RECENZE: Slečna Jairová děsí. Divadlo v Dlouhé ovládl středověk

FOTO: Inscenaci Slečna Jairová uvedlo Divadlo v Dlouhé
Miroslava Táborského trápí smrt dcery Blandiny, Zdroj: Martin Špelda, Divadlo v Dlouhé

Divadlo v Dlouhé uvedlo v české premiéře inscenaci Slečna Jairová belgického dramatika Michela de Ghelderode. Mystérium Slečna Jairová bohatě čerpá ze středověkého divadla.

Ústřední téma inscenace Slečna Jairová představuje vzkříšení. Biblický příběh o vzkříšení Blandiny Jairové je pouze okrajovou událostí a odehrává se na pozadí velikonočních pašijí.

Michel de Ghelderode upřednostnil příběh Jairovy dcery, která po vážné nemoci umírá. Zoufalí rodiče řeší situaci tak, že k Blandině pozvou podivnou postavu Zrzouna. Ten Blandinu vzkřísí. Po vzkříšení se Blandina pohybuje mezi životem a smrtí. Teprve setkání s podobně vzkříšeným Lazerem ji nasměruje opět správným směrem.

Režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek pojali inscenaci ve velkolepém středověkém stylu. Zcela v intencích Ghelderodova textu se vydávají na imaginativní pouť do světa plného pokřivených groteskních charakterů, maškarního reje a třeskutých barev. Jestliže středověké divadlo kombinuje nízké a vysoké žánry, staví do těsné blízkosti vážná biblická a satirická témata, potom inscenace Slečna Jairová bohatě čerpá z tohoto odkazu.

Slečna Jairová především okouzluje. Intenzivně působí na všechny smysly, čímž vtahuje publikum k sobě. Divák se tak stává součástí divokého, neuchopitelného reje. Nejen zrak a sluch, ale také čich si přijde na své. V první polovině inscenace se vzduchem celého sálu line vůně kadidla.

FOTO: Inscenaci Slečna Jairová uvedlo Divadlo v Dlouhé
Miroslava Táborského trápí smrt dcery Blandiny. Zdroj: Martin Špelda, Divadlo v Dlouhé

Scénická hudba použitá v inscenaci Slečna Jairová pochází z dílny Vladimíra Franze. Franzova hudba pečlivě sleduje změny rytmu inscenace. V některých momentech změny předjímá. Důsledně však dotváří atmosféru scén, aniž by usilovala o to, prodrat se do popředí.

Velkolepě působí scéna Martina Černého. V centru pozornosti stojí prostor Jairova dvoru, popřípadě domu. Černý  kromě detailu akcentuje i perspektivu města, a tak se vidění omezené, ale detailní střetává s širším, ale povšechnějším. Díky tomuto nápaditému řešení lze kondenzovat drobnokresbu Blandinina tápání mezi životem a smrtí a dunivým tepem maškarního průvodu v jednom okamžiku.

Scénické řešení umožňuje rozehrát nervy drásající, na všechny smysly působící show plnou barev, zvuků a blikání. Působivostí a intenzitou signálů, které vysílá inscenace směrem k divákovi všemi možnými kanály, se Slečně Jairové vyrovná málokterá inscenace.

FOTO: Inscenaci Slečna Jairová uvedlo Divadlo v Dlouhé
Přežírající se vikář v podání Jana Vondráčka publikum rozesmál.

V inscenaci Slečna Jairová exceluje v hlavní roli Blandiny Jairové herečka Magdalena Zimová. Ztvárnila Jairovu dceru mnohovrstevnatě. V divákovi budí soucit i odpor současně. Na jedné straně působí jako křehká panenka hodna ochrany, na druhé straně stojí pokřivená groteskní figurka z hororu.

Ani ostatní herci nezaostávají. Zejména Jan Vondráček a Tomáš Turek karikující vikáře a faráře trefili groteskní rovinu obou těchto povolání velice přesně. Pohyby všech herců připomínající trhavé slepičí pohyby a zadrhávající pohyby nesprávně vedených loutek jen spoluvytváří atmosféru nepřirozeného prostředí.

Opulentní vizuál Slečny Jairové ohromuje, stejně tak bohaté kostýmy plně korespondující s temnou atmosférou. Otázkou zůstává, nakolik je divák 21. století schopen v této změti číst a nacházet významy. Autor Michel de Ghelderode nechává diváka stát osamoceného uprostřed rejdivého karnevalu, aniž by mu nabídl pomocnou ruku.

Inscenace Slečna Jairová nabízí silný a intenzivní zážitek. Nejde o jednoduchou a jednoznačnou inscenaci, neboť v ní mnohé zůstává nevyřčeno. Ale dáli si divák práci a zamyslí se nad všemi složkami, kýženého smyslu se dobere.

Slečna Jairová, Divadlo v Dlouhé, autor: Michel de Ghelderode, režie: Hana Burešová, hrají: Miroslav Táborský, Lenka Veliká, Magdalena Zimová, Jan Meduna, Jan Vondráček, Tomáš Turek, Emma Černá a další

Hodnocení: 80 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Švarcová
V Českém Krumlově se v prosinci 1988 narodila, aby o pár let později složila maturitní zkoušku na gymnáziu Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích. Od té doby studuje bohemistiku na pražské Filozofické fakultě. Kromě knih a divadla propadla tenisu, horským kolům a dobrovolným hasičům. Od října 2012 přispívá do rubriky Divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*