4 fotky 
Očima 
Kdy naposled jste viděli nezávislý hudební film? Michala Davida v něm vážně neuslyšíte, navíc tenhle snímek předcházejí zvěsti o zajímavém hudebním výběru. Realita vám ale uštědří takovou facku, že se z ní budete ještě dlouho probírat.
Příběh o jedné moravské partičce je protknutý amatérismem. Zdroj: distributor filmu
Je to příběh jak z pohádky. Mladý ajťák sedí v hospodě, poslouchá písničku, během níž ho napadne námět na film. Utíká domů, seč mu síly stačí, kde za noc bleskovou rychlostí napíše kostru scénáře, jenže pořád to není ono. Chybí tomu hudba, spousta hudby!
Režisér Karel Hřib natáčel film podle vlastního námětu tři roky většinou o víkendu v Uherském Brodě a Brně. Na filmu se podílelo kolem 300 herců a komparzistů a pro všechny zúčastněné jde o filmovou prvotinu, což není tak těžké poznat. Všechno tvůrci točili zřejmě na domácí kameru, takže kvalitou film vážně nestačí na velká plátna.
Když mladík uspořádá projekci v místním kulturáku, nadšené osazenstvo, složené především z herců a komparzistů, mu vnukne odvážný nápad pokusit se dostat tenhle film dál. A průšvih je na světě. Ono to zní dobře, nezávislý hudební film, jenže v tomhle případě je slovo nezávislý synonymem pro amatérský.
[youtube_660]HUPBv7kBuz8[/youtube_660]
Kapela Praetorian odvedla slušnou práci a soundtrack je narvaný jednou metalovou peckou za druhou. Ale jako by režisér Karel Hřib nevěděl, kam hudbu umístit a hlavně v jaké míře, a tak každých deset minut do děje narve jeden song od začátku do posledních tónů.
Čtyřminutovky s vypnutým zvukem
A to přesně ve chvíli, kdy se na plátně začnou odvíjet pomalu nejdramatičtější momenty, takže herci místo dialogů na sebe jenom bezhlesně otevírají pusy. V kontextu tak sice pochopíte, o co jde, ale ty čtyřminutovky s vypnutým zvukem působí poněkud klipovitě.
Jakmile herci otevřou pusu, začnete se modlit, aby tam tvůrci zase co nejdřív hodili nějaký ten flák. Všechny protagonisty hrají naprostí začátečníci a amatérismus čiší z každého záběru. Nikdo ze štábu zřejmě moc netušil, kde film střihnout, které pasáže vynechat, aby už tak překombinovaný děj nabral na spádu.
Kapela Praetorian to umí na pódiu rozbalit. Ale to je tak všechno.
Nejproblematičtější je snad samotný scénář, přitom po té pohádce, kterou jsem vyprávěla v úvodu, byste možná očekávali něco speciálního. Místo toho jde jen o příběh o uherskobrodské středoškolačce Radce (Soňa Černá), která chodí s nemastným neslaným Honzou (Martin Čech).
Očima Lucie Šimůnkové: Nic proti amatérské kinematografii jako koníčku. Naopak, ať si každý točí, co chce. Ale distribuce v kinech, to už je jiná liga, byť to tak často nevypadá. Příběh z periferie proto musí očekávat srovnání a jeho boj s kterýmkoli filmem, který se za posledních dvacet let objevil v kinech, je předem prohraný.
Technicky je to bída, o herectví se vůbec nedá mluvit. Dialogy jsou přímo strašlivé, každý scenárista-začátečník ví, že filmové postavy mluví jinak než normální lidé, protože v opačném případě to působí směšně. Film má normální stopáž, ale subjektivně je k nepřečkání. Ačkoli oceňuji snahu party kamarádů a (podle počtu komparzu) pravděpodobně i celého města, tohle prostě v kině nemá co dělat. Je to odstrašující příklad toho, jak netočit film.
Hodnocení: odpad
Jednoho dne ho ale naivně nechá kvůli mnohem většímu týpkovi na motorce, Honza odjíždí studovat do Brna a jejich cesty se rozejdou. Že to asi nebude napořád, poznáte už po prvních minutách. Mezitím je ale čeká dlouhá a komplikovaná cesta plná zvratů ve stylu teenagerských seriálů.
Šťastný páreček na rozkvetlé louce, šťastný páreček na houpačce, šťastný páreček při západu slunce…
Autor scénář záměrně natahuje, a když se blíží happy end, tak jen navršuje další překážky a komplikace. I přesto nebudete mít pocit, že sledujete nějaký originální počin. Naopak jediným pozoruhodným elementem, který vás donutí se u filmu aspoň pousmát, je silný moravský přízvuk hlavních postav. V kombinaci s pověstným brbláním pod fousy některým postavám prostě rozumět nebudete.
Je mi jasné, že si režisér Příběhem z periferie chtěl hlavně splnit sen, jenže mírně řečeno – tenhle film vůbec nepatří do distribuce. Naopak si ho dovedu představit sestříhaný do půl tuctu seriálových webisod, které by pubertální fanynky z Uherského Brodu milovaly. Na druhou stranu, alespoň má pražský Festival otrlého diváka pro příští rok dalšího adepta na promítání.
Příběh z periferie
Hudební / Drama
Česko, 2012, 93 minRežie: Karel Hřib
Hrají: Soňa Černá, Martin Čech, Jaromír Sýkora, Petra Libíková, Miroslav Žižka, Ladislav Výmola, Kateřina Čechová, Patrik Palkovič, Pavel VrágaHodnocení: 1*
