RECENZE: Večírek v Divadle Broadway. Partička má na kontě inscenaci

FOTO: Večírek, Divadlo Broadway

Partička se rozhodla převést své zábavné scénky do jednoho celistvého Večírku. Výsledek v Divadle Broadway byl chvílemi roztahaný a zase tolik nepobavil.

FOTO: Večírek, Divadlo Broadway
Partičku doplnil například herec David Matásek. Zdroj: Divadlo Broadway

Hlavní námět inscenace má ambice pro úspěšnou komedii. Spolužáci ze střední se setkají po mnoha letech u jednoho doma. Na scéně se začnou, v zásadě vtipným způsobem, vyobrazovat  charaktery jednotlivých postav. Druhá polovina Večírku má pak nádech malé divadelní roadmovie, kdy hlavní hrdinové jedou na pohřeb jednoho ze spolužáků.

Když se k námětu připočítá Ondřej Sokol v režisérské roli se scénářem Michala Suchánka a s Partičkou v hlavních rolích, divák jde na představení s určitým očekáváním. Jak už to tak bývá, ne každému velkému očekávaní lze dostát.

Jedna z hlavních slabin Večírku se skrývá v délce inscenace. Divák nepotřebuje za své peníze v divadle co nejdéle sedět, ale chce se co nejvíce bavit. Což má v tomto případě nepřímou úměru. Další slabinou se stává silný podpis Partičky pod celou inscenací. Gagy nelze úplně zařadit do kategorie špatné, ale spíše do kategorie divákům známé, takže ničím nepřekvapí a chvílemi zabředávají do opakující se monotónnosti.

hana-svarcovaOčima Hany Švarcové: Na inscenaci Večírek lze vyzdvihnout kromě dvou podařených vtipů a hereckého výkonu Igora Chmely už jen perfektně zpracovanou scénu. To platí nejen pro interiér kolaudovaného domu v první polovině inscenace, ale zejména pro autobus regulérních rozměrů, který tvůrci využili ve druhé části.

Večírek se ale rozpadá do smršti skečů a rádoby vtipných gagů plných vulgarismů, které omrzí po prvním opakování. Inscenaci chybí opěrná linie v podobě příběhu, který by jednotlivé výstupy sjednotil. Inscenace trpí i tím, že herci v očekávání přicházejících vtipů nejsou schopni udržet vážnou tvář a smějí se dřív, čímž narušují pointu vtipů. Tento nešvar je zcela markantní u Michala Suchánka. Mravoučné ponaučení v závěru už jen korunuje plytkost celé inscenace.

Hodnocení: 30 %

Inscenace má dvě části. Ta první by se dala ohodnotit jako lepší. Zčásti i proto, že diváka drží ve střehu očekávaní, jak vše vyvrcholí. Druhou část, cestu autobusem, rozbíjí  proslovy jednotlivých účastníků na pohřbu spolužáka.

Michal Suchánek ještě stihne pobavit výstupem složeným z přísloví. Ale po Kláře Trojanové a Markovi Taclíkovi, kteří mají hrát tak opilé, že na pohřbu udělají rádoby vtipnou ostudu, už divák začne koukat na hodinky a začne přemítat, zda se u mikrofonu musí vystřídat opravdu všichni.

FOTO: Večírek, Divadlo Broadway
Spolužáci ze střední se setkají po mnoha letech.

Ani závěr nenabídne nic přelomového. To, že se na pohřeb vůbec nedostanou, že si každý uvědomí své opravdové důvody, proč chtěl na pohřeb jet, a že si spolužáci v pár minutách  zbilancují celý svůj dosavadní život, divák čekal už od začátku.

Vzhledem k možnostem a prostorám měla Broadway šanci scénu pojmout opravdu detailně. Zaujala mě otáčivá část jeviště, která dovolovala, aby se mohly dvě scény odehrávat v jeden čas, nebo rozříznutý autobus ve druhé polovině inscenace.

Večírek má kvalitní herecké obsazení. Partičku doplňuje Klára Trojanová, David Matásek a další. Ani jeden z hereckých výkonů však výrazně nepřevyšuje ty ostatní. S hereckými výkony je to podobně jako s celou  inscenací. Divák svým způsobem očekává, že se zapíše jako mezník v divadelní historii. Ta se ale stává spíše průměrem, který zapadne mezi ostatní komedie.

Večírek, Divadlo Broadway, autor: Kurt Kruty, režie: Ondřej Sokol, scénář: Michal Suchánek, hrají: Michal Suchánek, Klára Trojanová, David Matásek, Igor Chmela, Richard Genzer, Ondřej Sokol, Marek Taclík a další.

Hodnocení: 60 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Marta Procházková
Narodila se v létě roku 1986. Po vystudování obchodní akademie jela na zkušenou do deštivé Anglie. Po návratu z ciziny si kromě pracovních povinností začala plnit i studijní povinnosti na UJAKU v oboru Mediální a komunikační studia. Od srpna 2012 je nováčkem Topzinu a bude psát články do rubriky Divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*