobek
Obálka: Stephan Matiniére
Počet stran: 440
Vydal: Argo & Triton, Praha 2009
Doporučená cena: 379 Kč

Hodnocení: ***** (90%)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..