RECENZE: Post-rockoví 65daysofstatic se předvedli jako mistři atmosféry

FOTO: 65daysofstatic
Diváci si tak mohli užít typické 65daysofstatic s jejich místy kvílivým, vibrujícím a mrazivým zvukovým projevem. | Foto: Tereza Menclová, TOPZINE.cz

Pokud patříte mezi fanoušky alternativního žánru post-rocku a vyžíváte se v instrumentálních gradacích a kvílivých kytarových tónech, pak by pro vás úterní koncert uznávané kapely 65daysofstatic byl přesně to pravé. Britská čtveřice totiž na pevných základech majestátního zvuku vybudovala v pražském klubu Roxy strhující atmosféru.

FOTO: 65daysofstatic
Britská čtveřice nad tichým, gradujícím nástupem mávla rukou. | Foto: Tereza Menclová, TOPZINE:cz

Večer přitom odstartovala nenápadná australská kapela Sleepmakeswaves, která představila post-rock v jeho nejčistší podobě. Žádné vokály, jen dvě kytary, našlápnutá basa a nepostradatelné bicí. A byť se v porovnání se 65daysofstatic jednalo spíše o konzervativnější skupinu, jež se ve svém žánru drží poměrně klasického vzorce, i tak se jí podařilo publikum náležitě navnadit na příchod hlavní hvězdy večera.

Pozvolné melodie a pomalejší gradaci Australanů tak záhy vystřídaly samply a silný, a v případě 65daysofstatic poměrně netradiční, elektronický zvuk. Britská čtveřice nad tichým, gradujícím nástupem mávla rukou a rovnou publiku naservírovala elektronikou silně podbarvené singly z jejich nejnovějšího alba Wild Light. Zvuk kvílejících kytar, který je stěžejní pro jejich starší tvorbu, tak chvílemi zcela mizel za hutnou elektronickou stěnou. Výsledkem sice byl velmi našlápnutý, nicméně poměrně jednotvárný start.

O to víc ale vynikl následný přechod od elektronického nářezu ke zvukově barevnějším skladbám s všudypřítomnou gradací a naléhavostí, která je post-rocku vlastní. Kytary opět získaly svou převahu a diváci si tak mohli užít typické 65daysofstatic s jejich místy kvílivým, vibrujícím a mrazivým zvukovým projevem.

Čtveřici muzikantů se podařilo s pomocí početného publika vybudovat velmi silnou atmosféru. Chladné a místy skoro až apokalyptické pasáže čas od času přerušily klidné tóny klavíru a o návaznost mezi jednotlivými singly se postaral přátelský projev frontmana Joea Shrewsburyho. A když na závěr celý koncert vyeskaloval slavnými písněmi Radio Protector či Retreat! Retreat!, bylo už zcela jasné, že na tohle vystoupení fanoušci jen tak nezapomenou.

Hodnocení: 90 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Tereza Menclová
Narodila se roku 1991, chodila na gymnázium v Roudnici nad Labem, studuje žurnalistiku na FSV UK, do redakce Topzine nastoupila v prosinci roku 2011.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*