RECENZE: Příbram rozpoutala Válku Roseových. Šrapnely létaly blízko

FOTO: Válku Roseových připravilo Divadlo A. Dvořáka v Příbrami
Když se dva přestanou mít rádi, létají šrapnely nebezpečně blízko. Zdroj: Divadlo A. Dvořáka Příbram

Dosud poslední premiérou Divadla A. Dvořáka v Příbrami se stala inscenace Válka Roseových amerického autora Warrena Adlera. Režie divadelního zpracování se chopil Ondřej Sokol, jeden ze členů úspěšné Partičky.

FOTO: Válku Roseových připravilo Divadlo A. Dvořáka v Příbrami
Když se dva přestanou mít rádi, létají šrapnely nebezpečně blízko. Zdroj: Divadlo A. Dvořáka Příbram

Válka Roseových je příběhem o tom, jak se z ideálního manželství mávnutím kouzelného proutku stane peklo. Barbara a Jonathan Roseovi mají vše. Dokonalý dům, dokonalé děti, dokonalou práci, dokonalý vztah. Navzdory všemu luxusu si přestanou rozumět.

Ona si uvědomí, že se po celou dobu manželství nestihla realizovat a může za to on. Zažádá o rozvod, čímž naruší dokonalou rovnováhu Jonathanova života. Schyluje se k válce. Jeden druhému nehodlají dát ani píď domu zadarmo. Šrapnely jejich zášti létají zatraceně blízko hlav diváků.

Inscenace Válka Roseových je komedií s vážným tématem. Od počátku do konce to v ní jiskří emocemi, vášněmi, zlomyslností a vtipem. A o vtip a humor tu jde v první řadě. Hašteření rozvádějících se manželů přichází ve vlnách, přičemž každá následující vlna schválnosti předčí tu předchozí v intenzitě. Humor, který autorský tým zvolil pro tuto inscenaci, přechází postupně v kontrastující mrazení v zádech.

FOTO: Inscenaci Válka Roseových uvedlo Divadlo A. Dvořáka Příbram
Rozvod znamená válku a ta si žádá velké oběti.

Vše začíná nevinně, spravedlivým rozdělením domu na dvě stejné části. Ovšem závěrečná scéna, kdy Barbara uvaří manželovi na usmířenou svou speciální domácí paštiku a poté mu řekne, že jeho milovaný pes už nezaštěká, je jen pro otrlé povahy.

Zatímco první polovinu inscenace charakterizují drobné výpady proti nepříteli a jde o jakousi soft verzi války, po přestávce oba protagonisté přecházejí v systematické ničení soupeře bez ohledu na city.

Ondřej Sokol se kromě režie chopil také překladu hry. Text, který vytvořil, se vyznačuje nesmírnou svižností, moderností a lehkostí. Samozřejmě nechybí humor, místy připomínající Partičku. V ústech obou hlavních postav se slova sama stávají zbraní, přesně mířenou střelou.

Kromě kvalitně vystavěného textu, který postupně graduje směrem k tragickému finále, se na zdařilé inscenaci podílí herci. Ústřední dvojice v podání Michala Dlouhého a Heleny Lapčíková předvádí přímo heroické výkony. Oba bravurně ztvárňují chladnokrevné ničení milovaných předmětů toho druhého. Jiskření mezi nimi se stává doslova hmatatelným.

Dlouhý ztvárnil postavu Jonathana s lehkostí a humorem. Vytvořil obraz ublíženého egocentrického mužství. Kromě vítězoslavných grimas Michala Dlouhého patří k vrcholům inscenace také jeho hysterický záchvat poté, co zjistí, že se už neprojede ve svém krásně červeném Ferrari, symbolu své mužské hrdosti. „Ferďásku, vrať se!“ volá zoufalý Jonathan poté, co mu Barbara donese utržené zpětné zrcátko.

FOTO: Divadlo A. Dvořáka v Příbrami připravilo inscenaci Válka Roseových
V hlavních rolích excelují Michal Dlouhý a Helena Lapčíková.

Racionálně vypočítavou polohu ztvárňují v inscenaci oba právníci. Cítí zisk, protože jak několikrát v inscenaci zazní, rozvod není levná záležitost, a proto pošťuchují své klienty do stále tvrdších útoků. Ne však otevřeně a na plná ústa, ale slouží jako nepatrné, sotva postihnutelné vnuknutí.

V této poloze jsou Roman Štabrňák (Jonathanův právník) i Lukáš Král (Barbařin právník) přesní. Zejména úlisný židovský právník Goldstein v podání Štabrňáka příjemně osvěžuje jinak emociálně vypjatou atmosféru a vnáší do ní kousek právnické chladnokrevné elegance a ironie.

Inscenace Válka Roseových představuje na komediálním poli zbraň nejtěžšího kalibru. Je vtipná od prvních okamžiků. S lehkostí graduje až k závěrečné scéně. Nejde však o prvoplánový humor pro humor. Situace obsahují humornou složku jako svou integrální součást, přičemž třešničku na dortu představuje humor jazykový, s citem a umem volený.

V pozadí všech humorných scén lze vycítit přítomnost mrazivého elementu, který v sobě nese varování a který povznáší obyčejný situační humor výš. Inscenace Válka Roseových se tak s přehledem řadí mezi nejlepší komedie, které lze v současné době na české divadelní scéně spatřit.

Válka Roseových, Divadlo A. Dvořáka Příbram, autor: Warren Adler, režie: Ondřej Sokol, hrají: Michal Dlouhý, Helena Lapčíková, Roman Štabrňák, Lukáš Král a Petr Florián

Hodnocení: 90 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Švarcová
V Českém Krumlově se v prosinci 1988 narodila, aby o pár let později složila maturitní zkoušku na gymnáziu Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích. Od té doby studuje bohemistiku na pražské Filozofické fakultě. Kromě knih a divadla propadla tenisu, horským kolům a dobrovolným hasičům. Od října 2012 přispívá do rubriky Divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*