Recenze: Vejdi do prázdna. Sex, drogy a … prázdno

Do českých kin přichází film, který vyžaduje vytrvalého a pozorného diváka. Film, který jasně vybočuje z hlavního proudu a razí si svou vlastní cestu. Mnozí jej označují za skandální, pornografický či psychedelický. Připravte se na narkotický snímek Gaspara Noého Vejdi do prázdna.

Vejdi do prázdna Zdroj: artcam.cz

Jméno tohoto režiséra určitě zná nejeden artový divák. Gaspar Noé je považován za představitele současné extrémní francouzské vlny. Zalíbení v jeho filmech najdou spíš ti, kteří se tzv. mainstreamu vyhýbají jako kočka vodě. Pro jeho nový film Vejdi do prázdna je typické zobrazování sexuálního aktu (v jeho nejrůznějších podobách) na dlouhé minuty. Mimoto, diváka dostane i rázné střídání rychlých a krátkých záběrů, kamerové pohledy rybím okem anebo agresivní problikávání obrazu. Již po úvodních titulcích je jasné, že divák dostane štědrou vizuální nadílku.

Umění vs. porno

První věc, kterou se dozvíte o Vejdi do prázdna je asi nejspíš to, že je tam přemíra sexu. Je to pravda. Samotný režisér uplatňuje osobitý přístup. Proč by se mělo zobrazovat negativní násilí, když na sexu je vše pozitivní. A jde ještě dál. Ve Vejdi do prázdna ruší i hranice mezi bratrem a sestrou. Ovšem, ne úplně, jen v náznacích.

Vejdi do prázdna Zdroj: artcam.cz

Nicméně, jestli se nějaký nadšenec snímků pro dospělé domnívá, že uvidí 140 minut tohoto žánru, nebude mít až takovou radost. Noé se pokouší (svým způsobem) vykreslit příběh bratra, drogového dealera (Nathaniel Brown) a jeho sestry, striptýzové tanečnice (Paz de la Huerta), ve kterém je sex nejen prostředkem okamžitého potěšení, ale také nástrojem znovuzrození. Další věc, která Vejdi do prázdna oddaluje od pornografie, je Noého výjimečný kameraman (Benoit Debie) a výborní střihači (Gaspar Noé, Marc Boucrot, Jerome Pesnel).

Očima Pavlíny Nouzové: Jsou filmy, které šokují. Šokují a divák se vrací z kina s hlavou plnou myšlenek, často i oplzlých, a ještě dlouho mu vydrží. Pak je Vejdi do prázdna. Noé svými záběry už jen pokračuje ve své image a la Zvrácený (zde je nejděsivější scéna znásilnění v celosvětové kinematografii). Baví ho dávat do snímku mrtvolku embrya, sex na sto způsobů a obří vystřikující penis. To vše už na mě ale působí příliš prvoplánově. Ano, kamera je krásná. Nápad je originální. Ale povrchnost a účelovost to všechno zabíjí.

Hodnocení: 1*

Vize, nebo slepá ulička?

Vejdi do prázdna je dvouhodinový trip v Tokiu, které je vykreslené jako novodobé barevné město hříchu. Hlavní hrdina Oskar, vlastně jeho duše, se pohybuje v drogami ovládané čtvrti. Tím, že se divák většinu času dívá na svět jeho pohledem, má možnost zažívat jeho halucinace nebo letět nad městem jako Superman. Zní to úžasně. Jenomže když tyto jedinečné zážitky prožíváte několikrát za sebou, jejich hodnota mizí. Podmanivé speciální efekty se topí v nánosech překombinovaného příběhu. Bohužel.

Tento film vyžaduje opravdu pozorného diváka, protože na něj atakuje všemožnými způsoby, což je i jeho slabá stránka. Od vize se tak Noé posouvá do slepé uličky. Neudržuje si jednu linii a divák je pak ztracen. Možná kdyby ke každému lístku přibalili divákům jointa, tak by ten snímek fungoval naplno, se vším, co k tomu patří. Takto pro některé vyzní jako slepenec videoprojekcí, které je dnes běžně vidět třeba na drum´n´base koncertech.

Vejdi do prázdna: Vánoce pro artové intelektuály?

Byla by lež napsat o Vejdi do prázdna, že se jedná o plytkou psychedelickou jízdu nočním Tokiem. Některé věci opravdu stojí za návštěvu kina. Třeba jak si Noé pohrává s významem onoho prázdna a posouvá ho do jiného (pozitivního) významu. I to, jak používá principy buddhistické knihy mrtvých jako námět pro celý film a přitom nesklouzne do těžce intelektuálních úvah o životě a smrti. Oceňuji i způsob, jak vykresluje čistý vztah traumatizovaných sourozenců v prohnilém prostředí nočních klubů. A to vše nevšedním vizuálním zpracováním.

Nicméně, všechno toto pohromadě je příliš zmatečné a komplikované. A přitom, v posledních minutách filmu, Gaspar Noé vyjevuje asi to nejhlavnější a velice prosté poselství, které by mohlo znít: I tak si všichni jednou zasexujeme v hotelu láska!

Vejdi do prázdna (Enter the Void)

Drama
Francie/ Itálie/ Německo, 2009, 140 min.

Režie: Gaspar Noé
Hrají: Nathaniel Brown, Paz de la Huerta, Marina Stone

Hodnocení: 3***