Román Evy Urbaníkové nazvaný Příliš osobní známost je určen především ženám. Autorka ze Slovenska si v něm klade otázku, jestli opravdová láska skutečně přemůže všechno zlé.
Ustojí partnerský vztah krizi? Zdroj: sxc.hu
Hlavní hrdinkou knihy nazvané Příliš osobní známost je vyrovnaná (jak o sobě sama říká) třiatřicetiletá svobodná žena bez závazků a s dobrou kariérou. Příběh knihy je vypravován samotnou hlavní hrdinkou, jejíž jméno se z vypravování vůbec nedozvíme a tak po celou dobu příběhu zůstává bezejmennou ústřední postavou. Hlavní hrdinka si ve vší slušnosti užívá života, jaký se svobodné ženě nabízí. Netrápí ji, že je bez vážné známosti, bez rodiny. Je prostě vyrovnaná.
Eva Urbaníková (1976) je známá současná slovenská spisovatelka pocházející ze Žiliny. V osmnácti letech odešla do Bratislavy, kde vystudovala žurnalistiku a žije tam dodnes.
Celý profesionální život se věnuje publicistice. Začínala jako moderátorka v rádiu, sedm let působila v měsíčníku Eva. Od podzimu 2008 moderuje televizní pořad 7edem, s.r.o. Také se věnuje vydavatelství Evitapress, které založila v roce 2007. Má dceru a syna. Její romány jsou především o mezilidských vztazích.
Osudové setkání a chvíle obyčejného štěstí
Jednoho dne naší hrdince do života vstoupí Marek – vdovec starající se o pětiletou dceru a majitel úspěšné stavební firmy. Jejich první setkání je pracovní, ale jak už můžeme tušit, není setkáním posledním. Vzájemné sympatie vzplanou a hlavní hrdinka začíná s Markem a jeho malou dcerou Terezkou trávit stále více času.
Příliš osobní známost může být hezká, ale i bolavá, Zdroj: sxc.hu
Mezi partnery se postupem času zrodí skutečná láska. Hlavní hrdinka se nyní cítí nejenom vyrovnaná, ale i opravdu šťastná. Ke svému údivu se cítí spokojená v již zaběhnuté rodině, kde má každý své místo, svoje zvyky a nálady. Najednou je naplněna pocitem jistoty a úplnosti vedle muže, jenž ovdověl před třemi lety a je nucen se sám starat o malou dceru a dům. Po smrti své mladé ženy se Marek zatvrdil před celým světem a teprve s hlavní hrdinkou znovu po několika letech zažívá i on chvíle štěstí. Opět je schopen milovat a ctít ženu.
Silné pouto se vytvoří také mezi hlavní hrdinkou a Terezkou. Děvčátko potřebuje mámu a hlavní hrdinka tuto úlohu zastává ráda a dokonale. Všichni tři si užívají běžných dnů, kdy jsou spolu a vše se zdá být dokonalé. Život ale není peříčko…
Démon jménem alkohol
Díky ekonomické krizi Markova stavební firma zkrachuje. Marek je bez práce a zůstává mu jen spousta dluhů. A tak se pomalu do jeho života a potažmo i do života hlavní hrdinky dostává nezvaný host jménem alkohol, jímž Marek řeší svoji nelehkou situaci. Postupem času se z báječného života hlavní hrdinky stává začarovaný kruh Markova pití, kocovin, světlých chvilek, neustálých omluv a slibů. V opilosti si Marek svoji zlobu na celý svět vybíjí na ní a na své dceři.
Začíná to nenápadně, sklenka, dvě... Zdroj: Tereza Ticháčková, Topzine.cz
Odejít či zůstat
Jaký je život s pijanem? Náročný a nevyzpytatelný, nikdy nevíte, co vás doma čeká. Po čase se hlavní hrdinka cítí vyčerpaná životem s alkoholikem a začne řešit dilema, zda od Marka odejít nebo zůstat. Rozhodnutí je to nelehké – je tu totiž ještě malé bezbranné dítě potřebující péči a lásku. Terezka, jenž naši hrdinku právě začala oslovovat mami… A opravdu je tím správným východiskem opustit muže, kterého i přes vážné problémy s alkoholem stále miluje?
„Když jsem onoho tmavého podvečera stála na semaforech, připadalo mi absurdní, že odbočuju k matčině bytu. Co bych tam dělala? Seděla na gauči a četla knížku? Sledovala Panelák, Ordinaci, Odsouzené nebo Profesionály? Hrála bych s matkou karty, probírala drby od ní z práce? Lehla bych si do svého starého dětského pokoje a tvářila se, že je všechno jako předtím? Před Markem? Vzpomněla jsem si na babičku. Měla smutné oči, vrásky a mrtvou dceru. Měla něco za sebou, utvořila si názor a nesoudila. Ani mě, ani Marka, ani nikoho jiného. Její generace řešila své problémy za zavřenými dveřmi, moje generace měla potřebu o problémech hovořit nahlas. Její generace skláněla hlavu, moje generace ji vystrkuje hned, jak se něco začne dít. V čem má pravdu ona a v čem my, kteří jsme asertivní, máme rádi sami sebe a nechceme se zaplést s někým, kdo smrdí problémem?“
Ženský román jak se patří
Kniha je členěna do kapitol, je psána čtivou formou. Lze ji přečíst doslova za jedno odpoledne, a to nejen díky nevelkému rozsahu. V některých momentech nás průběh děje dokáže tak pohltit, že je těžké se od knihy odtrhnout. Krize v partnerském vztahu je vděčné téma, navíc je tu hlavní hrdinka postavena do role určité oběti, to nenechá žádnou čtenářku chladnou. Hlavní hrdinku vnímáme jako celkem silnou a vyrovnanou ženu. Marek působí jako slušný a dobrý muž do té doby, než začnou jeho trable s alkoholem.
Život s pijanem se stává utrpením... Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Autorka využívá přímé řeči a hovorových výrazů, čímž přidává ději na autentičnosti. V příběhu je nám poskytnut náhled na život s alkoholikem. Na celou situaci je pohlíženo očima hlavní hrdinky. Vidíme, jak se jí partner mění před očima z milovaného muže v zoufalce. Vnímáme, jak se hlavní hrdinka cítí, čím prochází ve svém nitru. Nedozvídáme se však, co si v sobě prožívá samotný Marek. Jaký je jeho vnitřní prožitek celého problému? Nebylo by špatné získat větší náhled do duše muže dopouštějícího se zoufalých činů. To však nebylo autorčiným záměrem.
Při čtení si uvědomujeme, jak je život nevyzpytatelný. Stačí jeden vážnější problém, například ztráta zaměstnání, a člověk se může ocitnout až na samém dně a strhnout sebou i svoje nejbližší. Mezi řádky nám však autorka sděluje, že pokud má člověk dobré rodinné zázemí a milujícího partnera, je možné nelehkou situaci zvládnout a problémy řešit. Že prostě stojí za to, za lásku bojovat. Vyvstává však otázka, proč k žádnému konkrétnímu radikálnímu řešení, jako je například protialkoholní léčení, v příběhu nedochází?
Ačkoliv je téma mezilidských vztahů a různých životních strastí v ženské literatuře téměř pravidlem, domnívám se, že příznivkyně tohoto žánru budou při čtení Příliš osobní známosti nadšené. Kniha splňuje vše, co má správný ženský román mít. Je zde téma lásky, životní krize, péče o nevlastní dítě. A to vše v přesvědčivém podání Evy Urbaníkové. Závěrem ještě slova autorky, která jsou mottem knihy: „Když láska bolí, je třeba ji léčit. Ne od ní utíkat“. Možná na tom něco bude… jen je třeba slova změnit ve skutečné činy, jinak se žádná vážná krize nevyřeší.
Název: Příliš osobní známost
Název originálu: Príliš osobná známosť
Autor: Eva Urbaníková
Překlad: Miluše Krejčová
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2011
Formát: 18 x 11 cm, vazba brožovaná
Počet stran: 146
Doporučená cena: 199 korunHodnocení: **** (75%)
