×
TOPZINE.cz

RECENZE: Údolí včel zahájilo sezonu v Komedii. Körnera se drží jako klíště

Hledání štěstí, touha po domově a rozpor mezi duchovním a světským životem. Tím vším se zabývá Údolí včel autora Vladimíra Körnera. Ze Strašnického divadla se společně s Company.cz přesunulo do Divadla Komedie.[album: https://www.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/udoli-vcel-premiera/|width=660]

Samotná dějová linie příběhu se skládá z několika částí. Hlavní hrdina Ondřej z Vlkova je přítomen na svatbě svého otce, který si bere novou ženu. Ondřej ji vyleká svatebním darem a otec přislíbí jeho duši bohu. Hlavní hrdina se tak dostává do křižáckého řádu, kde se setkává s fanatickým Arminem. Ten je ochotný vzdát se všeho pozemského jen proto, aby došel duchovní spásy.

Nepřehlédněte: V Podobě věcí zdání klame. Outsider se změní ve frajera

Vstup do řádu a vysvětlení Arminova smyslu bytí zabírá poměrně velkou část děje. Ondřej začíná věřit Arminovým myšlenkám a vzdává se vzpomínek na domov. Jeden z bratrů se rozhodne utéct od řádu a vnukne Ondřejovi myšlenku touhy po domově. Utíká od řádu, ale přítel Armin ho pronásleduje. Sic mu zachrání život, nepřesvědčí Ondřeje, aby se vrátil k řádu.

Doma ve Vlkově zjistí, že otec je po smrti a že panství chátrá. Rozhodne se vzít vše do svých rukou. Obnoví chod na panství a s nevlastní matkou, která v soužití s otcem trpěla, se sblíží natolik, že se s ní rozhodne oženit a založit rodinu.

FOTO: Údolí včel - Petr
Ponurá scéna podtrhuje prostředí děje. Zdroj: Divadlo Komedie

Vypadá to, že Ondřej došel svého štěstí. Že touha po životě, po lásce a po lidských radostech vyhrála nad spásou duše v podobě odříkání si všeho fyzického. Avšak do té doby, než na svatební hostinu přichází Armin, který Leně podřeže hrdlo. Ondřej šílený hněvem nechá Armina roztrhat psy a sám se opět dostává k rozporu mezi duchovním a světským životem.

Náznaky, ve kterých se může divák ztrácet

Ačkoliv se děj vyznačuje rozmanitostí, na divadelních prknech jsou scény převedeny do náznaků. Několikaminutový monolog o smyslu obětování se, který Jan Novotný odříkává v latině, působí impozantně i díky dobré práci osvětlovačů. V porovnání s ostatními scénami, kde je děj spíše naznačen, může působit neadekvátně.

FOTO: Údolí včel-umírání
Život i smrt patří k sobě

Nedotažené dějové linie celou hru srážejí. Například scénu, kdy se Ondřej rozhodne utéct od řádu, nemusí divák neznalý předlohy pochopit. Rozvinutější scény, které by na sebe lépe navazovaly, by celou inscenaci zatraktivnily.

Očima Anny Kottové: Román Vladimíra Körnera proslavilo filmové zpracování Františka Vláčila. Na divadelní prkna se jej pokusila dostat Eva Bergerová, režisérka a umělecká šéfka Divadla Company.cz. Inscenaci si vybrali dokonce k zahájení sezony. Tu s napětím očekávali jak novináři, tak třeba i Dušan D. Pařízek, který se na premiéře ukázal. Nová Komedie mohla zvolit lépe, ale i hůře.

Inscenace je plochá jako břišní partie topmodelky. Sic se herci snaží, velký prostor neutáhnou, protože nemají dostatečně dramatickou zápletku. Protestansky, zato prakticky uzpůsobená scéna jim nepomůže. Inscenace se příliš striktně drží filmové i románové atmosféry. Potřebovala by oživit a okořenit odvahou, jakou projevila ve zpomaleném šermířském souboji ala Matrix. Nemá se tak krom známého příběhu a ucházejícího výkonu Jana Zadražila a Jana Novotného čím zapsat do paměti diváků.

Hodnocení: 70 %

Herci si celkově vystačí s několika kulisami, které poukazují na náznaky děje. Divák nejen díky nim dostává možnost vytvořit si vlastní úsudek. Zbylo ale dost prostoru, kdy mohla inscenace diváka ohromit. Pouze scéna, kdy Ondřeje napadnou dva muži, využije tento potenciál. Zpomalené momenty rvačky se střídají se zrychlenými, podtržené hudebním doprovodem. Vše vypadá velmi realisticky, především díky sehraným pohybům šermířů.

Kvalitní herecké výkony, které diváka přesvědčí

Herci ztvárnili postavy tak dobře, že dávají divákům jasnou zprávu o charakteru každé z nich. Ať už jde o Jana Novotného v roli Armina, Jana Zadražila alias Ondřeje nebo o Ljubu Krbovou alias Lenu.

FOTO: Údolí včel - rvačka
Dojde Ondřej i přes všechny překážky svému štěstí?

Jan Novotný působí naprosto chladným a odměřeným dojmem. Dojmem člověka, který si jde tvrdě za svým cílem. Jan Zadražil balancuje mezi pocity naprostého štěstí, střídající se s pocity naprostého zoufalství.  Ljuba Krbová se jeví jako žena, která chce rozdávat svou lásku.

Co ale chybí, jsou rozmanitější dialogy. Některé scény působí jako pantomima a divák se ztrácí v jejich smyslu. Ze začátku představení divák tápe a snaží se zachytit nějaký pevný bod děje, od kterého by se může odrazit. Ten ale přichází až v závěru, kdy celá inscenace dostává smysl.

Čtěte také: Glangarry Glan Ross sedí Praze jako prdel na hrnec

Příběh se odehrává ve středověku, díky osvětlovačům celá scéna působí pochmurným a nešťastným dojmem. Režisérka Eva Bergerová oživila příběh Údolí včel nově na prknech Divadla Komedie. Vstup do sezony nevyšel špatně. Divák sice nezůstane v němém úžasu, ale herci i tvůrci odvedli dobrou práci.

Údolí včel

Divadlo Komedie

Autor: Vladimír Körner

Režie: Eva Bergerová

Hrají: Jan Novotný, Ljuba Krbová, Jan Zadražil, Jan Skopeček, Jiří Racek a Michal Slaný

Hodnocení 70 %

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..