×
TOPZINE.cz

Recenze: Serge Gainsbourg. Je t’aime… moi non plus

Serge GainsbourgAutor písně plné vzdechů a sténání, zpěvák, který se dostal do hitparády až díky reggae předělávce Marseillaisy, svůdce Brigitte Bardot. Pokud víte alespoň jednu ze jmenovaných věcí o Sergeovi, budete z dokumentu nadšeni.

Serge Gainsbourg, Zdroj: distributor filmu
Serge Gainsbourg, Zdroj: distributor filmu

Francouzský šansoniér a bohém Serge Gainsbourg zemřel před téměř dvaceti lety. Psal texty pro Brigitte Bardot, Catherine Deneuve, Vanessu Paradis nebo Jane Birkin. Se všemi (pravděpodobně) spal, tu poslední, tzv. Birkinku si i vzal a zplodil s ní krásnou Charlotte Gainsbourg. Svou provokativní image pobuřoval, až nakonec předělal francouzskou hymnu Marseillaisu do reggae songu a znepřátelil si tak i ty nejposlednější tolerantní Francouze. Nenajdete fotografii, kde by zrovna nekouřil. Nakonec ve věku 62 let zemřel na infarkt.

Pokud člověk nikdy neslyšel jméno Serge Gainsbourg, má u tohohle dokumentárního dramatu smůlu. Možná ho zaujme skladatelův bohatý život, možná si oblíbí jeho písničky a dojde si koupit nějaké výběrové album, možná akorát dostane neutuchající chuť zapálit si cigaretu. Nepochopí ale tu spoustu narážek. Když k Sergeovi přijde vnadná blondýna, tomuto divákovi až po půl hodině díky oslovení Brigitte! dojde, která sexbomba to vlastně je.

Film je svým způsobem zavádějící. O zpěvákovi toho tolik neřekne, tím myslím historické údaje. Zato perfektně vystihuje jeho povahu, jeho nálady, jeho motivaci. Pokud ale člověk neví, že mezi ním a Jane Birkin bylo přes to všechno úžasné pouto a ona sama v jednom rozhovoru uznala, že Gainsbourg byl láska jejího života, má potom pocit, jako by ji ten nafoukanec týral. On ale nebyl nafoukaný a nikoho netýral.

Nejdřív wikipedie, pak kino

Minimálně doporučuji si předem něco najít (aspoň na té wikipedii, když už nic). Fanoušky Gainsbourga pak už bude leda otravovat přílišná délka, dvě a čtvrt hodiny je prostě moc, pokud se jedná o poměrně složité a intelektuální drama.

Režisér Joann Sfar (tento snímek je jeho debutem, předtím dělal akorát komiksy) ovšem vybral až neskutečně šikovně herce do hlavních rolí. Jejich jména normálnímu divákovi pravděpodobně nic neřeknou, leda až na modelku Laetitiu Castu, která po odbarvení na blond vypadá přesně jako slavná Bardotka. I ostatní se ale na chlup podobají svým předlohám. Sami můžete porovnat – nalevo je opravdový Serge, napravo ten filmový.

Serge Gainsbourg, Zdroj: distributor filmu
Pravý Serge Gainsbourg a jeho filmový protagonista Eric Elmosnino, Zdroj: distributor filmu

Hudba nejen jako doplněk

Samozřejmě ale jejich plusem není pouze vzhled. Představitel Gainsbourga během stárnutí ve filmu vypadá sešle nejen díky maskérům, ale vypomáhá si i výrazovou mimikou a postupně unavenějším a unavenějším hlasem.

Spolu s nádhernou hudbou, převážně inspirovanou bluesem a jazzem, vytváří autoři melancholickou atmosféru, kterou chvílemi probleskne nějaký ten vtípek. Každopádně ale po zhlédnutí nebudete mít na nic náladu, budete toužit leda tak po láhvi červeného vína a krabičce cigaret. Pak už si k tomu pustit jenom francouzské šansony od Serge, případně Edith Piaf, a prohlížet si fotografie z dětství.

Serge Gainsbourg (Gainsbourg (Vie héroïque))

Drama / Hudební
Francie / USA, 2010, 130 min

Režie: Joann Sfar
Hrají: Eric Elmosnino, Mylène Jampanoï, Laetitia Casta, Lucy Gordon, Anna Mouglalis, Yolande Moreau, Sara Forestier

Hodnocení: 4****

[album:



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..