3 fotky 
V pořadí druhý román britského spisovatele Chrise Cleava s názvem Včelička vypráví o osudovém setkání dvou zcela odlišných žen. Příběh však vyvolává řadu otázek, které se týkají nejen osobních problémů hlavních hrdinek, ale zároveň poukazuje na povahu a principy západní civilizace.
Román Včelička je zkrátka plný kontrastů., Zdroj: Nakladatelství Plus
Román Včelička je střídavou promluvou britské novinářky Sáry a téměř o polovinu mladší nigerijské dívky, která si říká Včelička. Každá žila naprosto odlišným životem. Alespoň do doby, než se setkaly na pláži v Nigérii, kde Sára trávila dovolenou se svým manželem.
Chris Cleave (1973) strávil své dětství v Kamerunu. Vystudoval experimentální psychologii na Oxfordské univerzitě, poté vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval jako barman či námořník. V současnosti píše sloupky pro The Guardian. Jeho spisovatelský debut Žár (2005) se setkal s velkým čtenářským ohlasem. Následující román Včelička (2011) se v Británii stal bestsellerem.
Oběma však setkání přineslo nenahraditelnou ztrátu. Sářin manžel spáchal sebevraždu, Včelička musela uprchnout ze země. Ozvěny pekla, které zažily, jsou sice jemně naznačovány už od začátku, ale co konkrétně se stalo, prozradí Cleave až v polovině knihy.
Kniha jako deník. Opravdu to pomáhá?
První část je totiž především osobní zpovědí obou hrdinek. Ačkoliv se na první pohled nezdá, že by mohly mít cokoli společného, obě řeší zásadní existenční otázky. Způsob vyprávění se dá přirovnat k deníkovým zápiskům, což příběhu přidává na autenticitě. Zkrátka chybí nestranný vypravěč.
Čtěte také: RECENZE: Malý Američan. Opisoval Andrew Taylor od Charlese Dickense?
Způsob, jakým se Včelička vyrovnává s novým prostředím, je poplatný jejímu věku. Dívce je teprve 16 let a její názory přes všechnu vážnost situace občas působí mírně naivním dojmem. Snaží se najít své místo ve světě, ze kterého má ovšem strach. Sára naopak představuje zcela jiný typ charakteru.
Jak mám synovi vysvětlit, že varovné příznaky byly tak nenápadné? Že pohroma, když si je naprosto jistá vlastní silou, se ohlásí sotva znatelným pohybem rtů. Říká se, že v hodině před zemětřesením vidí na nebi těžké mraky, vítr se zpomalí v horký dech a ptáci na stromech na návsi ztichnou. Ano, ale ve skutečnosti tatáž znamení věstí i hodinu oběda. Kdybychom panikařili pokaždé, když vítr utichne, v jednom kuse bychom leželi pod stolem v jídelně, místo abychom na něj připravovali talíře. Smíří se můj syn s tím, že takhle to bylo s jeho otcem?
Vztah jedince a společnosti se zrcadlí v problémech, se kterými se setkává Včelička. Vede neustálý vnitřní monolog adresovaný africkým kamarádkám, kterým se snaží vysvětlit život v Británii. Propast mezi africkým a evropským myšlením je ovšem příliš velká.
Když má autor nemístné poznámky
Z jejích úvah lze vyčíst kritiku západní civilizace, avšak skrytou za shovívavý tón, kterým vše zároveň omlouvá. Jenže právě ve stínu dívčiných zážitků to nepůsobí příliš věrohodně. Cleave se strefuje především do netečnosti, s jakou Evropané procházejí životem. Upozorňuje na pokrytectví a sobeckost, tak typické vlastnosti dnešní společnosti. Naráží tím na skutečnost, že se jedinci věnují pouze svým malým světům, ale co se děje v tom velkém, opravdovém, je nezajímá.
Když ve vašich novinách píšou o místě, odkud pocházím, říkají tomu rozvojový svět. Neříkali byste rozvojový, kdybyste nevěřili, že jste nám nechali budoucnost, ve které bychom se mohli rozvíjet. A podle toho vím, že nejste zlí.
Paradoxně se stěžejní události celého příběhu, tedy prvnímu setkání Včeličky se Sárou, dostává pozornosti až v druhé polovině knihy. Cleave si ovšem ani v tento okamžik neodpouští nevhodné detaily.
Přestože píše o tragických momentech, neváhá do nich vkládat nemístné postřehy, které jinak dobře vystavěný příběh zbytečně shazují. Některé myšlenky postav tak působí v kontextu děje nepřesvědčivě. Z hrdinů dělají pouhé pozorovatele událostí, nikoli přímé účastníky.
Gradace až na konci příběhu?
Teprve od této chvíle začíná příběh gradovat. Najednou se děj hemží nečekanými zlomy. Překvapivý je i konec, který však nese určitou známku patosu. I tak je ale závěrečné osobní proměně postav věnován příliš malý prostor.
Román Včelička je zkrátka plný kontrastů. Na pozadí všedních problémů se objevuje problematika špatného zacházení s uprchlíky v Evropě či problematika ropné války v Africe. Neustále se střetávají osobní tragédie s těmi, které člověka a jeho schopnosti už přerůstají. Přece jen ale něco zásadního Včeličce chybí. Dějová pestrost je totiž na škodu hlubšímu propracování jednotlivých událostí. Možná právě slabosti knihy se tak stanou přednostmi filmu, jehož scénář už má být hotový.
Název: Včelička
Název originálu: The Other Hand
Autor: Chris Cleave
Počet stran: 304
Vazba: vázaná, 130 x 200 mm
Nakladatelství: Plus, Praha, 2012
Doporučená cena: 299 korunHodnocení: 60 %
