Menu
TOPZINE.cz
Divadelní festivaly v ČR 2023

RECENZE z Divadelní Flory: Mikulášek se vypořádává s dějinami po svém

Aneta Filipová

Aneta Filipová

31. 5. 2012

FOTO: Doktor Faustus, Divadlo Husa na provázkuOlomoucká Divadelní Flora je za námi a TOPZINE.cz nabízí alespoň střípek z festivalového dění. Dramaturgickou linii „Režie: Jan Mikulášek“ uzavřela Europeana a Doktor Faustus.

FOTO: Doktor Faustus, Divadlo Husa na provázku

Robert Mikluš jako skladatel Adrian Leverkűhn Zdroj: divadelniflora.cz

Jan Mikulášek je režisér mnoha tváří. Ať to zní jakkoli jako klišé, v současném divadelním kontextu je jednou z nejvýraznějších tvůrčích osobností českého divadla. Tvůrčí tandem Mikulášek-Cpin nabízí mnoho pohledů, zdá se, na totéž.

Především z inscenací Europeana, Doktor Faustus a Gottland vyznívá potřeba vyrovnat se prostřednictvím nadsázky, karikatury i kritických odkazů na současný konzum s hrůznou i banální historií dvacátého století.

„Jaké by to bylo, kdyby Barbie kandidovala na prezidenta?“

V dramatizaci Europeany Patrika Ouředníka tvůrci využili sarkastický pohled na dějinné události, a to především na obě světové války, na dva extrémy, komunismus a nacismus. Černý humor a rovnocenně závažný pohled na hrůzy války i vynález podprsenky či antikoncepce dal Mikuláškovi prostor pro kritiku a vyrovnání se s nedávnou minulostí, na kterou se dnes v množství současných informací zapomíná.

V Mikuláškově tvorbě jako je Europeana a Gottland, v podstatě i Doktor Faustus, je vidět kritika obecně skloňovaného postmoderního pojmu rekonstrukce dějinnosti.

FOTO: Europeana

Europeanam, tradiční stranická schůze

V jeho inscenacích se snaží nahlížet na události nově, synteticky a s nadhledem, čímž z nich dělá výlety do tajů Mikuláškovy mysli manifestující osobitou divadelní tvorbu. V divadelním kontextu bylo kriticky diskutováno, že Europeana je vlastně trochu jiný Gottland.

Recenzovali jsme: Vítr na Divadelní Floře fouká od Bezručů

Mikulášek používá stejné umělecké prostředky, a to především prvky epického divadla, které nemají diváka ani tak vtahovat do děje, jako v něm vyvolat kritický pohled na to, co se na jevišti zobrazuje. Mikulášek navíc dokáže vytvořit v každé inscenaci nezaměnitelnou atmosféru za pomoci práce s dynamikou mizanscény i kontrastu mezi mluveným slovem doprovázeným nonverbálními prostředky a náznakem.

[youtube_660]RhS7I_AUjZg[/youtube_660]

Výborně pracuje s divákovou fantazií a asociativností, požaduje po něm, aby vnímal sdělení i kontrast toho, co se říká a jak se to říká. Mikulášek má cit pro odstínění situace a pointy. V jedné ze scén Europeany postavy vítají komunismus a jsou nadšené ze socialistického Ruska, ale všechny se z toho musí nakonec pozvracet. Mikulášek vytváří místy až panoptikální, metaforické výjevy, které dokáží gradovat spolu s hereckou akcí.

Europeana

Divadlo Reduta/Národní divadlo Brno

Režie: Jan Mikulášek

Hrají: Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Ondřej Mikulášek, Václav Vašák, Jiří Kniha, Jiří Vyorálek, Jan Hájek, Marie Jansová

Hodnocení 100 %

V inscenaci provázkovského Doktora Faustuse tvůrci uklouzli, podle mého mínění, na odlišení hlavních a vedlejších příběhových linií a motivů. Dobře zpracovaný je ale stěžejní prvek použití kamery teď a tady, kterým konfrontovali to, co vidíme, s tím, co je nám předkládáno skrze médium, které má navíc v rukou ďábel (Tomáš Sýkora). Povedené bylo uchopení závěrečného monologu Roberta Mikluše v hlavní roli skladatele Adriana Leverkühna, který na sebe faustovským podpisem smlouvy s ďáblem přivolává vinu doby.

„Hůř může být vždycky, nebo alespoň stejně špatně.“

Další z děl, které se zabývá katastrofou lidské existence minulé i současné. Tentokrát Mikulášek využil pro její zobrazení a vlastní výpověď filozofický román Thomase Manna. Inscenace, v níž postavy prohlašují, že interesantní začalo být nudným, je vedle předlohy výrazná především výbornou divadelní hudbou Petra Hromádky, který s Husou na provázku spolupracoval například na úspěšné tetralogii Vladimíra Morávka Sto roků kobry.

FOTO: Doktor Faustus

Černé siluety a skupinová choreografie, kde každý herec má své gesto, rekvizitu a pohyb.

Mikuláškovy inscenace jsou od úprav předloh, na nichž spolupracuje s osobnostmi jako Marek Pivovar či Dora Viceníková, po hudební složku promyšlené a propojené v neotřelých detailech. Je jeden z těch tvůrců, kteří dokáží dnešního diváka v době inscenované kultury a trvalé sebeinstalace ještě šokovat stylizovaným naturalismem a pracovat se sugestivností výpovědi divadelního díla, a to je ultraimpozantní.

Doktor Faustus

Divadlo Husa na provázku, Brno

Režie: Jan Mikulášek

Hrají: Robert Mikluš, Jan Kolařík, Ondřej Jiráček, Pavel Zatloukal, Ivana Hloužková, Milan Holenda, Anežka Kubátová, Gabriela Štefanová, Tomáš Sýkora a další

Hodnocení 90 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE z Divadelní Flory: Mikulášek se vypořádává s dějinami po svém